Informatika
Harrisova metoda /
databáze STRATUM /
CAD /
3D Lasersken /
foto a video
Počítačová podpora v archeologii
Archeologie se v dnešní době, podobně jako většina vědních oborů, již neobejde bez využití výpočetní techniky. Záchranný archeologický výzkum přináší každoročně desítky tisíc nálezů a fotografii, tisíce listů terénní dokumentace a stovky minut videa. Tak velký „balík“ informací nelze v současnosti pohodlně zpracovat a archivovat jinak než pomocí počítače. Brněnské pracoviště společnosti Archaia (později Archaia Brno) se proto již od svého vzniku v roce 1997 dlouhodobě zabývá vývojem metodiky terénních archeologických výzkumů a jejich zpracováním. Nezbytnou součástí vývoje metodiky je i sledování moderních trendů v oblasti informatiky a geodézie a jejich aplikace v archeologii a při dokumentaci památek.
Informatika v rámci společnosti ARCHAIA Brno
Používání počítače se v archeologii po celou první polovinu 90. let omezovalo především na texty psané v českém software T602 a jednoduchou kartotéku K602 od stejného výrobce. Dynamický vývoj počítačové techniky a software nastartovaný zejména nástupem Windows 95 v roce 1995 se záhy odrazil i v brněnské archeologii. V této době má své počátky hromadné používání balíku Microsoft Office, zejména textového editoru Word. V následujícím roce byl zahájen složitý vývoj specializované databáze určené pro terénní výzkum v prostředí Access 2.0, pojmenované o několik let později - STRATUM. Postupně se prosazovalo také používání zahraničního software na tvorbu stratigrafických matic, nejprve byl používán WINBASP od kolegů z německého Bonnu, a po té ArchED vyvíjený dnes pod hlavičkou vídeňské univerzity. Od roku 1998 jsou postupně digitalizovány také terénní plány pomocí CAD - Microstation 95. Digitální fotografie se plně prosadila až v roce 2004 s nástupem cenově dostupných digitálních zrcadlovek s rozlišením nad 6 mpx. Veškeré kinofilmy (negativy a diapozitivy) od roku 1997 jsou naskenovány a archivovány ve fotokvalitě 10 x 15 cm. V roce 2001 byla zahájena také dokumentace všech výzkumů digitální videokamerou. S tvorbou nálezových zpráv a nejrůznějších elektronických výstupů je spojena také úprava fotografií a videa v programech Corel Draw a Adobe Premiere.
3D lasersken
Další mezník v oblasti dokumentace a zaměřování byl překonán v roce 2003, kdy byl poprvé na archeologickém výzkumu v České republice vyzkoušen 3D laserscan, v rámci záchranného archeologického výzkumu na ulici Pánské v Brně. Aplikaci tohoto zařízení v terénu považujeme za největší revoluci v dokumentaci historických památek a archeologických nálezů v posledních desetiletích.
Elektronické prezentace
Používání programu PowerPoint pro tvorbu vědeckých i populárních prezentací je pro pracovníky naší společnosti již několik let samozřejmostí.
Archivace dat
Veškerá získaná data z našich výzkumů tzn. fotografie, výkresy, texty, databáze jsou archivovány v elektronické podobě na serveru v ústředním pracovišti společnosti Archaia Brno. Veškerá data jsou zálohována na DVD.
Počítačová podpora v archeologii
Archeologie se v dnešní době, podobně jako většina vědních oborů, již neobejde bez využití výpočetní techniky. Záchranný archeologický výzkum přináší každoročně desítky tisíc nálezů a fotografii, tisíce listů terénní dokumentace a stovky minut videa. Tak velký „balík“ informací nelze v současnosti pohodlně zpracovat a archivovat jinak než pomocí počítače. Brněnské pracoviště společnosti Archaia (později Archaia Brno) se proto již od svého vzniku v roce 1997 dlouhodobě zabývá vývojem metodiky terénních archeologických výzkumů a jejich zpracováním. Nezbytnou součástí vývoje metodiky je i sledování moderních trendů v oblasti informatiky a geodézie a jejich aplikace v archeologii a při dokumentaci památek.
Informatika v rámci společnosti ARCHAIA Brno
Používání počítače se v archeologii po celou první polovinu 90. let omezovalo především na texty psané v českém software T602 a jednoduchou kartotéku K602 od stejného výrobce. Dynamický vývoj počítačové techniky a software nastartovaný zejména nástupem Windows 95 v roce 1995 se záhy odrazil i v brněnské archeologii. V této době má své počátky hromadné používání balíku Microsoft Office, zejména textového editoru Word. V následujícím roce byl zahájen složitý vývoj specializované databáze určené pro terénní výzkum v prostředí Access 2.0, pojmenované o několik let později - STRATUM. Postupně se prosazovalo také používání zahraničního software na tvorbu stratigrafických matic, nejprve byl používán WINBASP od kolegů z německého Bonnu, a po té ArchED vyvíjený dnes pod hlavičkou vídeňské univerzity. Od roku 1998 jsou postupně digitalizovány také terénní plány pomocí CAD - Microstation 95. Digitální fotografie se plně prosadila až v roce 2004 s nástupem cenově dostupných digitálních zrcadlovek s rozlišením nad 6 mpx. Veškeré kinofilmy (negativy a diapozitivy) od roku 1997 jsou naskenovány a archivovány ve fotokvalitě 10 x 15 cm. V roce 2001 byla zahájena také dokumentace všech výzkumů digitální videokamerou. S tvorbou nálezových zpráv a nejrůznějších elektronických výstupů je spojena také úprava fotografií a videa v programech Corel Draw a Adobe Premiere.
3D lasersken
Další mezník v oblasti dokumentace a zaměřování byl překonán v roce 2003, kdy byl poprvé na archeologickém výzkumu v České republice vyzkoušen 3D laserscan, v rámci záchranného archeologického výzkumu na ulici Pánské v Brně. Aplikaci tohoto zařízení v terénu považujeme za největší revoluci v dokumentaci historických památek a archeologických nálezů v posledních desetiletích.
Elektronické prezentace
Používání programu PowerPoint pro tvorbu vědeckých i populárních prezentací je pro pracovníky naší společnosti již několik let samozřejmostí.
Archivace dat
Veškerá získaná data z našich výzkumů tzn. fotografie, výkresy, texty, databáze jsou archivovány v elektronické podobě na serveru v ústředním pracovišti společnosti Archaia Brno. Veškerá data jsou zálohována na DVD.
Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní)
13. 09. 2024 Lenka Sedláčková – Kristýna Kuklová zobrazit
Archeologický výzkum při rozsáhlé rekonstrukci teplovodní sítě v
prostoru dnešních Štýřic přinesl další překvapivý objev. Po výzkumu
starobrněnského hřbitova ve Vojtově ulici, kde se podařilo
odkrýt více jak 200 pohřbů, jsme se na skok přesunuli do ulice
Polní, kde zbývalo prozkoumat ještě poslední menší plochu...