návrat na úvodní stránku...

Česká Bělá - výzkum nivy potoka Březina

Petr Hejhal – Petr Hrubý – Petr Kočár – Karel Malý

Mokřadní stanoviště jako pramen studia osídlení a hornictví
Nivní mokřady jsou málo využívanými avšak cennými prameny o minulé činnosti člověka, zejména v souvislosti s hornictvím a hutnictvím. Ve výplních potočních niv je uchován záznam o vývoji krajiny. Principem je schopnost dlouhodobého uchování pylu a nezuhelnatělých makrozbytků rostlin, jejichž druhové zastoupení se v segmentu krajiny měnilo v závislosti na člověkem způsobených proměnách vegetace a lesa. V organogenním prostředí jsou uchovány i obsahy těžkých kovů (olovo, zinek, arsen). Ty se z úpraven a hutí dostávaly do atmosféry a odtud v podobě srážek. Jako vhodná lokalita pro analýzy byl vybrán potok Březina, vzdálený jen několik set metrů od středověkého důlního areálu, zkoumaného severovýchodně od České Bělé v roce 2007 a 2008 archeologicky. Provedené analýzy napomohly při studiu změn skladby lesa, vyvolaných báňskou činností, těžbou dřeva či výrobou dřevěného uhlí. V nivních sedimentech se projevuje činnost úpraven, prádel, mlýnů a hutí. Tyto areály se nejčastěji projevují v podobě drobných fragmentů strusek, okují, proprané žíloviny, koncentracemi makroskopických i mikroskopických uhlíků v nivních souvrstvích.

Sídelně historický a krajinný kontext
Mikroregion je definován vodními toky, které jsou sbírány Borovským potokem. Městečko Bělá se nachází na horním toku stejnojmenné říčky. Ta tvoří na horním toku mělké údolí s mokřady a pod městysem se zarývá do reliéfu. Tam, kde se údolí otevírá, se nacházejí kultivované, nebo zastavěné relikty potoční nivy o šířce až desítek metrů. Další vodotečí je potůček Březina. Pramení západně od kóty Bída (606,4). Ve vzdálenosti 230 m se dotýká jednoho z důlních areálů s jamami a obvaly. Ve vzdálenosti asi 100 m míjí další důlní pole. Od důlního areálu zkoumaného archeologicky se potok nachází 370 m. Do Bělé se zleva vlévá pod Kasalovým mlýnem. Celková délka činí 3,65 km. Od samoty Březina až po silnici na Cibotín se nachází niva šířky max. 40 m. Na katastru městyse bylo nalezeno několik exemplářů broušené a štípané industrie, jako doklady blíže neurčených aktivit člověka v neolitu až eneolitu. Přesvědčivé doklady osídlení před polovinou 13. století známe severně od České Bělé, z tzv. Libického újezda, a ještě před polovinu 13. století lze datovat kostel sv. Jakuba Staršího v Chotěboři. Další doklady o osídlení před „stříbrnou horečkou“ pochází z Havlíčkova Brodu, kde nejspíš do 12. století sahají počátky kostela sv. Vojtěcha. Jinou indícií je nález stříbrné denárové ražby asi německé provenience z přelomu 12. a 13. století. Z doby před polovinou 13. století pochází nejspíš i esovitá záušnice z Přibyslavi a nález korálku snad nadčernomořského původu z okolí Přibyslavi. Osídlení Havlíčkobrodska souvisí s existencí zemských cest, kdy jednou z nich byla via Lubetina, spojnice mezi Čáslavskem a Brněnskem. Další byla známější Haberská cesta, dle kronikáře Kosmy k roku 1101 úzká a velmi těsná, jejíž význam vzrostl v souvislosti s přílivem horníků okolo poloviny 13. století.

Metodika odběru, zpracování analýz vzorků
V údolí potoka byly ze sedimentů odebírány vzorky cca 10 l. Ty byly sítovány a rýžovány na banické misce v laboratoři, šlich byl „dotažen“ na misce typu „čínský klobouk“. Materiál byl usušen, sítován na frakci 0,2 až 2 mm a doseparován v bromoformu (pyknometricky změřená hustota cca 2,9 g/cm3). Mineralogické vyhodnocení koncentrátu těžkých minerálů probíhalo pod binokulárním mikroskopem. Jako feromagnetická fáze jsou označeny nerosty, které bylo možné ze šlichu získat separací permanentním megnetem. Pro environmentální analýzy byly vzorky odebrány do plechových krabic 10x10x50 cm. Z profilu 1 byl odebrán monolit v délce 200 cm a následně byl rozčleněn na 37 vzorků pro následující environmentální analýzy (spodní část profilů byla rozdělena po mechanických 5 cm vrstvách, vrchní část pak po 10cm vrstvách), profil 2 byl odebrán v délce 150 cm a rozdělen na 25 mechanických vrstev a poslední zkoumaný profil 3 byl odebrán v délce 195 cm a následně byl rozdělen na 29 vzorků.

Radiokarbonové datování
Studovaný profil I a III byl datován s využitím metody 14C. Radiokarbonové datování bylo provedeno na universitě v Georgii (The university of Georgia - Center for Applied Isotope Studies) metodou AMS. Materiálem pro datování byla semena. Kalibrace byla provedena v programu OxCal v3.10 (https://c14.arch.ox.ac.uk/oxcal/ - Bronk Ramsey 2005) s intervalem spolehlivosti 95,4%. Použitá atmosférická data byla využita z práce Reimer et all. (2004).

UGAMS# Profil hloubka (cm) δ13C,‰ 14C age, years BP±
AD pravděpodobnost
5145 Česká Bělá P1 155-160 -26.3 500 ±35
1320-1451 95,40%
5146 Česká Bělá P1 195-200 -26.2 680 ±25 1274-1388 95,40%
5147 Česká Bělá P3 báze -24.7 970 ±25 1016-1155 95,40%
5148 Česká Bělá P3 145-150 -25.1 730 ±30 1224-1297 95,40%

Rostlinné makrozbytky v nivních sedimentech
Zapojení makrozbytkové analýzy mělo za cíl získat materiál pro radiokarbonovou dataci (rostlinné zbytky krátkověkých bylin a dřeviny s krátkou životností). Navzdory malému objemu vzorků byl získán bohatý soubor paleobotanických dat umožňující další interpretace. Potvrdilo se, že v době středověké kolonizace pokrývaly studovanou oblast jedlobukové lesy s proměnlivým zastoupením smrku. Dřeviny smíšených atlantských doubrav (dub, lípa, jilm, jasan a javor) období optima jsou zastoupeny minimálně. Jedlobukové lesy rapidně ubývají v souvislosti s kolonizací a hornickou činností, což je dokumentováno chemickým rozborem sedimentů s vyšší koncentrací těžkých kovů, případně s maximální koncentrací zlata (profil 3). V bezprostředním okolí je zaznamenána intenzivní lidská činnost nárůstem pylu obilovin a přítomností taxonů zhutnělé a sešlapávané plochy (komunikace). Následně se zvyšuje zastoupení borovice jako důsledek sukcesních změn na odlesněných plochách. Acidifikace a degradace lesa se projevuje výskytem vřesu, což může souviset s extensivní pastvou na lesních mýtinách a vznikem chudých vřesovišť.

Metalometrie a interpretace nivy potoka Březina
Jde o území, kde ve 13.-14. století probíhalo praní rud a v době před zahájením těžby ve 12. a v první polovině 13. století i rýžování zlata. Vedle Koutkem evidovaných pozůstatků po těchto činnostech je dokladem toho analýza nejstarších dosažených sedimentů na profilu 3 v hloubkách okolo 200 cm, obsahující dřevěné konstrukce, považované ze zbytky zařízení k rýžování zlata, nebo v krajním případě k praní rud (tzv. prádlo). Metalometrická analýza prokázala, že tento sediment je kontrastně nasycen většinou analyzovaných těžkých kovů, zejména však zlatem. Kalibrovaná radiokarbonová data, získaná ze vzorku tohoto dřeva se pohybují v rozmezí let 1016-1155. S největší pravděpodobností jde první doklad exploatace zlata v době před rozvojem montánních aktivit ve 40. letech 13. století. Dokladem rudního hornictví a praní rud, jsou uloženiny v hloubkách 170-200 m na profilu I. Jedná se o hornicky rozpojenou žílovinu s ostrohranými zlomky alterovaných hornin a rudniny různé frakce. Pod ní se nacházel organogenní sediment s příměsí plastických hlín. Geochemicky byl z barevných kovů zjištěn nejvíce a nejkontrastněji zinek a antimon, což naznačuje zpracování sfaleritu. Radiokarbonová data, získaná v posledně jmenované uloženině na dosažené bázi profilu, se pohybují v rozmezí 1274-1388, což odpovídá rozkvětu rudního hornictví na Havlíčkobrodsku za vlády Lichtenburků a době těsně potom.

Literatura
Čech, L. – Šumpich, J. – Zabloudil, V. a kol. 2002. Jihlavsko. In: Mackovčin, P. – Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha.
Fiedler, V. 1931: Kostel, fara a její archiv v České Bělé, Zprávy Městského musea v Německém Brodě, XI, 1931 (1926-1930), s. 26-35
Jankovská, V. 1990: The Evoluto of Late-Glacialand Holocene Vegetation in the Vicinity of Světlá nad Sázavou (in Estern Forland of the Bohemian-Moravian Uplands), Folia Geobot. and Fytotax., 25, 1-25
Ježek, B. – Hummel, J. 2001: Jiřího Agricoly dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Ostrava.
Koutek, J. 1960: Rudní ložiska v okolí České Bělé na Českomoravské vysočině, Časopis Národního muzea, odd. přírodovědné 129, 135-144.
Malý, K. 2001: Současný stav lokalit starého dolování v okolí České Bělé (okr. Havlíčkův Brod), Stříbrná Jihlava 2001. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, Jihlava 15.9.-16.9.2001. Sborník příspěvků, 61-65.
Morávek, P. et al. 1992: Zlato v Českém masivu. Praha. Mikyška, R. 1968: Vegetace ČSSR. Geobotanická mapa ČSSR, ČSAV Praha.
Mikyška, R. a kol. 1970: Geobotanická mapa – České země, list Jihlava, ČSAV Praha.
Neuhäuslová, Z. a kol. 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Praha.
Rous, P. 1981: Katalog pravěkých nálezů (okres Havlíčkův Brod), samostatná příloha Zpravodaje MHK. Hradec Králové (Krajské muzeum východních Čech).
Rous, P. 2001: K závěrečné fázi vrcholně středověkého hornictví na Havlíčkobrodsku, Stříbrná Jihlava 2001. Seminář k dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, Jihlava 15.9.-16.9.2001. Sborník příspěvků, 66-79.
Rybníčková, E. 1974: Die Entwicklung der Vegetation und Flora im südlichen Teil der Böhmisch-Mährischen Höhe während des Spätglazials und Holozäns, Vegetace ČSSR A 7, Academia, Praha.
Smetánka, Z. - Škabrada, J. 1975: Neznámý románský kostel na Libické cestě. (Příspěvek k povrchovému průzkumu raně středověké vesnice), Archeologické rozhledy XXVII, 178-181, 238-239.
Smrček, O. (red.) 1981: Chotěboř. Stručné dějiny města. Hradec Králové, 153 s. (kolektiv autorů: K. Kajínek, K. Němec, O. Smrček, J. Sochr, J. Tichý, V. Zvěřina).
Urban, J. 2003: Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha.
Žemlička, J. 2002: Počátky Čech královských 1198 – 1253. Proměna státu a společnosti. Praha.
ilustrační fotografie
Mapa mikroregionu Česká Bělá s vyznačením montánních lokalit dle

Mapa mikroregionu Česká Bělá s vyznačením montánních lokalit dle Koutka (1960) a tří analyzovaných profilů na potoce Březina.

Česká Bělá s vyznačením arch. zkoumaného důlního areálu v trase

Česká Bělá s vyznačením arch. zkoumaného důlního areálu v trase stavby obchvatu a se třemi zkouamnými profily na potoce Březina.

Letecký snímek někdejšího hornického městečka a středu městyse Č

Letecký snímek někdejšího hornického městečka a středu městyse Česká Bělá (M. Gojda 2007).

Letecký snímek zájmového území s vyznačením analyzovaných profil

Letecký snímek zájmového území s vyznačením analyzovaných profilů (M. Gojda 2007).

Pohled na mělké údolí potoka Březina.

Pohled na mělké údolí potoka Březina.

Pohled na údolí a nivu potoka Březina.

Pohled na údolí a nivu potoka Březina.

Profil 3.

Profil 3.

Dosažená báze profilu 3 na potoce s dřevěným prknem.

Dosažená báze profilu 3 na potoce s dřevěným prknem.

Profil 1.

Profil 1.

Profil 2.

Profil 2.

Profil 3.

Profil 3.

Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english