návrat na úvodní stránku...

Montánní archeologie

Montánní archeologie na Českomoravské vrchovině: výzkum rudního hornictví středověku a raného novověku

Základní charakteristika středověkého montánního regionu Českomoravská vrchovina:
Zatímco montánně historický výzkum např. Kutnohorska na severním okraji moldanubika probíhá od počátku 20. století, archeologické poznání se zatím rodí až nyní. Archeologický výzkum Kutné Hory naráží na problém stavu zachování montánních památek v městském prostředí a problém fragmentarizace výzkumu. Dalším regionem je Čáslavsko. Regiony, kde byly od středověku dobývány polymetalické sulfidické rudy s obsahem olova a stříbra, a které jsou předmětem výzkumu našeho jihlavského pracoviště, jsou Havlíčkobrodský, Jihlavský a Pelhřimovský. První zmínky o hornictví na Havlíčkobrodsku pochází z let 1257-1281. K nejvýznamnějším lokalitám patři Utín – Stříbrné Hory, Přibyslav, Ovčín – Suchá – Sv. Kříž a  Česká Bělá, kde byl vedle důlního areálu zkoumán profil potoka Březina. Nálezy mincí či závaži na lokalitě Buchberg u Utína naznačují, že i zde se nacházela zpracovatelská lokalita a hornické sídliště. Specifický areál, snad zaměřený na rýžovnictví zlata, byl zkoumán u Květinova na Perlovém potoce. Význam Havlíčkobrodska spočívá nejvíce ve výzkumu hutnišť, kterých je dnes známo již několik desítek.

Druhým revírem je jihlavský, kde nalezneme staré hornické práce na lokalitách Pfaffenhof, Rudný (Schatzberg), Bílý Kámen, Rounek, Staré Hory, Pístov, Sasov, Rančířov, Malý Beranov, mezi Dobronínem a Kamennou a mezi Třeští a Jezdovicemi. Nejdůležitější hydrothermálně mineralizovanou strukturou a prvořadým rudním ložiskem je starohorská dislokační zóna, na které ve 13. století vyrostla v severním úseku (tzv. Starohorský couk) hornická aglomerace Staré Hory. Málo rozšířenými památkami jsou štoly (sv. Jan Nepomucký u Hybrálce, Trpaslík a sv. Trojice, Beranovská dědičná, Kleinwerkl). Vodohospodářská díla zastupuje relikt tzv. Rantířovského náhonu z počátků 14. století, vedoucí po levobřeží ke Starým Horám. Hutniště jsou známa z povodí Bělokamenského potoka, archeoenvironmentálně jsou stopy úpravy rud zjištěny i na Koželužském potoce.

Málo poznaný je pelhřimovský rudní revír. K nejzachovalejším pozůstatkům středověké těžby patří šachetní pásma a štoly na úpatí Čertova hrádku u Rohozné, dobývky u Vyskytné nebo Branišova. Nové výsledky přinesl archeologický výzkum zpracovatelské lokality ze 13. století v poloze Cvilínek u Černova na Hornocerekvicku. V revíru Štěpánov nad Svratkou je výjimečným komplexem s úpravnami a sídlištěm lokalita Havírna, které se dostalo odborné pozornosti a kde průzkumy byly doplněny archivním studiem a dílčími analýzami hutnického odpadu. Méně pozornosti se dostává revírům či výskytům polymetalických rud menšího rozsahu a významu (např. okolí Měřína, Radlice, Dačicko). Jistá pozornost je věnována výzkumu středověké exploatace zlata na Pelhřimovsku. Vedle  kutišť a rýžovišť jako např. Zlátenka, Štůlny, Trucbaba, U havíře, stojí za zmínku dolní tok Petrovického potoka s jeho přítoky se sejpy a dobývkami na svazích či rýžoviště na břehu Želivky u vodního díla Vřesník. Významně pokročil výzkum v revíru Hory – Předín – Želetava – Opatov.

Základní charakteristika montánní acheologie na Českomoravské vrchovině: Montánní archeologie je disciplínou, zabývající se výzkumem dobývání a zpracování surovin v minulosti, převážně archeologickými metodami. V případě Českomoravské vrchoviny jde zejména o těžbu či rýžování zlata a rud barevných či drahých kovů do raného novověku. K základním otázkám výzkumu patří např. počátky exploatace zlata v regionu. U středověkého rudního hornictví je to vznik, ekonomická a technická infrastruktura hornických, úpravnických a hutnických provozů, délka jejich trvání a otázky spojené s jejich zánikem či transformací. Z dalších jsou to báňskohutnické technologie (těžba, čerpání vody, úprava rud, praní mletí, pražení a hutnictví). Do okruhu témat patří i hornické a úpravnické areály v krajině, jejich podíl na osídlení regionu, napojení na infrastrukturu dopravní a zemědělskou, či jejich podíl na odlesňování či znečištění krajiny. Dalším studovaným fenoménem jsou hornická sídliště a otázky vzniku a života městských center, jejich prostorová, sociální a ekonomická interakce s důlními a hutními provozy.

Formy montánní archeologické terénní činnosti: Dosavadními způsoby výzkumu jsou především záchranné archeologické výzkumy hornických, úpravnických a hutnických areálů s přilehlými areály obytnými. Dále je to vyhledávání, dokumentace, monitoring a nedestruktivní průzkum zaniklých hornických, rýžovnických a zpracovatelských areálů. Ty se v krajině nejčastěji projevují povrchovými tvary, jako jámy či tahy jam s obvaly (pozůstatky kutacích jam či vystrojených šachet), vyústění někdejších štol s odvaly, sejpy, zaniklé náhony, kanály, struskoviště, haldy či aplanované deponie hlušiny, vytříděné žíloviny a rudniny, úvozy, tvrziště a pod. Součástí odborné práce je evidence, ošetření a vyhodnocení hmotné kultury specificky spjaté s hornictvím, jako např. tavící keramika a lampičky, mlecí kameny, hornické nářadí a podobně. Další formou jsou výzkumy mokřadních stanovišť v různé vazbě na zaniklé hornické a zpracovatelské areály, odběry půdních vzorků a paleoenvironmentální analýzy.

Mezioborový charakter montánní archeologie: Výzkum starého hornictví na Českomoravské vrchovině je založen na široké mezioborové spolupráci více institucí. Z povahy montanistiky je nezbytná spolupráce s geology a mineralogy. Pomocnou metodou je geofyzika, samozřejmostí jsou odběry a analýzy geochemických půdních vzorků a vzorků paleometalurgického odpadu (struska, výplně pecí, slitky a úkapky kovů, tavící keramika). V případech nálezů mincí, se provádí  numismatické a materiálové analýzy, u nálezů jako závažíčka, se provádí analýza historicko metrologická. Pokud situace umožňuje, provádí se při archeologických výzkumech odběry a paleoenvironmentální analýzy vzorků na makrozbytky, pyly, uhlíky, dřeva. V úrovni terénní činnosti i analytického zpracování, zasazení zjištěných dat do technologického, územního a historického kontextu, spolupracujeme proto s řadou kolegů a institucí v regionu i mimo něj. V první řadě je potřebné uvést Muzeum Vysočiny Jihlava, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Ústav archeologie a muzeologie FF MU Brno, Katedru archeologie ZČU Plzeň, Ústav geologických věd PřF MU Brno, Ústav nauky o dřevě na Mendelově lesnické a zemědělské universitě Brno, nebo Archaia jih. V úrovni terénního výzkumu spolupraujeme také se ZO Cunicunulus ČSS. Jmenovitě jsou našimi častými spolupracovníky v terénu, při publikování či v roli konzultantů Karel Malý, Milan Vokáč, David Zimola, Jiří Valkony, Pavel Rous, Jaroslav Havlíček, Petr Kočár, Libor Petr, Romana Kočárová, Jiří Litochleb, Dalibor Velebil, Jiří Vosáhlo, Milan Holub, Stanislav Houzar, Jan Luna, Jiří Doležel, Karel Nováček, Jiří Prokop, Jiří Sobotka, Marek Krutiš a další.

Partnerská spolupráce se zahraničními institucemi: Naše jihlavské pracoviště splupracuje se zahraničními archeologickými institucemi formou tématických oborových výměnných exkursí, interních přednášek, přednášek pro veřejnost či přednášek v rámci výuky na tamních universitách, formou publikování a výměny literatury. Tato spolupráce se dotýká např. týmu pod vedením Marie-Christine Bailly-Maitre na středověké hornické lokalitě Brandes en Oisans ve francouzských Alpách, nebo Institutu für Archäologische Wissenschaften na Albert-Ludwigs-Universität Freiburg v jižním Schwarzwaldu. Užitečné jsou kontakty s Deutsches Bergbaumuseum v Bochumi s vazbou na Střední Porýní, či s odloučeným pracovištěm dolnosaského Landesamt für Bodendenkmalpflege v Goslaru v Harzu pod vedením Lothara Klappaufa. V úrovni presentace výsledků formou konference a publikace, je naší spřátelenou organizací Institut Europa Subterranea se sídlem v Nizozemí a členy v Nizozemí, Německu a Velké Británii. Oborově spolupracující institucí je saský Landesamt für Archäologie, jehož odborníci pod vedením Christiane Hemker a Yves Hoffmanna dokumentují středověký důlní komplex pod městečkem Dippoldiswalde. Na východ od našich hranic spolupracujeme se Slovenským banským múzeem v Banské Štiavnici, kde provádí montánní archeologii Jozef Labuda.

Konference Stříbrná Jihlava: Ačkoliv název akcentuje spíše těžbu stříbra na Jihlavsku, vítány jsou zpravidla všechny příspěvky, které se zabývají výzkumem starého rudního hornictví i v jiných regionech celé Evropy. Cílem je diskuse a výměna informací, týkajících se všemožných aspektů těžby a zpracování rud od protohistorických období až do 18. století. Vítány jsou příspěvky k metodám výzkumu starých prací či pozůstatků po úpravě a hutnictví rud. Na pořádání konference, jejímž zakladatelem je Muzeum Vysočiny v Jihlavě, se naše jihlavské pracoviště podílí od roku 2004. Po posledním ročníku v roce 2007 tak její konání připadne na rok 2010. Od roku 2004 má zároveň mezinárodní charakter, neboť zde výsledky své práce přednášejí i kolegové z Francie, Velké Británie, Německa, Rakouska a Slovenska. Trendem je slučování příspěvků do tématických nebo regionálních bloků. Konference je tradičně příhodným místem pro setkávání, navazování nových kontaktů a výměnu zkušeností.

Výuka montánní archeologie na vysokých školách: Téma osídlení Českomoravské vrchoviny a  starého hornictví zaznělo při jednosemestrálních přednáškových cyklech na Ústavu archeologie a muzeologie FF MU Brno v letních semestrech 2007 a 2009 nebo v jednosemestrálních cyklech Institutu celoživorního vzdělávání (tzv. Univerzita třetího věku) na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě v zimních semestrech 2006-7 a 2008-9. Ve formě jednosemestrální povinně volitelné přednášky bylo zařazeno do výuky Archeologického ústavu JČU České Budějovice a Ústavu po pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK Praha v zimním semestru 2010-11 a v letním semestru 2011 opět na Ústavu archeologie a muzeologie FF MU Brno. Vedle výuky klade naše pracoviště důraz na popularizaci výsledků své práce, výstavnickou  a veřejně vzdělávací činnost.

Některá literatura k rudně ložiskovým poměrům na Českomoravské vrchovině
Holub, M. 2005: Nakolik mohly chudé, stříbro obsahující rudy zajímat prospektory v polovině 13. století, Archeologické rozhledy 57, 573-580.
Holub, M. 2007: Poznámky k existenci větráním obohacených zón stříbronosných rud v Brodské ma Jihlavském rudním revíru – Zur Verwitterung reicher silberhaltiger Erzzonen im Revier Havlíčkův Brod (Deutschbrod) und Jihlava (Iglau), Stříbrná Jihlava 2007 – Silberne Stadt Jihlava 2007, 206-215.
Houzar, S. – Škrdla, P. 1990: Výskyt zlata v širším okolí Želetavy na jihozápadní Moravě, Západní Morava I, 33-49.
Koutek, J. 1952: O rudních žilách a starém dolování u Jihlavy. In: Sborník Ústředního ústavu geologického 19. Praha, 77–116.
Koutek, J. 1960: Rudní ložiska v okolí České Bělé na Českomoravské vysočině, Časopis Národního muzea, odd. přírodovědné 129, 135-144.
Litochleb, J. 1996: Pelhřimovský rudní revír, Stříbrná Jihlava. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, Jihlava 16.9.-17.9, 8-18.
Litochleb, J. – Pavlíček, V. 1989: Zlato u Zlátenky u Pacova, Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, přírodní vědy 29, 65-70.
Malý, K. 1999: Jihlavský rudní revír – přehled geologie a mineralogie. In: Dolování stříbra a mincování v Jihlavě. Sborník. Jihlava, 15-27.
Morávek, P. et al. 1992: Zlato v Českém masivu. Praha.
Pluskal, O. – Vosáhlo, J. 1998: Jihlavský rudní obvod, Vlastivědný sborník Vysočiny 13, 157–191.
Zajíček, P. 1983: Ocenění zásob Ag v jihlavském rudním revíru, Časopis pro mineralogii a geologii 28, 197-207.

Některá literatura k montánně archeologickému a terénnímu výzkumu na Českomoravské vrchovině
Doležel, J. – Sadílek, J. 2004: Středověký důlní komplex v trati Havírna u Štepánova nad Svratkou. Příspěvek k dějinám těžby stříbra v oblasti severozápadní Moravy ve 13. a 14. století. Výsledky průzkumu v letech 1990-2001, edice písemných pramenů – Mittelalterlicher Bergbaukomplex im Flurstück Havírna bei Štěpánov nad Svratkou. Ein Beitrag zur Geschichte des Silberbergbaus in Nordwestmähren im 13.-14. Jahrhundert, In: Nováček, K. (ed): Mediaevalia archaeologia 6, těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty, 43-119.
Havlíček, J. 2007: Hutniště pod zaniklým hornickým sídlištěm Herliwinberg (Mons Herliwini) – Verhüttungsanlage bei der wüsten Bergbausiedlung Herliwinberg (Mons Herliwini), Stříbrná Jihlava 2007 – Silberne Stadt Jihlava 2007, 222-227.
Hejhal, P. 2007: Poznámky k počátkům osídlení humpoleckého zlatorudného pásu – Zur frühesten Besiedling des Gebietes mit der Goldvorkommen um Humpolec, Stříbrná Jihlava 2007 – Silberne Stadt Jihlava 2007, 56-62.
Hejhal, P. – Hrubý, P. – Malý, K. 2006: Doklady rudních mlýnů ze středověké důlní aglomerace Staré Hory u Jihlavy – Nachweise von Erzmühlen in der Bergbauagglomeration Staré Hory (Altenberg) bei Jihlava (Iglau), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 19, 259-288.
Hrazdil, V. – Dočkal, P. – Vokáč, M. 2007: Rudní lokality na Českomoravské vrchovině s nálezy hornických nástrojů – Gezähefunde aus polymetallischer Erzlagerstätten des Böhmisch-mährischen Berglandes, Stříbrná Jihlava 2007 – Silberne Stadt Jihlava 2007, 282-305.
Hrubý, P. – Hejhal, P. – Malý, K. 2007: Montanarchäologische Forschungen in Jihlava-Staré Hory (Iglau-Altenberg, Tschechien), Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 35, 17-60.
Hrubý, P. – Malý, K. 2006: Hornictví na Jihlavsku: výrobně distribuční vztahy Jihlavy a důlní aglomerace Staré Hory ve 13. století. Montánna archeológia na Slovensku (25 rokov výskumu lokality Glanzenberg v banskej Štiavnici). Medzinárodný seminár 7. 9. - 9. 9. 2005 Banská Štiavnica – Starý zámok. Banská Štiavnica, 67-86.
Hrubý, P. – Malý, K. – Militký, J. 2007: K výrobě barevných kovů, stříbra v Jihlavě ve 13. století - To non ferrous metals and silver production in Jihlava in the 13th century, Archeologické výzkumy na Vysočině 1/2007, 49-103.
Hrubý, P. – Jaroš, Z. - Kočár, P. – Malý, K. – Mihályiová, J. - Militký, J. – Zimola, D. 2005: Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy – Das mittelalterliche Bergbauzentrum in Staré Hory (Altenberg) bei Jihlava (Iglau), Památky archeologické 97.
Laštovička, Z. – Vilímek, L. – Vosáhlo, J. 2001: Rekonstrukce průběhu rantířovsko-starohorského vodního náhonu (Technická památka středověkého dolování stříbrných rud u Jihlavy z přelomu 13. a 14. století, Sborník Stříbrná Jihlava. Jihlava, 37-55.
Luna, J. – Zimola, D. 2007: Historické hornické nástroje z centrální Českomoravské vrchoviny – Historische Gezähe aus dem Zentralraum des Böhmisch – mährischen Berglandes, Stříbrná Jihlava 2007 – Silberne Stadt Jihlava 2007, 306-325.
Macháňová, L. 2007: Kovové nálezy z hornického sídliště 13.-14. století Jihlavy – Staré Hory – Metallfunde aus der Bergbausiedlung des 13.-14. Jahrhunderts Jihlava – Staré Hory (Iglau – Altenberg), Stříbrná Jihlava 2007 – Silberne Stadt Jihlava 270-276.
Malý, K. - Rous, P. 2001: Ověření výpovědních možností strusek z Jihlavska a Havlíčkobrodska – Beglaubigung der Aussagemöglichkeiten der Schlacken aus Iglauland und aus der Gegend bei Havlíčkův Brod (dt.: Deutsch - Brod). In: Nekuda, V. (Editor): Archaeologia historica 26. Sborník příspěvků přednesených na 32. konferenci archeologů středověku České republiky a Slovenské republiky s hlavním zaměřením na získávání a zpracování surovin Čáslav 25. – 28. září 2000. Čáslav – Brno, 67–87.
Malý, K. – Vilímek, L. – Vokáč, M. – Zimola, D. 2007: Doklady hornického osídlení v údolní nivě Bělokamenského potoka – Mining Settlement Evidence in the Alluvial Plain of the Bělokamenský Creek, Archeologické výzkumy va Vysočině 1/2007, 125-144.
Rous, P. 2007: Povrchové stopy zpracování stříbrné rudy v poloze V Groubu na katastru obce Utín –Geländespuren der Silbererzaufbereitung V Groubu Gemarkung Utín, Stříbrná Jihlava 2007 – Silberne Stadt Jihlava 2007, 216-221.
Rous, P. – Havlíček, J. – Malý, K. 2005: Nálezy mlecích kamenů z rudního mlýna na katastru Stříbrné Hory na Havlíčkobrodsku. In: Stříbrná Jihlava 2004. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině. Jihlava, 17. 9. – 19. 9. 2004. Sborník příspěvků. Jihlava, 128-134.
Rous, P. – Malý, K. 2004: Průzkum terénních stop po zpracování polymetalických rud na Havlíčkobrodsku – Untersuchung der Geländespuren von der Verarbeitung polymetalischer Erze in der Umgebung von Havlíčkův (Deutsch-) Brod. In: Nováček, K. (ed): Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6. Praha – Brno – Plzeň, 121-144.
Rous, P. – Vilímek, L. – Malý, K. 2004: Opevněné polohy na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku pravděpdobně související se středověkým hornctvím, Stříbrná Jihlava 2004, 113-127.
Simota, V. 1992a: Rýžování zlata u Eše na Pacovsku, Výběr 29, 194.
Simota, V. 1992b: Rýžoviště zlata u Pacova, Výběr 29, 268.
Vilímek, L. 1996: Odraz dolování v pomístních názvech na území západně od Jihlavy, Stříbrná Jihlava 1995, 56-77.
Vokáč, M. – Houzar, S. – Škrdla, P. 2007: Dolování zlata v širším okolí Hor u Předína na západní Moravě: dějiny výzkumů, historie dolování, topografie a archeologie lokalit a přehled geologických poměrů – Goldgewinnung in der breiteren Umgebung von Hory bei Předín in Wetmähren: Forschungsgeschichte, Bergbaugeschichte, Topografie und Archäologie der Fundstellen, Übersicht geologischer Verhältnisse, Stříbrná Jihlava 2007 – Silberne Stadt Jihlava 2007, 26-55.

Některá literatura k montánně historickému výzkumu na Českomoravské vrchovině
Křesadlo, K. 1996: K archivním pramenům jihavského dolování, Stříbrná Jihlava 1995, 49-51.
Litochleb, J. – Sejkora, J. 2005: Těžba, průzkum a výzkum zlata v okolí zlátenky JV od Pacova, Stříbrná Jihlava 2004. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, Jihlavba 17.9.-19.9. 2004. Jihlava, 168-176.
Litochleb, J. – Sztacho, P. 1977: K dějinám těžby zlata na Humpolecku, Výběr 14, 268-269.
Rous, P. 2004: Stříbrorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archaeologia technica 15, 49-58.
Vosáhlo, J. 1998: Metody vyhledávání a průzkumu stříbrorudných ložisek v rozmezí 13. až 18. století (se zřetelem k jihlavskému rudnímu revíru), Stříbrná Jihlava, 29-44.
Vosáhlo, J. 1999: Přehled historie jihlavského hornictví. In: Dolování stříbra a mincování v Jihlavě. Sborník. Jihlava, 52 – 65.
Vosáhlo, J. 2001: Úprava a zpracování stříbrných rud v jihlavském rudním obvodu.- In: Stříbrná Jihlava 2001. Sborník příspěvků ze semináře K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině. Jihlava. 106-124.
Vosáhlo, J. 2005: Hornická činnost na starohorské dislokační zóně z pohledu historických pramenů. In: Stříbrná Jihlava 2004. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině. Jihlava, 17. 9. – 19. 9. 2004. Sborník příspěvků. Jihlava, 22-31.
Vosáhlo, J. 2009: Hornictví mezi počátkem 16. století a dvacátými léty 17. století. In: Pisková, R. a kol.: Jihlava. Nakladatelství Lidové noviny Praha, 286-303.

Některá literatura ke středověkému hornímu právu
Bílek, 1975: K historickému významu a charakteru tzv. Německého jihlavského horního práva, Československý časopis historický 23, 249–262.
Hoffmann, F. 1957: Nové práce o jihlavském právu a počátcích Jihlavy. Vlastivědný sborník Vysočiny 2. Oddíl věd společenských. Jihlava, 197–226.
Hoffmann, F. 1959: Jihlavské právo. Havlíčkův Brod.
Hoffmann, F. 1981: Neznámé znění velkého privilegia jihlavského, Studie o rukopisech 20, 23–64.
Hoffmann, F. 2009: Horní a městaké právo. In: Pisková, R. a kol.: Jihlava. Nakladatelství Lidové noviny Praha, 88-108.
Jangl, J. 2002: K otázce jihlavského privilegia a falšování listiny A. Vlastivědný sborník Vysočiny 13, oddíl věd společenských. Jihlava, 15–41.
Křesadlo, K. 1999: Jihlavské horní právo. In: Dolování stříbra a mincování v Jihlavě. Sborník. Jihlava, 66–78.
Mezník, J. 1954: Jihlavské privilegium a počátky města Jihlavy. Sborník archivních prací 6, 3–28.
Tomaschek, J. A. 1859: Deutsches Recht in Österreich im dreizehnten Jahrhundert auf Grundlage der Stadtrechtes von Iglau. Wien.
Tomaschek, J. A. 1879: Das alte Bergrecht von Iglau und seine bergrechtlichen Schöffensprüche. Innsbruck.
Vitouš, P. 1947: K původu jihlavského horního práva. Sborník pro hospodářské a sociální dějiny II, 190–203.
Zycha, A. 1899: Das Recht des ältesten deutschen Bergbaues bis ins 13. Jahrhundert. Berlin.
Zycha, A. 1900: Das böhmische Bergrecht des Mittelalters auf Grundlage des Bergrechts von Iglau I. – II. Berlin.
ilustrační fotografie
Hlavní oblasti a revíry rýžování nebo těžby zlata (žlutá) a poly

Hlavní oblasti a revíry rýžování nebo těžby zlata (žlutá) a polymetalických rud (bílá) na našem území do konce středověku.

Českomoravská vrchovina v kraji Vysočina s vyznačením výskytů zl

Českomoravská vrchovina v kraji Vysočina s vyznačením výskytů zlata, rudních revírů a středověkých horních center a lokalit.

Fischerova báňská mapa okolí Jihlavy z konce 18. století.

Fischerova báňská mapa okolí Jihlavy z konce 18. století.

Hönigerova mapa havlíčkobrodského rudního revíru z roku 1880.

Hönigerova mapa havlíčkobrodského rudního revíru z roku 1880.

Hönigerova mapa havlíčkobrodského rudního revíru z roku 1872.

Hönigerova mapa havlíčkobrodského rudního revíru z roku 1872.

Výzkum středověké průzkumné jámy menšího průřezu na jihlavských

Výzkum středověké průzkumné jámy menšího průřezu na jihlavských Starých Horách v roce 2002.

Dokumentace zásypu středověké průzkumné jámy na jihlavských Star

Dokumentace zásypu středověké průzkumné jámy na jihlavských Starých Horách v roce 2002.

Řez středověkou průzkumnou jámou na jihlavských Starých Horách v

Řez středověkou průzkumnou jámou na jihlavských Starých Horách v roce 2002.

Plošina nad jednou z těžních středověkých šachet na jihlavských

Plošina nad jednou z těžních středověkých šachet na jihlavských Starých Horách, zkoumanou v roce 2002.

Pohled do hlouby středověké šachty, nově vystrojené a zkoumané b

Pohled do hlouby středověké šachty, nově vystrojené a zkoumané báňskou metodou v roce 2002.

Průzkumná středověká jáma zkoumaná na jihlavských Starých Horách

Průzkumná středověká jáma zkoumaná na jihlavských Starých Horách v roce 2002 báňsky do hloubky 4,7 m.

Průzkumná středověká jáma zkoumaná na jihlavských Starých Horách

Průzkumná středověká jáma zkoumaná na jihlavských Starých Horách v roce 2002 báňsky do hloubky 4,8 m.

Průzkumná středověká jáma zkoumaná na Starých Horách v r. 2002 b

Průzkumná středověká jáma zkoumaná na Starých Horách v r. 2002 báňsky do hloubky 4,8m,kontakt terciéru s krystalickým podkladem.

Pohled do vyzmáhané středověké kutací jámy na na jihlavských Sta

Pohled do vyzmáhané středověké kutací jámy na na jihlavských Starých Horách, zkoumané v roce 2002.

Geofyzikální měření mikrogravimetrickou metodou v kombinaci s ge

Geofyzikální měření mikrogravimetrickou metodou v kombinaci s georadarem na Starých Horách v roce 2002.

Rančířov u Jihlavy. Povrchová detekce projevů hydrothermální str

Rančířov u Jihlavy. Povrchová detekce projevů hydrothermální struktury, známé jako tzv. Rančířovský couk. Výzkum 2005.

Cvilínek na k.ú. Černov u Horní Cerekve. Dokumentace dřevěné nád

Cvilínek na k.ú. Černov u Horní Cerekve. Dokumentace dřevěné nádržky na prádle ze 13. století. Na fotografii P. Duffek.

Lokalita Cvilínek na k.ú. Černov u Horní Cerekve. Exkavace sedim

Lokalita Cvilínek na k.ú. Černov u Horní Cerekve. Exkavace sedimentárních výplní dřevěné nádržky na prádle ze 13. století.

Lokalita Cvilínek na k.ú. Černov u Horní Cerekve.  Exkavace ková

Lokalita Cvilínek na k.ú. Černov u Horní Cerekve. Exkavace kovářské výhně ze 13. století. Na fotografii A. Hoch.

Lokalita Cvilínek na k.ú. Černov u Horní Cerekve. Geofyzikální m

Lokalita Cvilínek na k.ú. Černov u Horní Cerekve. Geofyzikální měření v areálu prádla ze 13. století. Výzkum 2009.

Česká Bělá na Havlíčkobrodsku. Prospekce aplanovaných hald a dal

Česká Bělá na Havlíčkobrodsku. Prospekce aplanovaných hald a dalších podpovrchových indikátorů hornické činnosti v březnu 2007.

Jihlava – Koželužský potok. Výzkum profilu potoka s kompon

Jihlava – Koželužský potok. Výzkum profilu potoka s komponenty úpravy rud v roce 2006. Na snímku zleva A. Hoch a P. Kočár.

Chrástov, lokalita Trsov v nivě potoka. Detekce středověké zprac

Chrástov, lokalita Trsov v nivě potoka. Detekce středověké zpracovatelské lokality. Průzkum 2009.

Lokalita Plandry a Vyskytná nad Jihlavou. Deponie hutnických str

Lokalita Plandry a Vyskytná nad Jihlavou. Deponie hutnických strusek v korytě potoka jako indikátor středověkého hutního provozu

Lokalita Cvilínek na k.ú. Černov u Horní Cerekve. Hutnické a kov

Lokalita Cvilínek na k.ú. Černov u Horní Cerekve. Hutnické a kovářské strusky různých frakcí. Výzkum 2010.

Lokalita Cvilínek na k.ú. Černov u Horní Cerekve. Praní vzorků z

Lokalita Cvilínek na k.ú. Černov u Horní Cerekve. Praní vzorků z výplní dřevěných nádrží na prádle ze 13. století.

Vřesník nedaleko Želiva, levý břeh Želivky. Šlichová prospekce s

Vřesník nedaleko Želiva, levý břeh Želivky. Šlichová prospekce sejpů na rýžovišti pravděpodobně středověkého stáří v roce 2009.

Nemojov, pelhřimovský rudní revír. Návštěva  průzkumné štoly raž

Nemojov, pelhřimovský rudní revír. Návštěva průzkumné štoly ražené ve skalní poruše v místě menšího tvrziště ze 13. století.

Vojnův Městec na Žďársku. Archeologický výzkum 2010 při sanaci p

Vojnův Městec na Žďársku. Archeologický výzkum 2010 při sanaci poruchy silnice.

Vojnův Městec na Žďársku. Průzkum při odstrojování výdřev a post

Vojnův Městec na Žďársku. Průzkum při odstrojování výdřev a postupném odbagrování dochovaných štol.

Vojnův Městec na Žďársku. Archeologický výzkum 2010 při sanaci p

Vojnův Městec na Žďársku. Archeologický výzkum 2010 při sanaci poruchy silnice. Pohled do štoly se závalem.

Vojnův Městec na Žďársku. Dokumentace profilů a jednotlivých pol

Vojnův Městec na Žďársku. Dokumentace profilů a jednotlivých polí štol před jejich odstrojením a odtěžením.

Vojnův Městec na Žďársku. Odtěžování a odstrojování výdřev štoly

Vojnův Městec na Žďársku. Odtěžování a odstrojování výdřev štoly v místě sanace.

Středověká hornická lokalita nedaleko Rohozné v pelhřimovském ru

Středověká hornická lokalita nedaleko Rohozné v pelhřimovském rudním revíru. Jedna z jam nebo šachet.

Středověká hornická lokalita nedaleko Vyskytné a Sázavy. Škody z

Středověká hornická lokalita nedaleko Vyskytné a Sázavy. Škody způsobené hledači minerálů či kovů na obvalech a jamách.

Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english