návrat na úvodní stránku...

Schwarzwald

Po stopách středověkého rudního hornictví v jižním Schwarzwaldu (květen 2009)

Petr Hrubý

Proč právě Schwarzwald: Pro pochopení kontextu rozvoje českého stříbrorudného hornictví 13. století je potřebné se zkráceně seznámit s revíry, ve kterých byly technologie těžby a hutnictví provozovány a pravděpodobně i vyvíjeny. Takovým regionem je Schwarzwald, kde se rudy těžily a hutnily od 10./11. století. Horní Porýní bylo coby oblast produkce stříbra významné již v římskoprovinciálním období, o čemž svědčí archeologické nálezy. Ostatně i nynější Straßburg coby římská vojenská a obchodní stanice a město nesl v té době výmluvné jméno ARGENTORATVM. Středověké důlní komplexy se nacházejí v mikroregionech, tvořených svébytnými a uzavřenými údolími vodních toků: Kinzigtal, Sulzbachtal, Möhlintal, Münstertal, Kinzigtal nebo Suggental. Interdisciplinárně pojatý montánní archeologický výzkum v jižním Schwarzwaldu začal již na konci 80. let 20. století, přičemž vůdčí výzkumné projekty, na nichž se podílela především Universita ve Freiburgu. Výzkum byl zaměřen na dílčí prvky a projevy hornické činnosti, ty však byly zároveň studovány jako součást struktury krajiny jižního Schwarzwaldu. Proběhlo zde systematické nasazení paleoenvironmentálního výzkumu a archeometalurgických a geochemických analytických postupů. Můžeme zde pozorovat řadu prvků či dobových technologií, které známe i z Českomoravské vrchoviny a které jsou se zdejším děním ve 13. století soudobé ale spíše ještě starší. Na rozdíl od našeho prostředí, kam se dostávají jako vyvinutý import, patří Schwarzwald k regionům, kde byly tyto technologie vyvíjeny a kde je doložena buď přímá kontinuita, nebo alespoň nepřímé navázání na technologické tradice řimskoprovinciální. Zároveň zde nalezneme řadu specifik, které u nás téměř neznáme a které mohou být důsledkem uplatňování jiných postupů. Z hlediska jak vlastních stop starého rudního hornictví, tak z hlediska metod jejich výzkumu a vyhodnocení, je Schwarzwald, podobně jako Harz, Vogézy či střední Porýní, jedním s klíčových srovnávacích regionů pro naše země.

Jen velmi stručně z orogenese, geologie a metalogenese: Masiv Schwarzwaldu tvoří krystalická báze variského stáří (ruly), na jihu nalezneme migmatity různého stáří (Schauinsland, Kandel). V období karbonu došlo k průniku žulových těles plutonu (Triberg, Forbach nebo Bärhalde). V eocénu (55-34 mil.), tedy velmi pozdně, došlo vlivem kontinentálného driftu směrem k západu k oddělení původně kompaktního masivu a vytvoření hornorýnské propadliny, na jejíchž obou stranách se tak dnes tyčí Schwarzwald a Vogézy. Masiv Schwarzwaldu se tedy od západu poněkud rozpadá, čímž zejména na západní hraně, která je charakteristická značným převýšením vůči Rýnu, vznikají četné tektonické zlomy směru SV-JZ. Tyto zlomy byly již od variského období vyplňovány hydrothermálními minerálními roztoky, čímž vznikla nejstarší generace zdejšího polymetalického zrudnění, podobně jako na Českomoravské vrchovině. Avšak mnohem četnější než jinde je zde výskyt hydrothermálně rudně mineralizovaných struktur mladších generací. Vzhledem k stabilnímu driftu a výrazné thermální aktivitě řady lokalit Schwarzwaldu lze zjednodušeně říci, že metalogenese zde stále probíhá a není ještě ukončena. Uprostřed na východním rýnském břehu se nachází miocénní (23-5,3 mil.) neovulkán Kaiserstuhl (dnes převážně s vinohrady). Mesozoický pokryv hornatiny byl od třetihor a ve starších čtvrtohorách masivně odnášen do rýnského příkopu na pestrobarevné a červené pískovce. Ty tvoří triasovou lytostratigrafickou bázi hornorýnské propadliny. V pliocénu se vyklenula jižní, výrazně vyšší část Schwarzwaldu s Feldbergem (1493 m) a dalšími polohami nad 1200 až 1300 m. Během starého kvartéru a zejména periody Riss - Würm zasáhlo Schwarzwald výrazné zalednění. Pozůstatkem jsou výplně karových údolí a jezera Mummelsee, Wildsee, Schurmsee, Glaswaldsee, Nonnenmattweiher, Feldsee či Titisee.

Proč ve Schwarzwaldu nejsou struskoviště:V kontrastu s Harzem není v jižním Schwarzwaldu zatím známo mnoho středověkých hutnických areálů v podobě klasických struskovišť. V souladu s trendy vypozorovanými v Harzu, se i zde hutniště 12./13.-14. století nacházejí zpravidla v údolích potoků. Tato struskoviště svého času ve spolupráci se zdejšími výzkumnými týmy prospektoval Friedrich Albert Linke z Goslaru v Harzu, který spolu s Lotharem Klappaufem patří k průkopníkům a expertům tohoto druhu archeologie v západním Harzu. Ne tak ovšem ve Schwarzwaldu, který se přitom napohled jeví analogicky. Ve Schwarzwaldu se na rozdíl od Harzu, neřku-li od výrazně plochého terénu Českomoravské vrchoviny, mnoho z nich jednoduše nedochovalo. Je to dáno reliéfem krajiny s nebývale strmými svahy, sevřenými údolími a značným spádem vodotečí, kdy všechny tyto faktory přispěly k úplnému eroznímu odnosu struskovišť do sedimentů a niv na vnějších okrajích Schwarzwaldu.

Putování po Schwarzwaldu: Exkurse do jižního Schwarzwaldu trvala necelý týden (26.-28. května 2009) a účastnili se jí Petr Hrubý a Petr Hejhal (ARCHAIA Brno), Jiří Merta (TM Brno, pedagogický dozor) a Jiří Fröhlich (Prácheňské museum Písek). Úvodem, tj. hned v pondělí se konala přednáška na tíma Jihlava – Staré Hory ve 13. století v posluchárně Albert-Ludwigs Universität Freiburg im Breisgau (uvedl Prof. Sebastian Brather, hovořil Petr Hrubý). Následoval velmi bohatý terénní program, který zprostředkovali kolegové Prof. Sebastian Brather, Prof. Heiko Steuer, Heiko Wagner, Martin Straßburger, Mark Rauschkolb a Hubert Fehr. Jako první jsme navštívili lokalitu lokalita Ehrenstetter Grund (obec Ehrenkirchen) v údolí potoka Anbach na západním okraji Shwarzwaldu. Zde se nachází komplex povrchových i podzemních památek, jako jsou jámy (pinky), těžní a čerpací šachty, vodní nádrž, náhon na kolo a pak báňsky zkoumaná a dokumentovaná šachta s rozrážkami a chodbami, kde byla nalezena keramika 13.-14. století.
Následovaly Sulzburg a hornické zaniklé městečko v poloze Geißmättle (Sulzbachtal). Nachází se na záp. okraji masivu, otevřeno do rýnské roviny. V 10. století se Sulzbach vyvinul v regionální centrum s kostelem sv. Cyriaka a od vrcholném středověku je horním městem. Středověké hornické sídliště Geißmättle se nachází na samém okraji zástavby městečka. Tato lokalita z období 13.-14. století, na které byly zachyceny i aktivity z římskoprovinciálního období, je významná také přítomností kostela a pohřebištěm. Vedle francouzské vysokohorské lokality Brandes en Oisans je to druhý příklad hornického sídliště s kostelem a hřbitovem, podrobeným antropologickému výzkumu staré hornické populace. Nesporně zajímavé byly pro nás ukázky římsko provinciální běžné keramiky, která byla druhotně použita pro zkušební tavbu, což se projevuje nataveninami i tepelnými změnami povrchu. Technologicky a tvarově identické byly zlomky z jedné ze zemnic i na jihlavských Starých Horách, jen o mnoho mladší. Přítomný kolega Jiří Fröhlich zde dostál své pověsti odborníka na rudní mlecí kameny a podobně jako např. v karpatské oblasti, či kdekoliv kam přijel, zdejší nalezené exempláře nemilosrdně změřil a zdokumentoval.
Dalším mikroregionem byl Möhlintal, kde jsme navštívili původně románský benediktýnský klášter v St. Ulrich, založený roku 1083 a který se majetkově na těžbě rud podílel. Nedalekým archeologicky zkoumaným komplexem s pozůstatky prospekce, těžby a hutnictví je pak opevněná lokalita Birkenberg (Birchiburch), kde nalezneme i pozůstatky hornického sídliště. Opevnění i sídliště bylo bytostně a výhradně spjato s těžbou, což ilustruje i jejich atypická a naprosto nevhodná poloha na relativně prodkém stavu bezprostředně u jam a štol.
Další navštívenou lokalitou byl les u obce Kropbach v dolním Münstertalu. Zde se nacházejí impozantní pozůstatky po středověké těžbě v podobě výrubů hloubek dnes přes 12-18 m a délky až několik desítek metrů. Kolegové ve Schwarzwaldu se zabývají otázkou, zda jde o doklady povrchové těžby, nebo o těžbu původně klasickou hornickou podzemní, kdy došlo po opuštění a snad i vlivem stálého driftu a tektonickému rozpadání masivu směrem k západu jednoduše ke zhroucení klenby někdejších štol a dobývek, které byly mělko pod povrchem. Další navštívenou lokalitou byl Mulden - Teufelsgrund, kde se nachází důl z pozdního středověku až novověku s malotěžbou až do 20. století a je přístupný pro veřejnost a kam jsme samozřejmě štolou sfárali.
V Suggentalu jsme s vynaložením námahy vystoupali do sedla vrcholu Kandel, kde jsme sledovali relikty středověkého vodního náhonu, který byl pro nás obzvlášťě důležitý, či spíše to, kdo jej budoval. Šťastnou náhodou se totiž podařilo vysledovat i určitou dílčí personální spojitost středověkého hornictví ve Schwarzwaldu a na Jihlavsku, dokládající dynamiku a nadregionální charakter báňského podnikání. Ke zdejšímu náhonu se vztahuje listina z roku 1284 která dokládá vybudování vodního kanálu za účelem odvodňování šachet a štol, jehož budovatelem je důlní inženýr Conrad Rotermellin. O celých 31 let později, roku 1315, uzavírá Heinricus Rothermell smlouvu praktiky stejného obsahu s těžaři na jihlavských Starých Horách. Další z rodu, Hans der Rotthermel, pak o dalších 26 let později, roku 1351, buduje vodní dílo v rakouském St. Leonhardu v Korutanech. Zdá se, že dynastie Rothermelů byla ve 13.-14. století významným báňsko inženýrským subjektem, zaměřeným na vodohospodářství a odvodňování dolů v širším evropském kontextu. V Suggentalu jsme sfárali také do štoly Erich, která je příkladem malodolu, který v některých partiích mohl být provozován ještě dlouho do novověku. S průvodci jsme prošli slednou chodbou i dobývkami ze 14.-15. stol., raženými v mocné barytové žíle (bílý a růžový). Ani zde Jiří Fröhlich nezaváhal a během krátké procházky korytem zdejšího potoka nalezl mlecí kámen, který obohatil poznatky o zdejší středověké úpravně rud.
Z dalších důlních a zpracovatelských center spojených s produkcí stříbra nutno zmínit Prinzbach v Kinzigtalu. Významnou lokalitu představuje Schauinsland, kde byly dokumentovány podzemní důlní prostory s cennými soubory dendrochronologických dat a hornické sídliště ze 13.-16. století ve značné nadmořské výšce okolo 1100 m. Zde nás nicméně přelstila nepřízeň počasí. Oblast horního Porýní je vedle těžby rud a produkce stříbra spjata také s ražbou kvalitní mince. Ve 12.-14. století zde byl ražen tzv. breisgauský fenik v mincovnách Freiburg, Breisach, Villingen a Kolmar, popřípadě v menších mincovních provozech Sulzburg, Kenzingen a Münster.

Některá i nemontánní pozorování na závěr: Reliéf Schwarzwaldu je zcela nesrovnatelný s Českomoravskou vrchovinou. Jeho dynamika, členitost, strmé svahy a zejména značná převýšení, umožňovaly ve středověku ve velkém měřítku smysluplné ražení bočních štol i ve více úrovních na jednotlivých lokalitách. Jen málo zde nalezneme klasické šachtové tahy s obvaly, coby povrchové památky. Pokud se zde obsavly okolo jam nacházely, téměř nikde se na prodkých svazích prostě nedochovaly. Plochý reliéf Českomoravské vrchoviny je v podstatě pravým opakem Schwarzwaldu. Ražení štol bylo u nás ve středověku možné jen někde a tak se těžba, fárání a odvodňování provozovalo zpravidla hlavně vertikálně, šachtami. Schwarzwald je zároveň velmi pestrým regionem, přírodně, geologicky, kulturně, národopistě a v mnoha dalších ohledech. Zmiňme alespoň na první pohled patrnou rozmanitost kulturní, resp. nápojovou a stravovací. Ve vnitřním Schwarzwaldu, tedy v horách, nalezneme kulturu a relikty folklóru, ne nepodobné těm, jaké známe např. ze staré Šumavy. V nápojové kultuře převažuje pochopitelně pivo. Na západním a jihozápadním okraji masivu, kde se krajina již otevírá do Porýní, pak nalezneme výrazný podíl ovocnářství a ještě níže samozřejmě vinařství. Zde pak v nápojové kultuře přirozeně nalezneme silnou tradici ovocných destilátů a samozřejmě vín. Celý Schwarzwald je pak vpravdě velmocí uzenářského umu, ze kterého k nám (k naší škodě) pronikla skutečně jen ona pověstná špička ledovce a to v podobě známé tzv. Schwarzwaldské šunky. Kdo z milovníků masa a uzenin však navštívil nějaké zdejší tradiční uzenářství, dá jistě za pravdu, že je to jako ocitnout se v chrámu. Kombinace všech těchto aspektů, spolu s všudypřítomnou stopou starého hornictví, pěknou přírodou a kultivovaným obyvatelstvem, dělá ze Schwarzwaldu příjemné místo.

Výběr literatury
Alt, K. W. 2003: Krankenheit und Tod in Sulzburg. Eine Bergbaubevölkerung im Spiegel der Paläoanthropologie, In: H. Steuer: Montanarchäologie im Südschwarzwald. Ergebnisse aus 15 Jahren interdisziplinärer Forschung, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 31, 203-205.
Alt, K. W. 1999: Bleiakkumulation in Knochen und Zähnen mittelalterlicher Bestattungen aus einer Bergbauregion bei Sulzburg, Kr. Breisgau – Hochschwarzwald, Bulletin de la Societé Suisse d ´Anthropologie 5, 27-40.
Alt, K. W. – Brenn, R. – Samlenski, R. 2003: Archäometrische Untersuchungenam Knochen- und Zahnmaterial der Skelette vom Sulzburger Gräberfeld, In: In: H. Steuer: Montanarchäologie im Südschwarzwald. Ergebnisse aus 15 Jahren interdisziplinärer Forschung, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 31, 205-208.
Alt, K. W. – Lohrke, B. 1998: Ernährung und Gesundheitszustand einer Bergbaubevölkerung des 12. Jh. aus Sulzburg, Kr. Breisgau – Hochschwarzwald, Bulletin de la Societé Suisse d ´Anthropologie 4, 39-55.
Foelmer, A. – Hoppe, A. – Dehn. B. 1997: Anthropogene Schwermetallanreicherungen in holozänen Auensedimenten der Möhlin (südlicher Oberrheingebiet), Geowissenschaften 15. 2. 1997, 61-66.
Frenzel, B. 2003: Zeitliche Veränderungen der Aërosoldeposition auf den Höhen des Nordschwarzwaldes als Hinweis auf die frühe Erzverhüttung. In: Lorenz, S. – Schmauder, A. (Hrsg): Neubulach. Eine Stadt im Silgerglanz. Fildestadt, 147-160.
Frenzel, B. – Kepmter, H. 2004: Frühe umweltverschmutzungen: Die Schwermetallablagerungen in Schwarzwälder Hochmooren. In: Markl, G. – Lorenz S. (Hrsg): Silber, Kupfer, Kobalt. Bergbau im Schwarzwald. Freiburg.
Goldenberg, G. 1990: Die Schlacken und ihre Analysen. Relikte der Metallgewinnung und Metallverarbeitung. Freiburger Universitätsblätter 109, 1990, 147-172.
Goldenberg, G. 1996: Umweltbeeinflussung durch das frühe Montanwesen, Beispiele aus dem Schwarzwald. In: Jöckenhövel, A. (Hrsg) 1996: Bergbau, Verhüttung und Waldnützung im Mittelalter. Auswirkungen auf Mensch und Umwelt. Stuttgart, 230-246.
Goldenberg, G. 1999: Mittelalterliceh Kupfergewinnung in Münstertal-Süssenbrunn. In: Gotschalk, R. (Hrsg): Früher Bergbau im südlichen Schwarzwald. Archäologische Informationen aus Baden-Württemberg 41. Stuttgart, 83-88.
Goldenberg, G. – Steuer, H. 2004: Mittelalterlicher Silberbergbau im Südschwarzwald, In: Markl, G.- Lorenz, S. eds: Silber Kupfer Kobalt. Bergbau im Schwarzwald. 2004, Filderstadt, 45-80.
Gotschalk, R. 1999: Früher Bergbau im südlichen Schwarzwald. Archäologische Informationen aus Baden-Württenberg 41. Stuttgart.
Haasis-Berner, A. 2003: Bergbautechnik im Schwarzwald. In: H. Steuer (Hrsg.): Montanarchäologie im Südschwarzwald. Ergebnisse aus 15 Jahren interdisziplinärer Forsschung. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 31, 2003, 175–219.
Hoppe, A. - Foellmer, A. - Noeltner, T. 1993: Historische Erzbergbau im Schwarzwald und Srchwermetale im Böden der Staufener Bucht (südliche Oberrheinenene), Montanarchäologie in Europa. Berichte zum internationalen Kolloquium „Frühe Erzgewinnung und Verhüttung in Europa“ in Freiburg in Breisgau vom 4. bis 7. Oktober 1990, 249-254.
Lohrke. B. 2003: Alter, Geschlecht und Körpergröße um 1200. Paläodemographische Daten vom Friedhof Sulzburg „Geißmättle“, In: H. Steuer: Montanarchäologie im Südschwarzwald. Ergebnisse aus 15 Jahren interdisziplinärer Forschung, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 31, 201-203.
Ludemann, T. 1994: Die Holzkohle in montanarchäologischen Grabungen im Revier Sulzburg, Kreis Breisgau . Hochschwarzwald, Archäologische Ausgrabungen in Baden-Württemberg, 341-349.
Markl, G. 2004: Wie kommt das Silber ins Gestein? Die Bildung der Schwarzwälder und ihrer Mineralien. In: Markl, G. – Sönke, L. (Hrsg.) 2004: Silber, Kupfer, Kobalt. Bergbau im Schwarzwald. Freiburg im Breisgau.
Matzke, M. 1999: Bergbau und Münzprägung im Südschwarzwald, ein archäometallurgisches Projekt, Archäologische Informationen aus Baden-Württemberg 41, 107-111.
Steuer, H. 2003: Montanarchäologie im Südschwarzwald. Ergebnisse aus 15 Jahren interdisziplinärer Forschung, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 31, 175-219.
Steuer, H. – Zimmeramnn, U. 1993: Alter Bergbau in Deutschland, Archäologie in Deutschland, Sonderheft.
Straßburger, M. 2007a: Mindestanforderungen an eine montanarchäologische Dokumentation im Rahmen von Erkundung, Sicherung und Verwahrung im Altbergbau, 7. Altbergbau – Kolloquium Freiberg 2007, 166-178.
Straßburger, M. – Tegel, W. 2005: Dendrochronologische Untersuchungen von Ausbauhölzern aus dem Bergwerk Schauinsland, Stadt Freiburg, Archäologische Ausgrabungen in Baden Württemberg 2005, 240-243.
Untermann, M. 1999: Freiburg und der Bergbau. In: Gottschalk, R. (Hrsg): Früher Bergbau im südlichen Schwarzwald. Archäologische Informationen aus Baden-Württenberg 41. Stuttgart, 93-96.
Weisgerber, G. 1999: Zur Bedeutung des mittelalterlichen Schwarzwälder Silberbergbaus im überregionalen Vergleich. In: Gottschalk, R. (Hrsg): Früher Bergbau im südlichen Schwarzwald.. Archäologische Informationen aus Baden-Württenberg 41. Stuttgart, 131-139.
Zimmermann, U. 1993: Untersuchungen zum frühen Bergbau im Südschwarzwald. In: Steuer, H. – Zimmermann, U. (Hrsg): Montanarchäologie in Europa. Berichte zum internationalen Kolloquium „Frühe Erzgewinnung und Verhüttung in Europa“ in Freiburg in Breisgau vom 4. bis 7. Oktober 1990. Sigmaringen, 201-229.

Odkazy
http://de.wikipedia.org/wiki/Schwarzwald
http://www.badische-seiten.de/bergbau/
http://www.bergbau-schwarzwald.de/
http://www.zum.de/Faecher/G/BW/Landeskunde/
http://home.datacomm.ch/
http://www.biologie.uni-freiburg.de/
http://www.waldwissen.net/
http://www.biologie.uni-freiburg.de/
http://www.archaeologie-online.de/links/158/99/
ttp://www.carolinengrube.de/Seiten/Archaeologie.htm
http://www.thorbecke.de/montanarchaeologie-in-europa-p-611.html
http://www.ufg.uni-freiburg.de/d/inst/mitarbeiter_neu1.html

ilustrační fotografie
Satelitní snímek Schwarzwaldu s vyznačením některých středověkýc

Satelitní snímek Schwarzwaldu s vyznačením některých středověkých hornických lokalit a s rudními strukturami (červeně).

Geologická mapa Německa (i s okolními zeměmi). Kroužkem vyznačen

Geologická mapa Německa (i s okolními zeměmi). Kroužkem vyznačen Schwarzwald a naše Českomoravská vrchovina.

Geologická mapa hornorýnské příkopové propadliny se Schwarzwalde

Geologická mapa hornorýnské příkopové propadliny se Schwarzwaldem a Vogézami.

Příčný geologický řez hornorýnskou příkopovou propadlinou a jižn

Příčný geologický řez hornorýnskou příkopovou propadlinou a jižním Schwarzwaldem.

Pohled ze západního okraje Schwarzwaldu do údolí horního Rýna. V

Pohled ze západního okraje Schwarzwaldu do údolí horního Rýna. V oparu na horizontu tušit Vogézy.

Žánrový pohled na horní Möhlintal.

Žánrový pohled na horní Möhlintal.

Žánrový pohled na horní Möhlintal.

Žánrový pohled na horní Möhlintal.

Pohled do horního Suggentalu z úpatí vrcholu Kandel.

Pohled do horního Suggentalu z úpatí vrcholu Kandel.

Freiburg im Breisgau. Rytina německého dvorního malíře Johanna G

Freiburg im Breisgau. Rytina německého dvorního malíře Johanna Georga Fischera, okolo roku 1715.

Původně románský kostel a katedrála Münster ve Freiburgu.

Původně románský kostel a katedrála Münster ve Freiburgu.

Věž katedrály Münster.

Věž katedrály Münster.

Detail interiéru jedné z bočních lodí v kadedrále Münster.

Detail interiéru jedné z bočních lodí v kadedrále Münster.

Ulice města Freiburg.

Ulice města Freiburg.

Ehrenkirchen. Na vyobrazení povrchová prostora  pro usazení vodn

Ehrenkirchen. Na vyobrazení povrchová prostora pro usazení vodního kola (pokus o rekonstrukci).

Sulzburg na ortofotu s vloženým průněhem severní části žíly Ries

Sulzburg na ortofotu s vloženým průněhem severní části žíly Riester a se zkoumanými hornickými a zpracovatelskými areály.

Románský kostel sv. Cyriaka z 10. století.

Románský kostel sv. Cyriaka z 10. století.

Výsledky prospekce podél žíly Riester u Sulzburgu se stopami po

Výsledky prospekce podél žíly Riester u Sulzburgu se stopami po těžbě i úpravě rud (podle Goldenberg – Steuer 2004).

Geißmättle u Sulzburgu. Hornické sídliště s kostelem a pohřebišt

Geißmättle u Sulzburgu. Hornické sídliště s kostelem a pohřebištěm ze 13.-14. století (podle Goldenberg – Steuer 2004)

Zaniklé hornické městečko v poloze Geißmätle na okraji Sulzburgu

Zaniklé hornické městečko v poloze Geißmätle na okraji Sulzburgu. Výklad s ukázkou nálezů od Marka Rauschkolba.

Geißmätle u Sulzburgu - zaniklé hornické městečko.  Římskoprovin

Geißmätle u Sulzburgu - zaniklé hornické městečko. Římskoprovinciální keramika s taveninou na povrchu - doklady prubířské tavby

Okraj Sulzburgu. Jiří Fröhlich fotografuje středověký mlecí káme

Okraj Sulzburgu. Jiří Fröhlich fotografuje středověký mlecí kámen uložený na soukromém pozemku.

Klášter St. Ulrich v Möhlintalu. Ve středověku hrál významnou ro

Klášter St. Ulrich v Möhlintalu. Ve středověku hrál významnou roli v rudním hornictví v tomto mikroregionu.

Klášter St. Ulrich v Möhlintalu. Pískovcová nádoba s románskými

Klášter St. Ulrich v Möhlintalu. Pískovcová nádoba s románskými reliéfními motivy na obvodu.

Birkenberg. Opevněný areál s pozůstatky po těžbě rud a sídliště

Birkenberg. Opevněný areál s pozůstatky po těžbě rud a sídliště (podle Goldenberg – Steuer 2004)

Birkenberg (Birchiburg) u St. Ulrich – Bollschweil v údolí

Birkenberg (Birchiburg) u St. Ulrich – Bollschweil v údolí Möhlintal. Vyústění jedné ze štol poblíž sídliště a hrádku.

Birkenberg u St. Ulrich – Bollschweil v údolí Möhlintal. V

Birkenberg u St. Ulrich – Bollschweil v údolí Möhlintal. Vyústění jedné ze štol poblíž sídliště a hrádku - detail.

Impozantní dobývky nad obcí Kropbach v Münstertalu.

Impozantní dobývky nad obcí Kropbach v Münstertalu.

Impozantní dobývky nad obcí Kropbach v Münstertalu. Na skalní st

Impozantní dobývky nad obcí Kropbach v Münstertalu. Na skalní stěně stopy hornického nářadí.

Malodůl Teufelsgrund - portál štoly přístupné pro veřejnost.

Malodůl Teufelsgrund - portál štoly přístupné pro veřejnost.

Pohled na jednu z dobývek v dole Teufelsgrund, indikující vytěže

Pohled na jednu z dobývek v dole Teufelsgrund, indikující vytěžené rudní těleso.

Listina Egona z Freiburgu, kterou se v roce 1284 povoluje vybudo

Listina Egona z Freiburgu, kterou se v roce 1284 povoluje vybudovat vodní náhon. Jedním ze stavitelů je Cunrat Rotermellin, zřej

Před sestupem do jedné ze středověkých štol v Suggentalu.

Před sestupem do jedné ze středověkých štol v Suggentalu.

Průchod slednou chodbou v barytové žíle.

Průchod slednou chodbou v barytové žíle.

Jedna ze středověkých příčných chodeb.

Jedna ze středověkých příčných chodeb.

Nejspíš rozrážka

Nejspíš rozrážka

Kunstšachta v novověké části díla. Jiří Merta a Prof. Heiko Steu

Kunstšachta v novověké části díla. Jiří Merta a Prof. Heiko Steuer obdivují stále funkční ruční dřevěnou pumpu.

A šťastný nález rudního mlecího kamene.

A šťastný nález rudního mlecího kamene.

Někdejší středověké hornické městečko Prinzbach. Pokus o vyznače

Někdejší středověké hornické městečko Prinzbach. Pokus o vyznačení průběhu rudní žíly a rozsahu městečka s opevněním.

Ukázka dendrochronologického rozboru výdřev v jednom z dolů v Sc

Ukázka dendrochronologického rozboru výdřev v jednom z dolů v Schauinslandu kolegy Straßburgera.

Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english