Grantové projekty

„Geodiverzita v rámci města – Percepce, funkce, potenciál “ (2019-2021)
TA ČR č.j. CEP20-TA0-TL-R/08:1, spoluřešitel: Mgr. Antonín Zůbek, Ph.D., Mgr. Dana Zapletalová

„Sklo středověkého Brna a jeho postavení ve střední Evropě“(2007-2008)
GAČR č.j. 404/07/0004, řešitelka: PhDr. Hedvika Sedláčková

„Vztah zástavby a prostoru v Brně ve 12. a 13. století – odraz urbanizace v archeologických pramenech ve středoevropských souvislostech“ (2007-2008)
GA AV ČR č.j. IAA800010704, spoluřešitel: Mgr. Antonín Zůbek

"Královské město Brno na přelomu 14. a 15. století" (2005-2007)
GAČR č.j. 404/05/2755, řešitelky: Mgr. Kateřina Urbánková a Mgr. Veronika Wihodová

„Chronologie brněnské keramiky v období od 12. až do počátku 14. století“
(2004-2006) GA AVČR č.j. A8001402, spoluřešitel: Mgr. Marek Peška.

"Hrad Přerov a polský průnik na Moravu kolem r. 1000" (2003-2005)
GAČR č.j.404/01/0490, řešitel: PhDr. Rudolf Procházka, Csc..

"Archeologie středověkých měst v českých zemích" (2001-2003)
GAČR č.j. 404/010490, spoluřešitel: PhDr. Rudolf Procházka, Csc..

"Měšťanský dům středověkého Brna" (2001-2003)
MK ČR č.j. PK01P04OPP006, řešitel: PhDr. Rudolf Procházka, Csc..
Spoluřešitelé: David Merta, Mgr. Marek Peška, Jaroslav Sadílek.

"Struktura sídlištního materiálu z mladší doby bronzové" (2001-2002)
GAČR č.j. 404/01/1407, spoluřešitelé: Mgr. Peter Kováčik a Mgr. Marek Peška.

„Středověké město a jeho zázemí“ (1998-2000)
GAČR č.j. 404/98/0968, řešitel: PhDr. Rudolf Procházka, Csc..


V letech 1998 - 2000 se brněnské pracoviště Archaia o. s. podílelo na řešení grantového projektu GAČR - "Středověké město a jeho zázemí" č.j. 404/98/0968. Podíl pracoviště spočíval v řešení otázky transformace raně středověké aglomerace ve středověké město a problematiky vývoje raně a vrcholně středověkého osídlení v rámci krajinné sondy na pravobřeží Svratky mezi Komárovem a Rajhradem.V jeho rámci byly provedeny povrchové průzkumy na katastrech někdejších samostatných obcí Dolní a Horní Heršpice, Přízřenice, Modřice a Popovice. Bylo využito i výsledků některých základních výzkumů v Modřicích a Popovicích, které ovšem přinesly doklady zejména o pravěkém a protohistorickém osídlení. Hlavním řešitelem byl PhDr. Rudolf Procházka, CSc., spoluřešitelem byl Jaroslav Sadílek.

Publikační výstupy:
Procházka, R. - Loskotová, I. (1999): K topografii předlokačního osídlení brněnského historického jádra, Archaeologia historica 24, 169 - 188.
Procházka, R. (2000): Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech)
Medievalia archaeologica 2, 7-158.
Procházka, R. - Doležel, J. (2001): Současný stav poznání počátků jihomoravských měst, Přehled výzkumů 42, 2000, 25-74.
Procházka, R. (2001): K otázce rekonstrukce přírodního prostředí svratecko-svitavské nivy ve středověku a novověku, Niva 2001, 113 - 117.
Procházka, R. (2002): Lužní les jižně Brna ve středověku a raném novověku. In:Civitas et villa, tom poswiecony jubileu prof. Marty Mlynarskej-Kaletynowej, Wroclaw, 353 - 356.


Archaia Brno, o.p.s. se podílí také na řešení grantového projektu GAČR č.j. 404/010490 - "Archeologie středověkých měst v českých zemích"
(2001 - 2003). Nositeli projektu jsou Archeologický ústav AV ČR v Praze a Archeologický ústav AV ČR v Brně. Cílem je vytvoření monografie zahrnující obsáhlé medailony vybraných středověkých měst, k poznání jejichž vzniku významnou měrou přispěla archeologie. Pracovníci společnosti se podílejí na vypracování příslušných textů pro města Boskovice, Brno, Jihlava, Modřice, Telč, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Znojmo.

Publikační výstupy:
Procházka, R. (2001): Chlebové pece předlokačního a lokačního Brna, Archaeologia historica 26, 207 - 219.
Procházka, R. (2003): Počátky jihomoravských měst a etnické změny, Archaeologia historica 28, 267 - 295.
Kováčik, P.- Merta, D. - Peška, M. -Procházka, R. (2002): Brünn - von der frühmittelalterlichen Agglomeration zur Residenzstadt des Spätmittelalters. In: Medieval Europe Basel 2002, Center - Region - Periphery, 3rd International Conference of Medieval and La!er Archaeology, Basel (Switzerland) 10. - 15. September 2002 (ed. Guido Helmig, Barbara Scholkmann, Matthias Untermann), Hertingen 2002, volume 2: sections 4 and 5, s. 248-255.


Nositelem dvouletého projektu "Struktura sídlištního materiálu z mladší doby bronzové" reg. č. 404/01/1407; 2001-2002 byla Katedra archeologie ZČU v Plzni pod vedením Dr. Pavla Vařeky, spolunositelé pak AÚ AV ČR v Praze (pod vedením PhDr. Luboše Jiráně) ! brněnské pracoviště Archaia o. s. Praha, z něhož se kromě hlavního řešitele Mgr. Petra Kováčika podíleli na projektu Mgr. Marek Peška, Michal Daňa a Anna Mojžíšová. Cílem projektu byl výzkum vnitřní struktury sídliště knovízské kultury. Pro ten byla zvolena lokalita v Praze 10 - Hostivaři s ojediněle dochovaným mocným kulturním souvrstvím, jejíž reprezentativní vzorek se podařilo odkrýt v roce 1999. Analyzovány byly především stratigrafické, prostorové a funkční vztahy v rámci sídliště a výsledky byly srovnány s jinými sídlišti sledovaného období. Výzkum se dále zaměřil na hmotnou kulturu sídliště, odraz produkce a konzumpce komunity v archeologických pramenech, rozbor stavební kultury, problematiku přírodních zdrojů a rekonstrukci přírodního prostředí lokality. Zvláštní pozornost byla věnována unikátním pyrotechnologickým zařízením.


Cílem tříletého projektu "Měšťanský dům středověkého Brna" (č. PK01P04OPP006; 2001-2003), financovaného MK ČR, bylo vypracování katalogu dochovaných, případně archeologicky zkoumaných středověkých domů a jejich pozůstatků v historickém jádru Brna. Navzdory n!čivé asanaci značné části historické zástavby se v obvodu někdejších brněnských hradeb dochovalo objektů s různě dochovanými relikty středověkých konstrukcí s počátky již v 1. polovině 13. století, řada dalších byla zjištěna plošnými i sondážními odkryvy. Dosud bylo registrováno přibližně 100 středověkých domů v různé míře dochování Katalogizace zahrnuje i fotografickou a kresebnou dokumentaci stavebních prvků a detailů. Dostupná dokumentace jednotlivých staveb je široce doplňována přímo v terénu, zejména pak při probíhajících opravách a rekonstrukcích. Hlavním řešitelem byl PhDr. Rudolf Procházka, spoluřešiteli - David Merta a Mgr. Marek Peška. Autorsky se na projektu podílel i bývalý zaměstnanec brněnského pracoviště Archaia o. s. Praha Jaroslav Sadílek a Mgr. Petr Holub a Mgr. Václav Kolařík.

Publikační výstupy:
Merta, D. (2001): Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně, Průzkumy památek VIII, 2001, 41-60.
Merta, D.- Peška, M. (2002): K počátkům zděné profánní architektury v Brně, Dějiny staveb 2001, 110-114.
Tíž (2003): Proměny domovního bloku Velký špalíček v Brně, Dějiny staveb 2002, 118- 129.


V roce 2006 byl ukončen grantový projekt GAČR č.j.404/01/0490 - "Hrad Přerov a polský průnik na Moravu kolem r. 1000" - (2003 - 2005); spoluřešitelem byl Archeologický ústav AV ČR v Brně. Hlavním cílem projektu bylo vypracování nálezového horizontu přelomu 10. a 11. stol. s důrazem na ověření přítomnosti polské posádky na střední Moravě a odraz polského vlivu v hmotné kultuře. Záměr vycházel z bohatých výsledků záchranných výzkumů v Přerově v letech 1984 - 2000, na nichž se podílel i Rudolf Procházka.

Publikační výstupy:
Procházka, R.-Ustohal, V.-Doležal, P. (2003): Materiálová analýza raně středověkých kovových předmětů z Přerova, Pravěk NŘ 13, 387 – 404.
Sůvová, Z.-Procházka, R.-Weiter, L. (2006): Osteologická analýza kostí z raně středověkého Přerova, in: 352 – 354, in: V.Hašek- R.Nekuda –M.Ruttkay (edd.), Ve službách archeologie VII, 352 – 354.
Drechsler, A.- Procházka, R.- Schenk, Z. (2006): Počátky osídlení Přerova a Předmostí I, II. Archeologové k 750. výročí povýšení Přerova na město 1, 2, Vlastivědný věstník moravský LVIII/2,3, s.113 - 122; 242 – 261.
Drechsler, A.-Procházka, R.- Schenk, Z. (2006): Záchranné výzkumy a povrchové průzkumy 1999 – 2005, Přehled výzkumů 47, 274 –278.
Drechsler, A.-Procházka, R.- Schenk, Z. (2006): Přerov (okr. Přerov), Raně středověká sídelní aglomerace Přerov (8.- 12. století) – současný stav poznání, Archeologické rozhledy LV III, 2006, 668 – 694.


Na konci roku 2006 byl ukončen grantový projekt „Chronologie brněnské keramiky v období od 12. až do počátku 14. století“ poskytnutý GA AVČR (č.j. A8001402) a řešený ve spolupráci Arú AVČR v Brně, vychází z dosavadního stavu bádání, kdy na základě kvantifikační analýzy vybraných souborů keramiky z výzkumů v Brně z let 1984 - 1997 byly vypracovány pro období 12. - počátku 14. stol. čtyři časově vymezené horizonty vývoje keramické produkce. V průběhu posledního desetiletí přibyly nové stratifikované nálezové soubory s absolutními oporami (dendrodata, mince) ze sledovaného období. Dosavadní bádání v zásadě nezpochybňuje zmíněnou chronologii. S využitím přírodovědných metod, stratigrafické a statistické analýzy bude ověřena platnost této periodizace, provedeno její zpřesnění a charakterizována náplň jednotlivých stupňů. Dopracování ní chronologie brněnské keramiky by mělo mít zásadní význam pro další bádání v rámci problematiky jihomoravského výrobního okruhu a tedy i pro další bádání v oblasti společenské změny uskutečněné ve 13. stol.

Publikační výstupy
Procházka, R. - Peška, M. 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky 12. -13./14. století, Přehled výzkumů 48, Brno, s. 143-232.
Procházka, R. 2007: Deskripční systém brněnské keramiky, Přehled výzkumů 48, Brno, s. 233-270.
Gregerová, M. - Procházka, R. 2007:Exkurz: K současnému stavu petrografického výzkumu brněnské keramiky 12.–13. století ve vztahu k distribuci surovin, Přehled výzkumů 48, Brno 2007, s.271-299.


Na konci roku 2007 byl ukončen tříletý grantový projekt s názvem „Královské město Brno na přelomu 14. a 15. století“ poskytnutý Grantovou agenturou České republiky pod registračním číslem 404/05/2755. Řešitelkami tohoto projektu byly Mgr. Kateřina Urbánková a Mgr. Veronika Wihodová.
Hlavním cílem grantového projektu byla edice brněnských městských knih finančního charakteru, konkrétně rejstříků městské sbírky z let 1367, 1387, 1389 a 1432 (AMB fond A1/3 - Sbírka rukopisů a úředních knih, rukopisy č. 18–21). Výsledkem projektu je publikace nazvaná „Berní rejstříky města Brna na přelomu 14. a 15. století“, která je v současnosti v tisku. Kniha je rozdělena do tří samostatných celků. Prvním z nich je Úvod, v němž je ve čtyřech kapitolách pojednáno postupně o vnějším vzhledu a vnitřní struktuře jednotlivých rejstříků městské sbírky, o písařích a písařských rukách podílejících se na vzniku rukopisů a soupis odborné literatury, která těchto berních rejstříků využila. Druhým celkem je Textová část, neboli vlastní edice rejstříků lozuňků z let 1367, 1387, 1389 a 1432. Posledním samostatným oddílem je Index jmenný a věcný. Nechybí samozřejmě ani výběrový seznam edic a literatury a seznam zkratek. Stručně shrnuto, v kapitole Popis berních rejstříků je zevrubně popsán každý z rukopisů po vnější stránce, určeny a popsány filigrány a jejich provenience a stav dochování pramene. V následující kapitole je vnitřní popis rukopisu, to znamená stručně nastíněna struktura zápisů v berních rejstřících, jazyky jimž byly rejstříky psány s krátkým exkursem o výběru městských dávek a principu jejich zápisu. Další kapitola obsahuje důležité a v mnohém zajímavé a nové informace o písařích a písařských rukou, které se podílely na tvorbě rejstříků městské sbírky a porovnání výsledků paleografického rozboru se starší literaturou, jež se po této stránce zmíněným rejstříkům berní věnovaly. V poslední kapitole Úvodu je shrnuta dosavadní literatura, která jakýmkoliv způsobem o těchto čtyřech rejstřících lozuňků pojednávala. Zde se ukázalo, že využití takovýchto historicky hodnotných pramenů bylo velmi kusé, což je zajisté dáno i špatnou přístupností rukopisu. Přednosti celé edice při využívání pramenů před studiem originálů není potřeba příliš zdůrazňovat. Jsou jimi nejen index jmenný a věcný, značně usnadňující orientaci v zápisech, ale i skutečnost, že originální rukopisy budou nadále uchráněny devastující manipulace při neustálém jejich listování, přenášení a používání vůbec. Jejich fyzický stav není totiž nijak uspokojující.

Publikační výstupy
Urbánková, K. - Wihodová, V.: Berní rejstříky města Brna
na přelomu 14. a 15. století., Brno, 850 stran, v tisku.
Wihodová, V., Brněnský městský písař Jan z Pustiměře, Brno v
minulosti a dnes 20, 2007, s. 59-84.


V roce 2007 byl zahájen také dvouletý grantový projekt „Vztah zástavby a prostoru v Brně ve 12. a 13. století – odraz urbanizace v archeologických pramenech ve středoevropských souvislostech“ poskytnutý Grantovou agenturou akademie věd České republiky, pod registračním číslem IAA800010704. Vedoucím řešitelským pracovištěm je Archeologický ústav AV ČR s hlavním řešitelem PhDr. Rudolfem Procházkou, CSc. Vedoucím řešitelského týmu za společnost Archaia Brno o.p.s. je Mgr. Antonín Zůbek.
Projekt řeší otázku změny charakteru zástavby v souvislosti se vznikem komunálního města na příkladu Brna. K dosažení stanoveného cíle byly vybrány ukončené plošné výzkumy jak se odrážejí ve výsledcích plošných archeologických výzkumů v jihovýchodní části města Brna z let 1987–2000. Dle písemných pramenů lze předpokládat právě v jižní části pozdějšího městského areálu ve 12. století osídlení slovanského (českého) etnika, které prošlo za účasti německých a románských osídlenců ve 13. století patrně dvouetapovou restrukturalizací. Cílem projektu bude detailní charakteristika prostorového uspořádání předlokačního osídlení a následných změn. Dle dosavadních znalostí se zdá, že rozmach osídlení po r. 1200 doprovází ještě poměrně volná struktura zástavby s neorganicky rozmístěnými hospodářskými a výrobními objekty, a teprve kolem poloviny 13. století nastupují podsklepené domy, postupně zaujímající čela nyní již prokazatelných parcel. Vývoj bude zasazen do středoevropského rámce.

Publikační výstupy:
Procházka, R. 2007: Area …sive parva, sive magna… Parcela ve vývoji raného a komunálního města, in: Z. Měřínský (ed.), Forum Urbes medii aevi IV. Parcelace a uliční síť ve vrcholně středověkých městech střední Evropy, Brno, 2007, 6–41.


V roce 2007 probíhal prvním rokem dvouletý grantový projekt s názvem „Sklo středověkého Brna a jeho postavení ve střední Evropě“ poskytnutý Grantovou agenturou České republiky pod registračním číslem 404/07/0004. Vedoucím řešitelského týmu je PhDr. Hedvika Sedláčková.
Cílem projektu je komplexní vyhodnocení nálezů dutého skla z období 13.–pol. 16. stol. z Brna (s přihlédnutím k nálezům na Moravě) a vydání samostatné publikace. V této publikaci je sklo pojímáno jako specifický historický pramen hmotné povahy, umožňující sledovat sociální (společenské?) postavení majitelů, jakož obchodní, kulturní a ekonomické vazby k dalším zemím Evropy. Z archeologických výzkumů 135 objektů v historickém jádru Brna pochází cca 2200 exemplářů dutého skla (stav k počátku r. 2006), které byly vedoucí řešitelkou již zpracovány, dokumentovány a typologicky zařazeny do šesti časových horizontů. Většina však byla publikována jen výběrově bez možnosti hlubšího pohledu na náplň jednotlivých horizontů a jejich zařazení do širšího evropského kontextu, což je jedním z hlavních úkolů projektu. Spolupráce s historiky a archiváři dává konkrétní představu o majitelích dotčených parcel. Zpracování a vyhodnocení nálezů z vybraných objektů s důrazem na exkluzivní, případně importované předměty, je prováděno dalšími členy řešitelského týmu (David Merta a Mgr. Marek Peška, PhDr. Rudolf Procházka, CSc.) a doplňuje náplň horizontů o další složky a přispívá ke zpřesnění jejich datování.

Publikační výstupy:
Sedláčková, H. 2007: From the Gothic Period to Renaissance. Glass from Moravia ca 1450-1550. In: Žegklitz, J. ed. 2007: Studies from Post-medieval Archaeology 2, 181-226. Praha.
Sedláčková, H. - Jankovičová, M. v tisku: Obchod se sklem ve střední Evropě ve 13. a 14. století na příkladu konvic typu „Mečová“ a stolních lahví „Norimberk“. In: Sborník z konference „Odorik z Pordenone: Z Benátek do Pekingu a zpět. Setkávání na cestách Starého světa ve 13.-14. století“, Plzeň, 13.-14. listopadu 2006.
Sedláčková, H. v tisku:Archaeological Finds of Medieval islamic Glass in the Bohemian Lands (Moravia and Bohemia). In: Sborník z konference „Vidrio de la Alta Edad Media y Andalusí“, La Granja , Španělsko, 2.-4. listopadu 2006.




Pracovníci ústavu Archaia Brno spolupracují na projektu Geodiverzita v rámci města. Hlavním cílem projektu je zhodnocení a prezentace potenciálu geodiverzity v městském prostředí z hlediska turismu, rekreace a vzdělávání s ohledem na ochranu a udržitelné využívání přírodního a kulturního dědictví. Dalším cílem je propagace geodiverzity a jejího významu (podklady pro propagační materiály, audiovizuální tvorba) v urbánním prostoru a konkrétní návhry na racionální a udržitelné využívání pro turistické, rekreační a vzdělávací účely. Jde především o návrh geoturistických stezek jako alternativního nástroje pro prezentaci přírodního a kulturního dědictví v rámci měst a workshopy zaměřené na roli geodiverzity v urbánním prostoru. Tyto a další aktivity v rámci projektu přispějí k rozvoji městkého geoturismu jako nové, udržitelné formy turismu.

Poskytovatel: Technologická agentura České republiky (TA ČR), č. projektu - CEP20-TA0-TL-R/08:1
Nositel projektu: Mendelova univerzita v Brně / Lesnická a dřevařská fakulta

dosavadní výstupy projektu:

Stať ve sborníku (sborník je volně ke stažení na následujícím odkaze na straně 83-88.

http://www.cski-cr.cz/wp-content/uploads/2020/01/RaOP_proceedings_2019_1.pdf

Prezentace a článek jsme shromáždili na sdíleném disku ve složce dokumenty na zveřejnění na webu viz:

https://drive.google.com/drive/u/0/folders/1ZFjfngfJdFqTtIaa8ryj0G3gf7Ne08cV

Archeologický výzkum tzv. Mendelova skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně

24. 11. 2021 – Lenka Sedláčková – zobrazit

V příštím roce oslavíme 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, génia genetiky. Již nyní jsou v běhu přípravy na velkolepé oslavy, v jejichž rámci proběhne i výstavba nového skleníku k poctě G... Archeologický výzkum tzv. Mendelova  skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně

30. 09. 2021Svatý Jeroným z Leitnerky

27. 09. 2021Katalog k výstavě Trojí život středověké keramiky

23. 09. 2021Cihelna Termesivy - Obchvat Havlíčkova Brodu ve světle industriální archeologie

23. 09. 2021Vyrábělo se pod Provaznickým vrškem zlato ze švestek?

30. 08. 2021595 let od počátku obléhaní Břeclavi

30. 08. 2021Po stopách prvého kovu

30. 08. 2021Jižní brána a skleník na hradě Veveří

23. 07. 2021Pod Provaznickým vrškem

22. 06. 2021Brno - Žabovřeská ulice