návrat na úvodní stránku...

Zápisníček

Kostel sv. Kateřiny v Ketkovicích

úterý  17. 5. 2016 – David Merta – skrýt článek

Podobně jako v jiných případech se i kostel sv. Kateřiny v Ketkovicích stal objektem, jemuž se dostalo odvlhčení. A shodou okolností nepřišla v rámci možností zkrátka ani archeologie. Takže jsme se mohli podívat, zda nenajdeme něco, co by nám mohlo napovědět o stavebních dějinách. Současný kostel byl vystavěn roku 1780 na místě zchátralého kostela, o jehož stáří se nevědělo. Bohumil Samek dle patrocinia uvažuje, že by se mohlo jednat o fundaci 14. století. Kostel stojí na mírném návrší jižně návsi, v podstatě jaksi nezakomponován do organismu vesnice – byl zřejmě vybudován až po zastavění celé návsi, ve které se s ním nepočítalo. Jedná se o orientovanou jednolodní stavbu na obdélném půdoryse, s nevýrazně odsazeným, trojboce ukončeným presbytářem. K západnímu průčelí je přisazena poměrně štíhlá čtvercová věž. Při jižní straně presbytáře je situována sakristie s předsíní obrácenou k východu (Samek 1999, 137). Vstup do sakristie z presbytáře je osazen sedlovým portálem, samotná sakristie je zaklenuta jedním polem křížové klenby. Na začátku tisíciletí bylo v presbytáři odkryto s hrotitým záklenkem, což odpovídá předpokládanému stáří původního kostela. K výzkumu jsme tak přistupovali s tím, že presbytář je primární stavbou 14. století a pod lodí by se měla projevit původní loď. To se nestalo. Podařilo se dokumentovat a částečně odkrýt zdivo presbytáře v úrovních pod novodobými podlahami. Bylo kamenné, jeho nadzemní část byla omítnuta a následně opatřena vrstvami líček a „rustikální“ černou malbou/linkou lemující podlahu a vstup do sakristie. Zdivo lodi bylo oproti tomu smíšené, a to včetně základů. Nicméně v úrovni před vítězným obloukem se podařilo zachytit rozsáhlejší fragment kamenného zdiva, které jsme interpretovali jako základ odbourané části stěn navazujících na presbytář. Ze situace nám vyplynulo, že v těchto místech byly zdi ukončeny, tedy že se zde nacházela nároží indikující západní průčelí. Původní kostel bychom tak vzhledem k velikosti mohli považovat spíše za kapli, neboť rozsahem v podstatě odpovídal presbytáři kostela současného. Za fundátora bychom pak mohli považovat někoho ze stavebníků nedalekého hradu Levnova, o němž máme první písemnou zmínku k roku 1346 (Plaček 2001, 348), což by nebylo v kolizi s datací architektonických prvků.

Literatura: Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Samek, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek J/N.

Starší články:
Archív:
ilustrační fotografie
Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english