Humpolec

Slovanské osídlení širší oblasti Humpolecka je předpokládáno nejpozději již na konci 12. století. V první čtvrtině století 13. je v oblasti doložena těžba stříbra. Humpolecko tak patří společně s Havlíčkobrodskem k centrům těžby drahých kovů na české straně Českomoravské vysočiny. V tomto případě byl zájem prospektorů kromě stříbra zaměřen také na humpolecký zlatorudný pás, na kterém bylo možno kov získávat jak povrchovou těžbou, tak i rýžováním. Otázkou zůstává datace prvních otvírek u Humpolce, které mohly předcházet těžbě na Brodsku i Jihlavsku
První písemná zmínka „in Gumpoldis“ se objevuje roku 1219 v mladším falzu. Do roku 1233 patřilo zboží řádu německých rytířů, kteří byli nahrazeni želivskými premonstráty a ti opět roku 1253 křižovníky s červenou hvězdou. Před rokem 1325 byl Humpolec připojen k lipnickému panství. Před rokem 1371 byla obnovena samostatnost panství a novým feudálním sídlem se stal hrad Humpolec (později nazvaný Orlík). Otázkou zůstává existence staršího hradu, který bývá umísťován do prostoru Panského vrchu, asi 0,5 km severně od městského jádra.
V 1. pol. 13. století bylo lokováno město s velkým trojúhelníkovým tržištěm, na kterém byl před rokem 1233 postaven kostel. Založení města je spojována se jménem lokátora Gumpolda a aktivitami řádu německých rytířů. Ve 14. století lze sledovat větší početní zastoupení českého obyvatelstva ve městě. S tím pravděpodobně souvisí i další urbanistický rozvoj Humpolce. Bylo jím vytýčení nového města s velkým čtyřúhelníkovým náměstím západně od stávajícího města. Zřejmě již od svých počátků se tento sídelní komplex nazýval Böhmische Stadt. Od této doby získává Humpolec typický půdorys dvojměstí.
Humpolec utrpěl v dobách třicetileté války, kdy byla přibližně jedna čtvrtina zničena. Další rozvoj nastává hlavně od 2. pol. 18. století a je podmíněn a vyvolán rozvojem soukenického průmyslu ve městě. Zřejmě od 1. pol. 18. stol. existuje židovská čtvrť (Židovské město). Je umístěna jižním směrem od centra středověkého města, mimo vlastní vnitřní město. Ve 2. pol. 18. století vznikla na návrší Zichpil svérázná evangelická čtvrť, soustředěná poblíž kostela. Jedná se o poměrně chaotickou zástavbu drobných domků.
Z archeologického hlediska přitahoval v minulosti Humpolec pozornost zejména nálezy mincovního charakteru, které jen podtrhují nutnost a význam systematického archeologického sledování a výzkumu tohoto pozoruhodného organismu. Od roku 2003 lze sledovat nárůst terénních archeologických akcí, a to jak v okolí Humpolecka, tak i v samotném Humpolci.

Archeologické výzkumy
Odvodnění pozemku u kostela Sv. Mikuláše
Odstavná parkovací plocha - Horní náměstí

Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023 – Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík – zobrazit

Při rekonstrukci vozovky I/54 a I/55 ve Veselí nad Moravou byl prozkoumán hřbitov kolem kostela Panny Marie. Během šesti týdnů bylo vyzvednuto celkem 525 pohřbů... Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023Archeologický výzkum na Pernštejně 2023

20. 10. 2023Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě

20. 10. 2023Starobrněnský haltýř

07. 04. 2023Ve stínu hradeb (Ivančice)

07. 04. 2023Archeologie na ulici Spolková v Brně

07. 04. 2023Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně

12. 02. 2023Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici

12. 02. 2023Mendelova podpora archeologie

13. 11. 2022Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov)