návrat na úvodní stránku...

Cvilínek

Mimořádné doklady těžby a úpravy rud ve 13. století na Cvilínku u Černova

Petr Hrubý a Petr Hejhal (s některými podněty a postřehy Jiřího Vosáhla)

Okolnosti archeologického výzkumu: Je-li řeč o středověkém rudním hornictví na Pelhřimovsku, nelze nezmínit objev mimořádně zachovaného hornického a zpracovatelského sídliště ze 13. století u obce Černov na Pelhřimovsku v roce 2009. Areál se nachází v údolí horního toku Kameničky 550 m sv. od středu obce Černov, k.ú. Černov (119/9) a k.ú. Chrástov (ppč. 45/1, 45/22, 45/11). Nadmořská výška lokality je 639 až 646 m. Archeologiký výzkum byl vyvolán stavbou dvou retenčních nádrží a tůní. Jakmile došlo ke zjištění závažných archeologických nálezů, byla již v červnu zahájena řada jednání a rozhovorů mezi stavebníkem a archeology společnosti ARCHAIA Brno, odbornými a vedoucími pracovníky Muzea Vysočiny v Jihlavě, Archeologickým ústavem AVČR, V.V.I. v Praze, NPÚ ÚOP Telč a zejména zástupci Kraje Vysočina. Tato jednání s několika místními šetřeními vyústila v řešení. Na sklonku prázdnin 2009 Kraj Vysočina schválil mimořádnou a jednorázovou finanční podporu na záchranu a dokumentaci archeologických památek zasažených stavbou retenční nádrže. Dotaci pro rok 2009 uvolnilo také Ministerstvo kultury ČR prostřednictvím Fondu podpory záchranných archeologických výzkumů. Archeologický výzkum smluvně zaštítilo Muzeum Vysočiny Jihlava, vlastní práce prováděli převážně odborní pracovníci a specialisté ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava a ARCHAIA Jih. Stavebník samotný pak ochotně vyšel archeologům v ústrety také pokud jde o termín provádění archeologického výzkumu, dále ve věcech organizace brigádních pracovníků i dalšího. Archeologický výzkum tak mohl být zahájen 3. 9. 2009. Na řízení se podíleli archeologové Petr Hrubý, Petr Hejhal a Jiří Valkony, koordinátorem byl David Zimola a na terénních výzkumných pracích se podílel také kolega Milan Vokáč. V průběhu výzkumu byl prováděn systematický odběr paleometalurguckých nálezů (strusky, slitky a úkapky) a vzorků z výplní pecí a výhní či jejich pracovního okolí na metalometrické analýzy. Ty bude dílem provádět Muzeum vysočiny Jihlava a zejména Ústav geologických věd PřF MU Brno. Archeobotanické a dendrologické analýzy včetně odběru vzorků zajistil se svým přírodovědným týmem z Katedry archeologie ZČU Plzeň Petr Kočár. Dendrochronologické datování dřev provedl spolu se svým kolektivem Michal Rybníček z Ústavu nauky o dřevě z Mendelovy lesnické a zemědělské university v Brně. Dne 22. října 2009 byla na lokalitě svolána komise složená z řady obdorníků (např. Jiří Litochleb, Stanislav Houzar, Rudolf Procházka, Jiří Doležel, Jiří a David Merta a mnoho dalších). Cenné rady a konzultace poskytl na dálku i při osobních návštěvách lokality kolega Jiří Vosáhlo.

Topografie, geologie a mineralogie zájmové lokality: Zaniklý areál se nachází v údolí horního toku Kameničky a prameništi jejích zdrojnic 550 m sv. od středu obce Černov. Nadmořská výška lokality je přibližně 639 až 646 m. V lokalitě se traduje pomístní název Cvilínek, který je s největší pravděpodobností německého původu (Zwilling=dvojče). Může tak jít o odvozeninu, např. „Zwillingsschacht“ (sdružená jáma), „Zwillingswinde“ (dvojčinný vrátek), popřípadě o starý název pro dvojici dnes již neeistujících rybníčků, nebo o odvozeninu ze jména někdejšího majitele pozemků. Středověký areál s úpravnickými a hutnickými provozy souvisí s nepříliš mocnou a kompaktní hydrotermální rudní žílou, která má směr SV-JZ a odhadovanou délku okolo 1000 m. Podle vzorků žíloviny a rud z lokality odpovídá plně typu zrudnění, které známe z dalších lokalit Pelhřimovska. Její vzdálenost od zkoumaného areálu je okolo 40-100 m. Hlavní žilovinou podle vzorků byl bílý masivní či stébelnatý křemen, zrudnění bylo tvořeno galenitem, černým sfaleritem, pyritem, snad i arzenopyritem. Hlavní rudou zpracovávanou v úpravně byl galenit. O středověkých těžebních aktivitách zde svědčí pozůstatky po dolování ve formě jam a obvalů, zachované dodnes 400 m jv. od středu obce Chrástov.

Primární úprava rud: V severovýchodní části areálu byly nalezeny doklady primárního vytřídění natěženého materiálu v podobě deponií žíloviny či rudniny různé frakce a různého podílu užitkových rud. U některých deponií je patrná téměř unifikovaná frakce, která se u jednotlivých hald lišila. To by mohlo být dokladem prosívání rudniny, která byla předtím nastoupovaná a nebo hrubě namletá. Výstupní frakce rudniny, která byla propírána, musela zároveň odpovídat požadavkům na granulometrii vsázky hutněné rudy v pecích. Součástí situace jsou fragmenty mlecích kamenů (žernovů), které jsou jádrem rudních mlýnů. Byly nalezeny čtyři fragmenty. Nejbližším srovnatelným souborem jsou rudní mlecí kameny z hornické a zpracovatelské aglomerace Staré Hory u Jihlavy. První skupinu tvoří žernovy s pracovními plochami opotřebovanými rotací při mletí a na kterých jsou dochovány stopy koncentrických rýh. Druhou skupinu pak tvoří žernovy, jejichž pracovní plochy byly druhotně deformovány a jsou na nich prolákliny a žlábky. Jde o doklad druhotného využití puklých mlecích kamenů jako podložky při ručním roztloukání a třídění rud.

Praní rud:Šťastným nálezem je prádlo. Jeho specifikem jsou dochované dřevěné technické součásti. Jde o vzájemně funkčně související soustavu koryt či žlabů, kterými byla do prádelny přiváděna voda a kterými byla rozváděna do obdélných dřevěných nádrží a nádržek. Všechny tyto objekty jsou pozůstatkem po „mokrých“ technologických gravitačních postupech, díky kterým bylo možné oddělit lehčí složky (žilní nerudní minerály, hlušina, hornina či hlína) od užitkové rudy. V úvahu přichází mokré sítování, které lze předpokládat především u materiálu velmi malé granuláže, u kterého by za sucha docházelo ke ztrátám rozprachem. Dalšími mokrými postupy bylo ruční rýžování (plavení) v misce či necičkách a jehož logickým odpadem na dně dotyčné nádrže by měla vypraná být žílovina a hlušina zbavená užitkové rudy. Konečně třetí možností je prosté umývání větších kusů rudniny, aby mohla být dále vizuálně tříděna. Výsledkem byl čistý rudní koncentrát, který putoval do pražících pecí a do hutí. Mezi množstvím dřevěných nálezů ve výplních objektů i ve volných provozních nebo splachových vrstvách, bylo nalezeno několik jednodušších nástrojů, které se využívaly při úpravě rudní drti. Jedním z nich jsou prkénka tvaru jakýchsi „míchaček“. Byly nalezeny vždy v sousedství žlabu či nádržky a tak je jejich využití při ručním promíchávání praného rmutu s rudou velmi pravděpodobné. Prádlo na na Cvilínku je mimořádně dobrou srovnávací analogií pro stejně starý a funkčně provoz na jihlavských Starých Horách, zkoumaný archeologicky v letech 2002 a 2006.

Rozličné doklady pyrometalurgické činnosti: Po obou březích potůčku byly zjištěny pozůstatky pyrotechnologických zařízení, souvisejících s tepelnou úpravou a tavbou rud. První skupinu tvoří pozůstatky větších pecí délky okolo 2 m a šířky asi 1 m, které se projevují soustředěnou kumulací kamenů (podezdívka nebo destrukce stěn pecí), tepelně postižených žárem. Na západním břehu Kameničky, nedaleko prádla rud, se nacházelo uskupení nejméně čtyř pecí či výhní, naznačující, že by mohlo jít o metalurgické pracoviště. Další skupinou jsou jednoduchá ohniště či jámové pícky popřípadě výhně, kterých je v ploše skrývky ornice zachyceno velké množství. Projevují se výrazným tmavým zbarvením výplní, propálením okolního terénu a uhlíky. Jiným druhem dokladů středověké metalurgické činnosti jsou úkapky olova. Ty mohly vzniknout i při více postupech. První možností je tzv. zolovňování, což byla procedura prováděná právě s ušlechtilými rudami stříbra. V tavících tyglících se roztavilo olovo, ve kterém se rozpouštěly předpražené rudy stříbra a zbavovaly se tak chemicky nežádoucích látek. Vzniklá slitina stříbra a olova pak byla dále oddělována (tzv. shánění), kdy se od sebe tyto kovy oxydační metodou v roztaveném stavu oddělují a kdy na konci tohoto procesu stálo surové stříbro. Některé z nalezených pozůstatků pecí a výhní se nalézají v bezprostřední blízkosti prádla rud, jiné jsou od ní vzdálené okolo 10-20 m. U pecí v těsné blízkosti se nabízí lákavá možnost, že by mohlo jít tzv. štádla (z něm. der Stadel), která pražením zpracovávala rudní koncentrát, vyprodukovaný v přilehlém prádle. Jen málo zde byly nalezeny hutnické strusky. Skutečný hutnický provoz ležel velmi pravděpodobně o kus dále. Pozoruhodným nálezem jsou olověná válcovitá závažíčka. Je pravděpodobné, že spíše než s obchodem, souvisí jejich přítomnost na hornických lokalitách s přítomností prubíře, tedy chemicko technologického specialisty v oboru metalurgie. K jeho základnímu vybavení patřily vždy vážky a nezbytná souprava závažíček. Jedině tak mohl prubíř na základě výpočtů hmotnosti a hustoty v kombinaci s dalšími chemickými indikačními postupy stanovovat podíl různých kovů v rudě či slitině. Archeologické práce na hlavní ploše tzv. dolní retenční nádrže byly ukončeny 17. prosince 2009.

Menší dřevohliněné opevnění a obytný areál: Jihovýchodní část lokality zaujímal příkop vymezující plochu o průměru jen několik desítek metrů a který je pozůstatkem opevněného areálu. Součástí této lokality, ačkoliv stratigrafické vztahy nejsou ještě dořešené, byl i sídlištní areál s pozůstatky zahloubených dřevěných staveb. Nalezená hmotná kultura svědčí o krátkodobé existenci lokality v druhé polovině 13. století. Dosud se podařilo dendrochronologicky datovat tři vzorky stavebního dřeva, nalezeného v areále prádla, přičemž všechny tyto stromy byly sraženy v letech 1265 a 1266. Tato data můžeme s jistou opatrností chápat jako počátek existence lokality. Je to zhruba dvacet či pětadvacet let po lokaci královské Jihlavy a zahájení těžby rud na tamních ložiscích. V případě Cvilínku jde o unikátní svědectví o dosud málo poznané a svébytné vrstvě neagrární historické krajiny, spojené s dobýváním rud olova a stříbra. Tyto nálezy lze přirovnat k areálům např. na lokalitě Geißmättle u Sulzburgu v jižním Schwarzwaldu, zaniklému hornickému městečku Bleiberg v poloze Am Treppenhauer v saském Krušnohoří, nebo např. k lokalitě Johannesser Kurhaus u města Claustal-Zellerfeld v Harzu. Analogií na našem území je v první řadě hornické centrum v Jihlavě – Starých Horách. Dále je třeba zmínit hornické centrum „Havírna“ u Štěpánova nad Svratkou ze 13. století, nebo lokalitu "Na prádle" v Kašperských Horách či důlní areál se sídlištěm v trati „Stříbrník“ u Pláničky na Klatovsku. Vedle měst a městeček, zemědělských osad, drobných raných feudálních sídel a nebo želivského kláštera, jsou hornické a hutnické provozy s osadami unikátní vrstvou lidských sídel v krajině Českomoravské vrchoviny ve 13. století. Jejich četnost přímo souvisela s množstvím malých rudních struktur, které se zde vyskytovaly. Po odeznění této "stříbrné horečky" řada z těchto lokalit zaniká, většina z nich však prošla různými formami transformace. Více než je nám dnes známo jsou počátky mnoha rustikálních městeček a vsí Pelhřimovska spojeny se středověkým hornictvím. Jeho stopa po více než sedmi stech letech nenávratně zmizela.

Výzkumná sezóna 2010 (tůně): Výzkum pokračoval v jarních měsících roku 2010 na tůních pod hrází dolní nádrže, které se nacházejí téměř přímo na předpokládaném průběhu zdejšího zrudnění. Zde byly odkryty výrazné deponie hutnických i kovářských strusek a další komponenty metalurgické činnosti, jako propálené žárové vrstvy, vrstvy uhlíků a popela a podobně. Hypothetivkou možnost přítomnosti kovárny v blízkosti hutě naznačuje vedle strusek nález pozůstatků výhně s kamennou podezdívkou a nedaleko ní pak v objektu ohrazeným kulatinou (pracovní interpretace hnojiště) pak i hromadný nález více než 15 podkov nebo jejich zlomků i s podokováky. Jen z plochy těchto dvou tůní, které jsou nepoměrně menší než rozloha hlavní dolní nádrže, byl získán soubor asi desítky hornických kladívek a dalších železných nálezů, úkapky a výlitky olova, další dvě olověná závažíčka, mosazná oblouková přezka a samozřejmě keramika. Zdá se, že tyto plochy, vzdálené několik desítek metrů od prádla a pražících pecí, přinášejí odpověď v otázce dosud chybějícího hutniště, jehož přítomnost byla někde blízko úpravnických provozů předpokládána.

Literatura
Alper, G. 1998: Mittelalterliche Blei/Silberverhütung beim Johanneser Kurhaus, Clausthal-Zellerfeld (Harz). Nachrichten aus Niedersachsens Urgeschichte 67, 1998, 87–134.
Bailly-Maître, M.-Ch. 2002: L´argent. Du minerai au pouvoir dans la France médiévale.
Bailly-Maitre, M.Ch. – Tillier, A. 2008: Une petite agglomération miniére médiévale: la question de la valorisation. In: Bailly-Maitre, M.Ch. – Jourdain-Annequin, C. – Clermont-Joly, M (dir.) 2008: Archéologie et paysages des mines anciennes de la fouille au musée. Paris, 174-185.
Bartels, Chr. – Fessner, M. – Klappauf, L. – Linke, F. A. 2007: Montanregion Harz. Kupfer, Blei und Silber aus dem Goslarer Rammelsberg von den Anfängen bis 1620. Die Entwicklung des Hüttenwesens von den frühmittelalterlichen Schmelzpätzen im Wald bis zur Metallerzeugung in großem Maßtab am Beginn des 17. Jahrhunderts nach den archäologischen und schriftlichen Quellen. Bochum.
Clerc, P. 2008: Le Puits Jade, un ensemble clos du XVIe siécle dans la mine d´argent Saint-Louis-Eisenthur á Sainte-Marie-aux-Mines (68). In: Bailly-Maitre, M.Ch. – Jourdain-Annequin, C. – Clermont-Joly, M (dir.) 2008: Archéologie et paysages des mines anciennes de la fouille au musée. Paris, 102-107.
Dahm, C. – Lobbedey, U. – Weisgerber, G. 1998: Der Altenberg. Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. Bonn.
Fluck 1993: P. Fluck, Montanarchäologische Forschungen in den Vogesen. Eine Zwischenbilanz. In: H. Steuer/U. Zimmermann (Hrsg.), Montanarchäologie in Europa. Berichte zum internationalen Kolloquium „Frühe Erzgewinnung und Verhüttung in Europa“. Archäologie und Geschichte 4 (Sigmaringen 1993) 267–290.
Fluck, P. 2000: Sainte-Marie-aux-Mines. Les mines du rêve. Guebwiller.
Fröhlich, J. 2005: Archeologické doklady rudných mlýnů a stoup v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. In: Stříbrná Jihlava 2004. Sborník příspěvků (Jihlava 2005) 70–76.
Goldenberg, G. 1990: Die Schlacken und ihre Analysen. Relikte der Metallgewinnung und Metallverarbeitung. Freiburger Universitätsblätter 109. Erze, Schlacken und Metalle. Früher Bergbau im Südschwarzwald, 1990, 147-172.
Goldenberg, G. – Fröhlich, M. 2006: Der Birkenberg bei Bollschweil – St. Ulrich. Ein Bergbaurevier aus dem Mittelalter. Bollschweil.
Goldenberg, G. – Steuer, H. 2004: Mittelalterlicher Silberbergbau im Südschwarzwald, In: Markl, G.- Lorenz, S. eds: Silber Kupfer Kobalt. Bergbau im Schwarzwald. 2004, Filderstadt, 45-80.
Hejhal, P. – Hrubý, P. – Malý, K. 2006: Doklady rudních mlýnů ze středověké důlní aglomerace Staré Hory u Jihlavy – Nachweise von Erzmühlen in der Bergbauagglomeration Staré Hory (Altenberg) bei Jihlava (Iglau), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 19, 259-288.
Hrazdil, V. – Dočkal, P. – Vokáč, M. 2007: Rudní lokality na Českomoravské vrchovině s nálezy hornických nástrojů – Gezähefunde aus polymetallischer Erzlagerstätten des Böhmisch-mährischen Berglandes, Stříbrná Jihlava 2007 – Silberne Stadt Jihlava 2007, 282-305.
Hrubý, P. – Hejhal, P. – Malý, K. 2007: Montanarchäologische Forschungen in Jihlava-Staré Hory (Iglau-Altenberg, Tschechien), Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 35, 17-60.
Hrubý, P. et al. 2006: Hrubý, P. – Jaroš, Z. - Kočár, P. – Malý, K. – Mihályiová, J. - Militký, J. – Zimola, D. 2005: Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy – Das mittelalterliche Bergbauzentrum in Staré Hory (Altenberg) bei Jihlava (Iglau), Památky archeologické 97, 171-
Ježek, B. – Hummel,J. 2001: Georgii Agricolae De Re Metallica Libri XII – Jiřího Agricoly dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Ostrava.
Litochleb, J. 1996: Pelhřimovský rudní revír, Stříbrná Jihlava. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, Jihlava 16.9.-17.9, 8-18.
Luna, J. – Zimola, D. 2007: Historické hornické nástroje z centrální Českomoravské vrchoviny – Historische Gezähe aus dem Zentralraum des Böhmisch – mährischen Berglandes, Stříbrná Jihlava 2007 – Silberne Stadt Jihlava 2007, 306-325.
Malý, K. - Rous, P. 2001: Ověření výpovědních možností strusek z Jihlavska a Havlíčkobrodska – Beglaubigung der Aussagemöglichkeiten der Schlacken aus Iglauland und aus der Gegend bei Havlíčkův Brod (dt.: Deutsch - Brod). In: Nekuda, V. (Editor): Archaeologia historica 26. Sborník příspěvků přednesených na 32. konferenci archeologů středověku České republiky a Slovenské republiky s hlavním zaměřením na získávání a zpracování surovin Čáslav 25. – 28. září 2000. Čáslav – Brno, 67–87.Schwabenicky, W. 2007: Beziehungen zwischen mittelalterlichen Burgen und Bergbau – Vztahy mezi středověkými hrady a hornictvím, Stříbrná Jihlava – Silberne Stadt Jihlava 2007, 130-147.
Maus, H. 1990: Die Erzlagerstätten des Südschwarzwaldes. Freiburger Universitätsblätter 109. Erze, Schlacken und Metalle. Früher Bergbau im Südschwarzwald, 33-42.
Rous, P. – Malý, K. 2004: Průzkum terénních stop po zpracování polymetalických rud na Havlíčkobrodsku – Untersuchung der Geländespuren von der Verarbeitung polymetalischer Erze in der Umgebung von Havlíčkův (Deutsch-) Brod. In: Nováček, K. (ed): Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6. Praha – Brno – Plzeň, 121-144.Schwabenicky, W. 2009: Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge. Chemnitz.
Schwabenicky, W. 2007: Beziehungen zwischen mittelalterlichen Burgen und Bergbau – Vztahy mezi středověkými hrady a hornictvím. In: Stříbrná Jihlava – Silberne Stadt Jihlava 2007, 130-147.
Schwabenicky, W. 2009: Der mittelalterliche Bergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge. Chemnitz.
Steuer, H. 2003: Montanarchäologie im Südschwarzwald. Ergebnisse aus 15 Jahren interdisziplinärer Forschung, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 31, 175-219.
Vitouš, P. 1974: Lazar Ercker: Kniha o prubířství. Praha.
Waldhauser, J. – Daněček, V. – Nováček, K. 1993: Eine hochmittelalterliche Aufbereitungslage für goldhaltige Erze im Bergbaurevier von Kašperské Hory (Bergreichenstein) in Böhmen. In: Steuer, H. – Zimmermann, U. (Hsg): Montanarchäologie in Europa. Berichte zum internationalen Kolloquium „Frühe Erzgewinnung und Verhüttung in Europa“ in Freiburg in Breisgau vom 4. bis 7. Oktober 1990. Sigmaringen, 391-400.

Odkazy
http://www.archeologie.ji.cz/
http://www.muni.cz/sci/research/projects/3120
http://www.ugv.cz/
http://woodinrivers.eu/onas/und
http://www.archaiajih.cz
http://www.kar.zcu.cz/index.php

ilustrační fotografie
Ortogonální letecký snímek lokality Cvilínek

Ortogonální letecký snímek lokality Cvilínek

Cvilínek: celkový  pohled na lokalitu od JZ. Foto Archiv ARCHAIA

Cvilínek: celkový pohled na lokalitu od JZ. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Výřez z celkového plánu výzkumné plochy z roku 2009.

Výřez z celkového plánu výzkumné plochy z roku 2009.

Pozůstatky středověkého těžebního areálu u Černova asi 750 m sv.

Pozůstatky středověkého těžebního areálu u Černova asi 750 m sv. od zkoumaného areálu. Foto Archiv ARCHAIA Brno, prac. Jihlava.

Detekovaná kaverna v jz. části výzkumu. Foto Archiv ARCHAIA Brno

Detekovaná kaverna v jz. části výzkumu. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Hornická železa. Foto a úprava Petr Hrubý.

Hornická železa. Foto a úprava Petr Hrubý.

Deponie rudniny v sv. části výzkumné plochy. Foto Archiv ARCHAIA

Deponie rudniny v sv. části výzkumné plochy. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Příklady rudy a žíloviny z Cvilínku.

Příklady rudy a žíloviny z Cvilínku.

Fragmenty mlecích kamenů jako přímé doklady přítomnosti rudného

Fragmenty mlecích kamenů jako přímé doklady přítomnosti rudného mlýna nebo mlýnů. Foto a úprava Petr Hrubý.

Prádlo s pozůstatky dřevěných technických zařízení a s pecí, pra

Prádlo s pozůstatky dřevěných technických zařízení a s pecí, pravděpodobně tzv. štádlem.Foto Archiv ARCHAIA Brno, prac. Jihlava.

Prádlo na Cvilínku: dřevěná nádržka č. 0569. Foto Archiv ARCHAIA

Prádlo na Cvilínku: dřevěná nádržka č. 0569. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Prádlo na Cvilínku: dřevěná nádržka č. 0570. Foto Archiv ARCHAIA

Prádlo na Cvilínku: dřevěná nádržka č. 0570. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Prádlo na Cvilínku: dřevěná nádržka č. 0594. Foto Archiv ARCHAIA

Prádlo na Cvilínku: dřevěná nádržka č. 0594. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Prádlo na Cvilínku: dřevěná nádržka č. 0600. Foto Archiv ARCHAIA

Prádlo na Cvilínku: dřevěná nádržka č. 0600. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Prádlo na Cvilínku: dřevěná nádržka s konstrukčními prvky, naruš

Prádlo na Cvilínku: dřevěná nádržka s konstrukčními prvky, narušenými bagrem. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Prádlo na Cvilínku: dřevěný dlabaný žlab, pravděpodobně buk. Fot

Prádlo na Cvilínku: dřevěný dlabaný žlab, pravděpodobně buk. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Prádlo na Cvilínku: Příklady dřevěných technických či stavebních

Prádlo na Cvilínku: Příklady dřevěných technických či stavebních dílců, včetně rmožných eliktů náčiní.

Prádlo na Cvilínku: rýžovnicky separovaný rudní koncentrát jemné

Prádlo na Cvilínku: rýžovnicky separovaný rudní koncentrát jemné frakce.Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Pec 0500 v západní části výzkumné plochy. Foto Archiv ARCHAIA Br

Pec 0500 v západní části výzkumné plochy. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Pec 0903 v jv. části výzkumné plochy. Foto Archiv ARCHAIA Brno,

Pec 0903 v jv. části výzkumné plochy. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Pec 0912 v sv. části výzkumné plochy. Foto Archiv ARCHAIA Brno,

Pec 0912 v sv. části výzkumné plochy. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Pec 0916 v západní části výzkumné plochy. Foto Archiv ARCHAIA Br

Pec 0916 v západní části výzkumné plochy. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Pec 0914 v západní části výzkumné plochy. Foto Archiv ARCHAIA Br

Pec 0914 v západní části výzkumné plochy. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Paleometalurgické nálezy - kovářské a hutnické strusky. Foto a ú

Paleometalurgické nálezy - kovářské a hutnické strusky. Foto a úprava Petr Hrubý.

Paleometalurgické nálezy - olověné úkapky a výlitky. Foto a úpra

Paleometalurgické nálezy - olověné úkapky a výlitky. Foto a úprava Petr Hrubý.

Zahloubená stavba 0580 s kamennou pecí v interiéru. Foto Archiv

Zahloubená stavba 0580 s kamennou pecí v interiéru. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Zahloubená stavba 0598. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jih

Zahloubená stavba 0598. Foto Archiv ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava.

Drobné nálezy. Foto a úprava Petr Hrubý.

Drobné nálezy. Foto a úprava Petr Hrubý.

Výběr keramiky 13. století z areálu prádla a z výplní zahloubený

Výběr keramiky 13. století z areálu prádla a z výplní zahloubených staveb.

Cvilínek – tůň východ. Celkový pohled v červnu 2010. Zde s

Cvilínek – tůň východ. Celkový pohled v červnu 2010. Zde se nalézaly výrazné deponie kovářských i hutnických strusek.

Cvilínek – tůň východ. Detail na objekt s dřevěným okrajem

Cvilínek – tůň východ. Detail na objekt s dřevěným okrajem odkud pochází hromadný nález železných podkov i s podokováky.

Cvilínek – tůň východ. Hromadný nález podkov. Foto a úprav

Cvilínek – tůň východ. Hromadný nález podkov. Foto a úprava Petr Hrubý.

Cvilínek – tůň východ. kožená podešev středověké boty. Fot

Cvilínek – tůň východ. kožená podešev středověké boty. Foto a úprava Petr Hrubý.

Cvilínek – tůň východ. Výběr zlomků hutnických strusek z j

Cvilínek – tůň východ. Výběr zlomků hutnických strusek z jedné z menších deponií. Foto a úprava Petr Hrubý.

Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english