návrat na úvodní stránku...

Pelhřimov

Pro 12. století se předpokládá první souvislejší osídlení vlastního Pelhřimovska, které roku 1144 daroval český kníže Vratislav pražskému arcibiskupství. Původní raně středověká osada, předchůdce dnešního města, je hledána v okolí kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice (severovýchodně od městského jádra). Tato osada spadala pod panství Červená Řečice a byla spravována pražským arcibiskupstvím. Kolem roku 1203 je také doloženo osídlení výšinných poloh kolem Rynárce nad Pelhřimovem. Zřejmě v 1. třetině 13. století byla za účasti německých kolonistů založena na strategické vyvýšenině nová osada „Starý“ Pelhřimov, která však postrádala dostupný zdroj vody a nikdy se nerozvinula ve skutečné město (Kuča 2000, Martínková 1999). Vlastní město Pelhřimov bylo pak podle nejnovějších poznatků (Martínková 1999, Kuča 2000) založeno biskupem Janem III. z Dražic v 60. letech 13. století 2 km JV od zmiňovaného Starého Pelhřimova, odkud sem zřejmě přesídlila i část osadníků. Starší sídliště okolo kostela sv. Víta a v Hrnčířské ulici se tak přeměnilo v předměstskou aglomeraci s názvem Česká ulice, neboť v nově založeném městě měla německá složka zřejmou převahu (Kuča 2002, 101 – 103). Město bylo vypáleno a vylidněno v 90. letech 13. století spojenci Vítkovců, následně na žádost biskupa Tobiáše z Bechyně znovu obnoveno a obehnáno dřevěnou palisádou a příkopem (Martínková 1999). Válečné události z roku 1318 již neměli na vývoj středověkého města tak tragické dopady. Další příliv německých kolonistů způsobil, že v roce 1379 tvořili německy mluvící měšťané 2/3 obyvatelstva. Z důvodů malé plochy vnitřního města byl ještě před rokem 1379 uvnitř hradeb v severovýchodní části náměstí postaven domovní blok, který tak výrazně zmenšil jeho plochu. Kamenné hradby a brány získalo město v průběhu 15. a 16. století, ve výsledné podobě až po požárech kolem poloviny 16.století. Vnitřní město se již od počátků dělilo na čtyři čtvrtě: 1. čtvrť (západní a severní strana náměstí a část Poděbradovy ulice), 2. čtvrť (ulice Palackého, Klarertova a Školní), 3. čtvrť (ulice obě strany Růžové ulice), 4. čtvrť (část ulice Růžová a Poděbradova, východní a jižní fronta náměstí). Již ve 14. století existovala též čtyři předměstí. Z hlediska urbanistického vývoje je i v tomto smyslu zajímavé, že ještě kolem poloviny 16. st. se nacházely ve vnitřním městě nezastavěné parcely či pouze provizorní domky. To se týkalo především 2. městské čtvrti (Martínková - Martínek, 2002).
Zásadní zlom pro vývoj městské architektury znamenal požár v roce 1561, kdy shořelo asi 40 domů a bylo poškozeno 20 nejvýstavnějších budov první čtvrti, které musely být znovu od základů vystavěny. Víme, že v polovině 16.st. byla většina měšťanských domů v Pelhřimově pouze přízemní nebo jednopatrová. Okolo náměstí, v Palackého a Růžové ulici byly však domy již s podloubím. Je snad možné usuzovat, že většina domů byla podsklepená s kamenným jádrem, podloubím a patrem zřejmě dřevěným. U některých domů se ve sklepě nacházela studna. Střechy byly ve většině případů doškové nebo šindelové. Domovní parcely měly ještě gotický charakter (cca 10-20 m na 20 – 30 m). Vlastní domy byl většinou komorového typu a z velké části dřevěné (Martínková - Martínek 2002, Kuča 2000). Požár v r. 1561 měl nicméně dalekosáhlé následky na další stavební vývoj města. Práce na obnově zničených domů a čtvrtí trvaly celá desetiletí a v některých případech se protáhly až do počátku 17.st. V souvislosti s touto obnovou se mnoho domů přestavělo na novější typ tzv. průjezdového domu s mázhausem, dvorem, krámem a případně i s dílnou. Většina těchto domů byla již celá zděná a mnohé měly i patro. Domy se stavěly též přes celou šířku parcely a v několika případech zabraly i část sousedních parcel (čp. 17, 18, 61, 38, 89). Všechny tyto úpravy probíhaly již v duchu renesančních vlivů (Martínková - Martínek 2002).
V r. 1573 bylo v Pelhřimově 222 domů. Když byl pak roku 1596 přijat za královské město třetího stavu, tvořil v rámci království jistou výjimku dvojnásobným počtem domů na předměstích než ve vnitřním městě. Většina bohatších měšťanů vlastnila další dům či domy na předměstích, které pro ně plnily funkci hospodářského zázemí a poskytovaly jim také podstatné příjmy v podobě výnosů z pronájmů objektů, hospodářské činnosti a v neposlední řadě též várečného práva. V pol. 16. století patřilo k 52 domům várečné právo. S ohledem na tuto skutečnost se zabývala řemeslem jen o něco víc než polovina pelhřimovských držitelů domů. Poté co se ve 13. a 14. století ukázalo, že stříbrné rudy v okolí města jsou již vyčerpány, získala nejvýznamnější postavení z řemesel soukenická výroba.
Mezi Pelhřimovskými měšťany ovšem existovali i bohatí obchodníci, kteří si mohli dovolit stavbu či koupi na místní poměry velmi nákladných objektů. Tito lité mnohdy zastávali funkci primasa a jejich majetek většinou souvisel s obchodní činností, půjčováním peněz a obchodováním s pohledávkami a v 16. století také s pokusy o obnovu důlní činnosti v okolí Pelhřimova. To platilo především pro stavitele (domy čp. 38 a 83) a primase Adama Horníka nebo dalšího primase Václava Hodáčka. Kromě velkého požáru z roku 1561 postihlo Pelhřimov ještě několik požárů v průběhu 17. století. Poslední velkou katastrofou tohoto typu byl velký požár z roku 1766, při kterém vyhořelo celé město. Tato událost podnítila hromadnou přestavbu mnoha domů do pozdně barokní nebo klasicistní podoby.


Kuča, K. 2002: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V. díl. Praha.
Martínková, L. 1999: Nový pramen k nejstarším dějinám Pelhřimova, Vlastivědný sborník Pelhřimovska 10/1999, okresní muzeum Pelhřimov
Martínková, L. – Martínek, Z. 2002: Pelhřimov 1549 – 1596 (Od gotiky k renesanci, od poddanství ke svobodě), Vlastivědný sborník Pelhřimovska 13/2002, 5 – 11.

Výzkum zaniklé barokní sklárny v Božejově na Pelhřimovsku ...

Akce v centru města:


rekonstrukce domu Růžová 83
dvorní trakt domu Masarykovo nám. 18
rekonstrukce kašny na náměstí
ilustrační fotografie
stabilní katastr města Pelhřimov z roku 1829

stabilní katastr města Pelhřimov z roku 1829

Podzemí středověkého jádra města (zaměřila Geoindustria Jihlava)

Podzemí středověkého jádra města (zaměřila Geoindustria Jihlava).

Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english