O výzkumech
Těžištěm naší výzkumné činnosti jsou záchranné archeologické výzkumy,
jejichž základním smyslem je záchrana informací a nálezů, kterým hrozí
nenávratné zničení způsobené destruktivními zásahy do terénu.
Záchranný, případně i předstihový archeologický výzkum se vždy skládá z
terénní části a ze zpracování jejích výsledků do nálezové zprávy, které
probíhá buď již souběžně s terénní částí, nebo po ní bezprostředně
následuje. Zahájení terénních prací obvykle předchází ještě přípravná
fáze projektu.
1) Přípravná fáze výzkumu slouží
především k předběžnému určení rozsahu a charakteru archeologických
situací na ohrožené ploše. Na jejím základě je pak stanoven konkrétní
postup záchranných prací a předpokládané finanční náklady na výzkum.
Základem přípravné fáze je shromáždění všech dostupných informací o
ohrožené lokalitě, tzn. vyhledání historických údajů z archivních
pramenů, z jejich edic a z odborné literatury, a také výsledků starších
archeologických výzkumů či stavebně historických průzkumů. Doplňkově
lze využít výsledků geologického výzkumu pro stanovení mocnosti
antropogenních vrstev. Takto získané informace o lokalitě jsou však
vždy pouze orientační, upřesnit je může pouze zjišťovací výzkum
(sondáž). Po prostudování projektové stavební dokumentace se stanoví
rozsah ohrožení lokality a získané informace jsou pak podkladem pro
jednání se stavebníkem. |
2) Nejnáročnější fází je vlastní
terénní výzkum. Jedná se
vlastně o odborné odtěžení
archeologického terénu za průběžné dokumentace, takže archeologické
prameny v daném prostoru nenávratně zanikají. Je třeba si také
uvědomit, že veškeré nálezy jsou státním majetkem a nakládání s nimi je
ošetřeno příslušnými právními normami. Metodika výzkumu vychází z
britské kontextuální (stratigrafické) metody, tj. postupného odkryvu
makroskopicky zachytitelných, průběžně číslovaných stratigrafických
jednotek (výkopů, vrstev, zdí atd., tj. pozůstatků lidských či
přírodních aktivit), z nichž je následně vytvořena "Harrissova matice"
- diagram vzájemných stratigrafických vztahů jednotlivých
stratigrafických jednotek. Číslem příslušné stratigrafické jednotky se
označují odebrané nálezy a přírodovědnými vzorky. Základní metodika se
v detailech uzpůsobuje podmínkám konkrétního výzkumu. Z každého výzkumu
se pořizuje kresebná dokumentace zaměřená polohopisně i výškopisně,
písemná dokumentace a fotografická dokumentace, u zvláště významných
situací i videozáznam. Dokumentační postupy podléhají vnitřním
standardům společnosti. |
3) Základní zpracování
výsledků terénního výzkumu tvoří jednak laboratorní ošetření
nálezů a vzorků, jednak vyhodnocení veškeré pořízené dokumentace.
Laboratorní zpracování se skládá z očištění nálezů, z jejich
konzervace, z evidence nálezů i vzorků, případně i z jejich odborných
analýz. Probíhá často ještě před ukončením terénních prací, aby se včas
zabránilo znehodnocení nálezů a vzorků. Zpracování terénní dokumentace
do podoby nálezové zprávy zpravidla probíhá po ukončení terénní části
výzkumu. Kresebná a měřičská dokumentace je digitalizována na počítači
pomocí tabletu a dále upravována, písemná dokumentace se přepisuje do
speciální databázové aplikace umožňující další vyhodnocení, v digitální
podobě se eviduje a archivuje i fotografická dokumentace a
videodokumentace. Všechny takto zpracované informace jsou uspořádány do
nálezové zprávy, která obsahuje i vyhodnocení tzv. stratigrafie
naleziště (tj. chronologických vztahů zachycených pozůstatků lidské
aktivity), inventární seznam nálezů a textovou část obsahující jednak
interpretaci všech odkrytých archeologických situací, jednak informace
získané archivním studiem již v přípravné fázi. Velmi důležitým výsledkem jsou celkové plány jednotlivých časových period (pravěk, 13. století atd.). |
4) Nálezy vyzvednuté při výzkumu
jsou státním majetkem a bývají po laboratorním ošetření a zpracování
nálezové zprávy deponovány v příslušných regionálních muzeích, kde je
také možno dále je studovat. Část nálezů pak pomocí grantových projektů
vědecky vyhodnocují a publikují
sami pracovníci společnosti. Všechny nálezové zprávy jsou uloženy v archivu naší společnosti a archivu Archeologického ústavu AV ČR v Brně. |
Obrázky jsou použity z publikace "Martina Carvera: Underneath english towns, Interpreting Urban Archaeology, London 1987, s. 131". Obrázky jsme opatřili českým textem.
Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní)
13. 09. 2024 Lenka Sedláčková – Kristýna Kuklová zobrazit
Archeologický výzkum při rozsáhlé rekonstrukci teplovodní sítě v
prostoru dnešních Štýřic přinesl další překvapivý objev. Po výzkumu
starobrněnského hřbitova ve Vojtově ulici, kde se podařilo
odkrýt více jak 200 pohřbů, jsme se na skok přesunuli do ulice
Polní, kde zbývalo prozkoumat ještě poslední menší plochu...