Pracoviště Jihlava

Základy odloučeného jihlavského pracoviště byly položeny prvními záchrannými archeologickými výzkumy ve středověkém jádru nově konstituovaného krajského města na jaře roku 2002. Tehdy zde terénní činnost probíhala převážně pod vedením Davida Merty, Antonína Zůbka či Petra Holuba. Cílem aktivit společnosti ARCHAIA Brno v Jihlavě byla v počátku především zvýšení pokrytí stavební činnosti záchrannými archeologickými výzkumy v dynamické přeměně a rekonstrukci MPR Jihlava. To byl po ukončení činnosti ÚAPP Brno po polovině 90. let úkol,   spočívající téměř výhradně na tehdy jednomužném archeologickém týmu Oddělení společenských věd Muzea Vysočiny v Jihlavě. Spolupráce s touto institucí tak byla a dodnes je klíčová. Druhým motivem zájmu o Jihlavu bylo tehdy kromě studia této lokality jako takové, získání kvalitních poznatků a dat v oblasti počátků urbanizmu a architektury města a jeho předměstí ve středověku, srovnatelných s výsledky z Brna. To se více či méně naplňovalo výzkumy v lokalitách jako Masarykovo náměstí (Horní zastávka), Minoritské náměstí a klášter, proluka Židovská a Palackého (dnes čp. 5001/1), Divadelní (rekonstrukce kanalizace), Brněnská 10 nebo plocha této ulice při stavbě plynovodu (nález městské brány), Husova 32-34, Joštova 9, Čajkovského 17 či Masarykovo náměstí 1 a 2 (radnice), Komenského 36 nebo Havlíčkova (EKON a Tesla).

Změny oproti prvotní koncepci přišly hned v počátcích a to s výzkumy mimo městské jádro, kdy např. při stavbě severní větve jihlavského obchvatu, byl v místní jihlavské části Na Dolech a Staré Hory roku 2002 zkoumán rozsáhlý hornický a zpracovatelský areál ze 13. století, související se středověkou těžbou rud a produkcí stříbra. Rodilo se poznání, nikoli ale překvapivé, že vedle jiných a v archeologii obvyklejších nálezových kontextů mohou mít a také mají značný význam pro úplné pochopení historického a sídelního vývoje Vysočiny zaniklé montánní areály. V prostoru někdejších Starých Hor tak naše pracoviště provádělo výzkumy v souvislosti s výstavbou převážně občanské vybavenosti i v letech 2003-2006. Dalším posunem v našem postoji k terénní archeologii a k regionu samotnému bylo záhy přistoupení na plošné provádění záchranných archeologických výzkumů na většině území kraje Vysočina, převzetí části administrativy (např. vyjádření pro územní řízení), dále regionální správy Státního archeologického seznamu (SAS, okres Pelhřimov) a zejména účast v Regionální archeologické komisi, jejímiž jsme spolu s Archeologickým oddělením Muzea Vysočiny v Jihlavě páteří. Již od roku 2002 tak postupně prováděl jihlavský pracovní kolektiv výzkumy v Pacově, Pelhřimově, Humpolci, Brtnici, Havlíčkově Brodě, Počátkách či v Žirovnici. Z menších středověkých sídel či sídelně sakrálních areálů to byly např. Rančířov, Pošná, Velká Bíteš, Lukavec, Větrný Jeníkov, Luka nad Jihlavou a další. Mezi nepříliš časté výzkumy pravěkých areálů patří třeba obchvat Moravských Budějovic (2008-2009). Plošné výzkumy na dopravních či vodohospodářských stavbách, zachycující stopy středověké úpravy rud na Koželužském potoce, byly provedeny při jižní větvi obchvatu Jihlavy v roce 2006, při stavbě obchvatu České Bělé 2007-2008 a nového přemostění Perlového potoka u Květinova na Havlíčkobrodsku v roce 2008, nebo u Černova na Pelhřimovsku v letech 2009-2010. Šťastným nálezem byla zaniklá barokní sklárna s unikátními vztahy k pošumavskému sklářskému okruhu, nalezená při stavbě obchvatu Božejova v roce 2006. Archeologických výzkumů či tzv. dohledů při liniových stavbách byly stovky.

Proměnami prošlo postupně také zázemí pracoviště i počet pracovníků. V počátcích bylo samozřejmostí každodenní dojíždění do Jihlavy z Brna autobusy hromadné linkové dopravy a to i s přístroji, vybavením a nálezy. Postupně se stalo součástí vybavení vozidlo a díky ochotě Muzea Vysočiny i skladovací a nouzové pracovní prostory. Ty byly od konce roku 2002 až do roku 2008 nahrazeny nájemními bytovými prostory přeměněnými ve stacionář. Od roku 2008 je sídlem pracoviště měšťanský dům Holasových v Židovské ulici 26, nedaleko minoritského kláštera. Počáteční složení stálého výzkumného týmu bylo Petr Hrubý, Michal Daňa, záhy přibyl Petr Hejhal, později Petr Duffek a ještě později Štěpán Černoš, Aleš Hoch či Marcela Vránová, která zajišťuje poštu, administrativu, sanitární zásobování a úklid pracovních prostor. Z  bývalých kolegů, kteří na našem pracovišti strávili delší či kratší čas, jmenujme třeba Petra Peroutku, Vítězslava Mráze, Miroslava Maixnera. Z dřívějších  a svého času stále se vracejících studentů a terénních brigádníků jmenujme např. Hynka Dubu, Michala Kalinu, Ondřeje Karafiáta, Jana Roda, Michaelu Šerou, Lenku Macháňovou, Petra Votřela, Jana Šnobla, Jakuba Žatečku, Alici Neuwirtovou, Jana Kožíška či další.