Zpracování terénní dokumentace pomoci aplikace STRATUM

Na přelomu 80.-90. let / První pokusy (1993-1997) / Cesta k databázi STRATUM /
Databáze STRATUM


Metodika na přelomu 80. - 90. let
Na přelomu 80. a 90. let proběhla „malá revoluce“ v oblasti metodiky, tedy především dokumentace nálezových situací. Po určitých nábězích v letech 1989 a 1990 byla v r. 1991, na Moravě poprvé, zásluhou R. Procházky a v součinnosti s J. Frolíkem z AÚ ČSAV v Praze uzpůsobena terénní dokumentace britskému modelu tzv. formulářové či kontextuální archeologie označované jako "Harrisova stratigrafická metoda". Jednotlivé stratigrafické jednotky se zde označují nezaměnitelnými čísly v rámci numerických řad, což vytváří předpoklady optimální vazby mezi movitými nálezy, písemnou a grafickou dokumentací. Zatím však ještě nedocházelo k převodu terénních písemných záznamů do databázové podoby a archeologické nálezy byly číslovány v rámci řady inventárních čísel přidělené Muzeem města Brna.

První pokusy o databázové zpracování (1993-1997)
Počínaje rokem 1993 byly zahájeny první pokusy o elektronické zpracování terénní dokumentace zaznamenané metodou kontextuální archeologie. Nejprve byly formuláře přepisovány do textového editoru T602, což se dlouhodobě ukázalo jako zcela neefektivní. V letech 1993 až 1996 byly proto používány jednoduché databáze (kartotéky) v software K602 vytvořené R. Zatloukalem. V rámci každého výzkumu byly vytvořeny soubory pro jednotlivé druhy stratigrafických jednotek. Tato jednoduchá kartotéka byla uzpůsobena hlavně pro tiskové výstupy do nálezových zpráv a jednoduché vyhledávání, práce s tímto programem však byla velice problematická a dlouhodobě neperspektivní. V letech 1993/1994 byl sice učiněn diplomandem P. Švehlou z VUT Brno slibný pokus vytvořit skutečnou databázi stratigrafických jednotek v prostředí FoxPro 2.0, ke škodě věci však zůstal tento pokus těsně před dokončením zcela nevyužitý. V roce 1996 byl Markem Peškou vytvořen jeden databázový soubor obsahující šest tabulek jednotlivých stratigrafických jednotek (uloženina, výkop, styková plocha, zeď, dřevo), čímž se započal vývoj vlastní aplikace v prostředí MS Access 2.0. Ke konci roku 1996 a počátkem roku 1997 byly postupně do tohoto souboru přidány nově vytvořené tabulky určené k evidenci archeologických akcí, obrazové i fotografické dokumentace, inventáře nálezů, struktur a zkoumaných ploch. Tak byl položen základ vývoje databáze obsahující v jednom souboru všechny záznamy (informace) vázané k jednotlivým archeologickým akcím. První verze databáze byla nazvána Kontext 1.0 makro.

Cesta k databázi STRATUM (1997-1999)
Při výzkumech společnosti Archaia byl od založení brněnského pracoviště v roce 1997 kladen důraz na standardizaci metodiky exkavace a zpracování všech archeologických výzkumů. Pracoviště zde mělo na co navazovat. Již od počátku devadesátých let byla v Brně při výzkumech a jejich vyhodnocování používána tzv. „Harrisova stratigrafická metoda“ a jako metodický podklad byl od roku 1991 používán, britský manuál, přeložený a upravený původně J. Frolíkem z AÚ ČSAV Praha a v 90. letech několikrát inovovaný. Grafickou a částečně i obsahovou úpravou prošly v průběhu 90. let několikrát i formuláře stratigrafických jednotek. Na pracovištích AÚ ČSAV v Brně a ÚAPP Brno byla tato forma dokumentace používána pouze úzkou skupinou pracovníků (R. Procházka, R. Zatloukal, D. Merta, M. Peška), a to převážně na terénních výzkumech ve městech (Brno, Jihlava, Uherské Hradiště, Jemnice atd.). Jednou z pohnutek k založení brněnského pracoviště společnosti Archaia v roce 1997 byla proto i snaha o sjednocení metodiky a vytvoření standardu pro archeologický výzkum v rámci jedné organizace, resp. pracoviště. Tento záměr se podařil a od roku 1997 do roku 2000 byl v rámci pracoviště používán pozměněný manuál z 90. let. Jelikož metoda formulářové archeologie je uzpůsobena zpracování většího množství terénních informací, byla s rozvojem výpočetní techniky v devadesátých letech snaha tyto informace elektronicky zpracovávat. První pokusy byly učiněny již na ÚAPP Brno v roce 1993 (viz výše), ale informace z jednotlivých výzkumů byly po celou dobu zaznamenávány a archivovány v oddělených databázových souborech v rámci SW ACCESS 2.0. Od vzniku pracoviště Archaia byly všechny informace zaznamenávány do jediného databázového souboru Kontext 2.0 vytvořeného v rámci programu ACCESS 2.0. Řídícími informacemi od té doby zůstávají čísla akcí, jejichž řada začíná každý rok vždy znovu od jedničky (1/97 až X/97; 1/98 až X/98) Databáze používaná v letech 1997 až 2000 obsahuje základní údaje o výzkumu a informace s přímou vazbou na terén, zejména evidenci stratigrafických jednotek a stratigrafických vztahů nálezů, kreseb a fotodokumentace. V roce 1998 k těmto informacím přibyla i tabulka interpretačního charakteru – vyšší struktury, později přejmenovaná na svazky stratigrafických jednotek. Vytvořená databázová aplikace měla na svou dobu komfortní uživatelské prostředí pro záznam, vyhledávání a tisk jednotlivých údajů, všechny tabulky byly spojeny v tzv. relačním databázovém modelu, který zajišťuje soudržnost dat.

Databáze STRATUM
V letech 1999 až 2000 byla v rámci občanského sdružení Archaia ustavena pracovní skupina, která měla za úkol sjednocení poněkud odlišné brněnské a pražské metodiky. Výsledkem této téměř dvouleté práce byl nový terénní manuál a společná verze databáze nazvané STRATUM. Kromě zavedení termínu svazky stratigrafických jednotek bylo patrně nejradikálnější změnou nahrazení stratigrafických jednotek zeď a dřevo novým typem nazvaným konstrukce (zděná, dřevěná…) a konstrukční prvek. V současnosti databáze, pracuje v prostředí MS Access 2000, má přátelské uživatelské prostředí umožňující pohodlný záznam, vyhledávání a tisk. Všechny informace, zaznamenané celkem v 17 tabulkách, jsou logicky propojeny v relačním datovém modelu. V současnosti existují dvě verze databáze starší „brněnská“ a „pražská“ z roku 2003. „Pražská“ verze byla upravena na základě požadavků kolegů z Archeologického oddělení Národního památkového ústavu uzemního pracoviště v Praze. V rámci aplikace Stratum je vytvořen i export dat do programu ArchEd 1.0, určeného k vyhodnocení stratigrafických vztahů. Na brněnském pracovišti je databáze přístupná v rámci počítačové sítě a data všech akcí od roku 2000 jsou uložena v jediném souboru. Nutno přiznat, že i když kompletní databáze v současnosti obsahuje na stopadesát tisíc položek, je prozatím využívána zejména k evidenci, která je úzce spojena s tvorbou nálezových zpráv. U řady dat z nedostatku času nedochází k úplné verifikaci popřípadě doplnění v rámci fáze zpracování, a z dynamických nástrojů se prozatím používá pouze jednoduché vyhledávání, případně export do programu ArchEd. Při terénních výzkumech společnosti Archaia Brno je snaha uplatňovat britskou metodu „single kontext“ v kombinaci s dokumentací řezů, ne vždy to však okolnosti umožní. Písemná terénní dokumentace, jak již bylo zmíněno výše, je realizována prostřednictvím formulářů.

Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023 – Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík – zobrazit

Při rekonstrukci vozovky I/54 a I/55 ve Veselí nad Moravou byl prozkoumán hřbitov kolem kostela Panny Marie. Během šesti týdnů bylo vyzvednuto celkem 525 pohřbů... Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023Archeologický výzkum na Pernštejně 2023

20. 10. 2023Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě

20. 10. 2023Starobrněnský haltýř

07. 04. 2023Ve stínu hradeb (Ivančice)

07. 04. 2023Archeologie na ulici Spolková v Brně

07. 04. 2023Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně

12. 02. 2023Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici

12. 02. 2023Mendelova podpora archeologie

13. 11. 2022Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov)