návrat na úvodní stránku...

Květinov

Archeologický výzkum při stavbě I/34 přemostění Květinov (Středověký výrobní areál, souvisejicí pravděpodobně s exploatací zlata)

Petr Hrubý – Petr Hejhal

Lokalita se nachází v místě přemostění Perlového potoka silnicí I třídy č. 34, na samé hranici katastrů Květinov, Věž a Bezděkov. Jedná se o hranici Humpolecka a Havlíčkobrodska, přičemž zkoumaný areál se nacházel v nadmořských výškách okolo 460-470 m. To v kombinaci s krystalickým podkladem a chudšími půdami nepředstavuje příliš vhodné podmínky pro zemědělské osídlení pravěkými kulturami, avšak nečetné dříve evidované nálezy naznačují, že s přítomností člověka v této oblasti je v průběhu pravěku a raného středověku nutné počítat. Osou mikroregionu, ve kterém se lokalita nachází, je Perlový potok, pramenící u Plačkova východně od Humpolce a tekoucí směrem k severu do Sázavy.

Tento faktor by mohl být důležitý z hlediska celkové funkční interpretace odkrytého areálu. Perlový potok a většina jeho přítoků, pramení v oblasti hydrothermálních křemenných žil s obsahem zlata. Ty jsou součástí tzv. humpoleckého zlatonosného pásu, tedy oblasti se zvýšenými výskyty zlata buďto v primárních zdrojích, tj. v žílách, nebo ve zdrojích sekundárních, tedy v rozvětralých a dislokovaných výchozech těchto žil či ve fluviálních sedimentech. Je pravděpodobné, že i v případě Perlového potoka a jeho přítoků došlo dlouhodobou erozní činností ke splavování zvětralých výchozů žil a k tvorbě nabohacených zlatonosných sedimentů v příhodných úsecích potoční nivy. Sekundární výskyt zlata byl v minulosti pozitivně zjištěn právě v polygonu Květinov – Věž – Bezděkov (Morávek a kol. 1992). Šlichovou prospekcí v průběhu archeologického výzkumu bylo zlato ve zlatinkové podobě v některých sedimentech potoční nivy skutečně zjištěno a potvrzeno.

Vlastní terénní archeologický výzkum probíhal v březnu a dubnu 2008 a zajišťovalo jej jihlavské pracoviště ARCHAIA Brno pod vedením Mgr. Petra Hrubého a Mgr. Petra Hejhala. V první etapě byl v orných plochách v trase stavby proveden povrchový průzkum, kterým byly detekovány nápadné povrchové koncentrace velmi staré keramiky z 13. století. Souběžně s touto činností probíhala dokumentace jádrových vrtů v rámci doplňkového geologického průzkumu potoční nivy a odběr vzorků. Na terénní části výzkumu, na odběru půdních vzorků a na šlichové prospekci se podíleli pracovníci ARCHAIA Jih. Později bylo v místě budoucího náspu pro přemostění položeno několik sond, kterými došlo k detekci mimořádně zajímavé archeologické situace. V součinnosti se stavební činností bylo příslušné území následně zkoumáno plošným odkryvem v pravidelné kvadratické síti 6x5 m a o celkové rozloze okolo 300 m2. V místě pilířů budoucího nového mostu byly položeny dvě sondy, kterými byly zkoumány nivní sedimenty do hloubek okolo 2 m. Zde byly odebrány také paleoenvironmentální vzorky na analýzy pylů, uhlíků, makrozbytků a na analýzu obsahu těžkých kovů, které by mohly indikovat důlní, rýžovnickou nebo úpravnickou činnost v minulosti. Část vzorků z vrtů i sondáží bude podrobena také radiokarbonovému měření za účelem přesnější datace zjištěných aktivit. Odběr a zpracování zajistili pracovníci ZIP Plzeň pod vedením Mgr. Petra Kočára. Zpracování půdních a geochemických vzorků provedli pracovníci Muzea Vysočiny Jihlava pod vedením RNDr. Karla Malého, PhD.

Na východním břehu potoka nad nivou, na nevýrazném svahu návrší, byly sondážemi odkryty základy lehčí dřevěné stavby, která zanikla požárem a jejíž archeologický projev byl proto velmi výrazný. Terénní pozorování umožňují identifikovat použitý stavební materiál jako rovné jehličnaté dřevo. Rozměry stavby byly přibližně 3 x 5 m. Ve zkoumaných situacích téměř úplně chybí výmazy a omazy, což naznačuje, že jde o stavbu velmi vzdušnou a otevřenou, v podstatě o jakési zastřešení. V těsné vazbě na ni byly nalezeny pozůstatky dvou konstrukčně velmi zajímavých pecí nepravidelně obdélného až oválného tvaru. Pece měly původně kamennou konstrukci, o čemž svědčily kamenné nístěje a destrukce spodních části stěn. Užitý kámen vykazoval v obou případech stopy extrémního působení vysokých teplot a žáru. Podnětem k zamyšlení je skutečnost, že v obou zařízeních zjistila termometrická analýza provedená A. Majerem maximální dosaženou teplotu shodně okolo 400 stupňů Celsia. Zajímavostí jedné z těchto pecí byla přítomnost mlýnského kamene (tzv. žernovu) z hrubozrné žuly, který byl uložen na bázi pícky a stejně jako okolní kameny byl rovněž silně teplotně postižen a lze jej tedy považovat za součást konstrukčního a technického vybavení pece. Svými rozměry i konstrukcí se vymyká běžným obilným žernovům a spíše se blíží rudním mlýnům, přičemž jako nejpravděpodobnější se jeví možnost, že jde původně o součást ručního zlatomlýna. Po rozebrání spálené destrukce stavby byly v jejím interiéru nalezeny tři menší pícky vejčitého půdorysu v jedné baterii. Nálezová situace byla doprovázeny soustavami kůlových jam a jamek, dokládajícími existenci nadzemních dřevěných konstrukcí a dále lokálně zachovanou kulturní vrstvou. Nálezy velmi staré a v některých případech reprezentativní keramiky umožňují bezpečné datování nalezeného areálu do 13. století, přičemž úkolem další fáze výzkumu je pokusit se o preciznější dataci.

Celkově lze areál charakterizovat jako solitérní výrobní okrsek s pecemi, výhněmi a lehkou stavbou, situovaný mimo intravilán známých středověkých sídel, poblíž předpokládané středověké komunikace, která brodem překračovala zdejší údolí Perlového potoka. Funkce nalezených pecí a výhní je nejasná, nicméně nové informace mohou přinést výsledky analýz jejich výplní a vlastně i výsledky metalometrických, fosfátových a dalších analýz vzorků, odebraných v síti 1 x 1 m v celém zkoumaném areálu. Za určitých okolností by se mohlo jednat o menší středověkou kovárnu při brodu přes vodoteč. Druhou možností je, že by mohlo jít o součást rýžovnického areálu, spojenou s finální úpravou rud či tavbou zlata.

Morávek, P. et al. 1992: Zlato v českém masivu. Praha.

ilustrační fotografie
Fyzická mapa Perlového potoka s vyznačením zkoumané lokality.

Fyzická mapa Perlového potoka s vyznačením zkoumané lokality.

Letecký kolmý snímek lokality s vyznačením stavby i archeologick

Letecký kolmý snímek lokality s vyznačením stavby i archeologického výzkumu.

Výřez z metalogenetické mapy ČR (podle Morávek et al. 1992) s vy

Výřez z metalogenetické mapy ČR (podle Morávek et al. 1992) s vyznačením naleziště u Květinova.

Celkový pohled na údolí Perlového potoka u Květinova.

Celkový pohled na údolí Perlového potoka u Květinova.

Celkový pohled na archeologický výzkum.

Celkový pohled na archeologický výzkum.

Pracovní snímek z dokumentace pozůstatků dřevěné stavby.

Pracovní snímek z dokumentace pozůstatků dřevěné stavby.

Pozůstatky lehčí dřevěné stavby (přístřešku), shořelé požárem.

Pozůstatky lehčí dřevěné stavby (přístřešku), shořelé požárem.

Půdorys středověkého přístřešku s pecemi a výhněmi.

Půdorys středověkého přístřešku s pecemi a výhněmi.

Hypothetická rekonstrukce podoby středověkého dílenského objektu

Hypothetická rekonstrukce podoby středověkého dílenského objektu. Podle P. Hrubý.

Pec č. 1.

Pec č. 1.

Pec č. 2.

Pec č. 2.

Baterie menších pícek.

Baterie menších pícek.

Keramika 13. století a mlecí kámen z rudního mlýna (zlatomlýna).

Keramika 13. století a mlecí kámen z rudního mlýna (zlatomlýna).

Odběr geochemických vzorků v plošné síti 1x1 m.

Odběr geochemických vzorků v plošné síti 1x1 m.

Sonda potočními sedimenty v nivě Perlového potoka. Odběr paleoen

Sonda potočními sedimenty v nivě Perlového potoka. Odběr paleoenvironmentálních vzorků.

Šlichová prospekce sedimentárních výplní potoční nivy.

Šlichová prospekce sedimentárních výplní potoční nivy.

Zvětšený snímek zrnek granátu ze šlichu.

Zvětšený snímek zrnek granátu ze šlichu.

Zvětšený snímek zrnek pyritu ze šlichu.

Zvětšený snímek zrnek pyritu ze šlichu.

Zvětšený snímek zlatinky Au ze šlichu.

Zvětšený snímek zlatinky Au ze šlichu.

Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english