Humpolec

Slovanské osídlení širší oblasti Humpolecka je předpokládáno nejpozději již na konci 12. století. V první čtvrtině století 13. je v oblasti doložena těžba stříbra. Humpolecko tak patří společně s Havlíčkobrodskem k centrům těžby drahých kovů na české straně Českomoravské vysočiny. V tomto případě byl zájem prospektorů kromě stříbra zaměřen také na humpolecký zlatorudný pás, na kterém bylo možno kov získávat jak povrchovou těžbou, tak i rýžováním. Otázkou zůstává datace prvních otvírek u Humpolce, které mohly předcházet těžbě na Brodsku i Jihlavsku
První písemná zmínka „in Gumpoldis“ se objevuje roku 1219 v mladším falzu. Do roku 1233 patřilo zboží řádu německých rytířů, kteří byli nahrazeni želivskými premonstráty a ti opět roku 1253 křižovníky s červenou hvězdou. Před rokem 1325 byl Humpolec připojen k lipnickému panství. Před rokem 1371 byla obnovena samostatnost panství a novým feudálním sídlem se stal hrad Humpolec (později nazvaný Orlík). Otázkou zůstává existence staršího hradu, který bývá umísťován do prostoru Panského vrchu, asi 0,5 km severně od městského jádra.
V 1. pol. 13. století bylo lokováno město s velkým trojúhelníkovým tržištěm, na kterém byl před rokem 1233 postaven kostel. Založení města je spojována se jménem lokátora Gumpolda a aktivitami řádu německých rytířů. Ve 14. století lze sledovat větší početní zastoupení českého obyvatelstva ve městě. S tím pravděpodobně souvisí i další urbanistický rozvoj Humpolce. Bylo jím vytýčení nového města s velkým čtyřúhelníkovým náměstím západně od stávajícího města. Zřejmě již od svých počátků se tento sídelní komplex nazýval Böhmische Stadt. Od této doby získává Humpolec typický půdorys dvojměstí.
Humpolec utrpěl v dobách třicetileté války, kdy byla přibližně jedna čtvrtina zničena. Další rozvoj nastává hlavně od 2. pol. 18. století a je podmíněn a vyvolán rozvojem soukenického průmyslu ve městě. Zřejmě od 1. pol. 18. stol. existuje židovská čtvrť (Židovské město). Je umístěna jižním směrem od centra středověkého města, mimo vlastní vnitřní město. Ve 2. pol. 18. století vznikla na návrší Zichpil svérázná evangelická čtvrť, soustředěná poblíž kostela. Jedná se o poměrně chaotickou zástavbu drobných domků.
Z archeologického hlediska přitahoval v minulosti Humpolec pozornost zejména nálezy mincovního charakteru, které jen podtrhují nutnost a význam systematického archeologického sledování a výzkumu tohoto pozoruhodného organismu. Od roku 2003 lze sledovat nárůst terénních archeologických akcí, a to jak v okolí Humpolecka, tak i v samotném Humpolci.

Archeologické výzkumy
Odvodnění pozemku u kostela Sv. Mikuláše
Odstavná parkovací plocha - Horní náměstí

Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní)

13. 09. 2024 – Lenka Sedláčková – Kristýna Kuklová – zobrazit

Archeologický výzkum při rozsáhlé rekonstrukci teplovodní sítě v prostoru dnešních Štýřic přinesl další překvapivý objev. Po výzkumu starobrněnského hřbitova ve Vojtově ulici, kde se podařilo odkrýt více jak 200 pohřbů, jsme se na skok přesunuli do ulice Polní, kde zbývalo prozkoumat ještě poslední menší plochu... Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní)

30. 08. 2024Stará Pošta Rousínov

19. 08. 2024Že by zase ti Římané?

11. 08. 2024Pátrání po nejstarších dějinách Letkovic

20. 05. 2024Laboratorní hlasatel: konzervace dřevěných nálezů

05. 05. 2024Také letošní teplovody odkrývají stará tajemství…

28. 04. 2024Neznámý hrnčíř ze Starého Brna

23. 04. 2024Článek v Industrial Archaeology Review

23. 04. 2024Svratecký náhon na Starém Brně

23. 04. 2024Archeologická expozice v želivském klášteře