Odvodnění kostela sv. Mikuláše

Nedílnou součástí komplexního vyhodnocení středověké nálezové situace na humpoleckém Horním náměstí jsou nálezy při kostele sv. Mikuláše, který je vzdálen jen několik desítek metrů od naleziště se zbytky stavby a blíže neurčených pecí. Podnětem archeologických výzkumů v tomto prostoru byly rekonstrukce sítí a sanační práce, související s odvlhčením kostelního zdiva. Na jaře a v létě 2004 proběhl nejprve sondážní předstihový výzkum severozápadně od kostela (Hejhal - Hrubý 2004) a na podzim téhož roku proběhly hlavní výzkumné práce (Hejhal 2004).
Archeologický výzkum při kostele Sv. Mikuláše v Humpolci odkryl část vrcholně středověkého hřbitova, užívaného přibližně do druhé poloviny 18. století. Lidské ostatky se přitom nacházely v celé trase stavby, zejména pak podél jižního boku kostela. Celkem bylo zdokumentováno 92 pohřbů jedinců různého data uložení a četné ostatky dalších několika jedinců v druhotných zásypech. U stratigraficky nejstarších hrobů, pocházejících z vrcholného středověku, nebylo bohužel většinou možné identifikovat hrobové jámy, protože ty byly pravidelně narušovány mladšími pohřby. Pouze ve zjišťovací sondě 1/04 SZ od kostela se podařilo nejstarší horizont pohřbívání odkrýt zcela neporušený a to díky tomu, že původní úroveň terénu zde spadala směrem od kostelní budovy poměrně prudce k západu.
Zajímavým jevem byla dvojí orientace pohřbených jedinců. Zatímco u hrobů, považovaných za starší, tedy středověké a nejspíš i časně novověké, byl striktně dodržen směr uložení jedinců v ose západ - východ s hlavou k západu, u mladších hrobů pak orientace zemřelých kolísala mezi směry jih -sever, sever - jih a v několika případech i východ - západ. Po jednom případu byly zaznamenány i orientace zemřelých JV - SZ, SZ – JV a SV – JZ (Hejhal - Hrubý 2004).
Archeologický výzkum odhalil nosné kamenné zdivo náležející stavební fázi, která velmi pravděpodobně předcházela vrcholně středověkému rozšíření kostela. Jednalo se o základy pravidelné kvadratické, takřka čtvercové přístavby, vybudované z masivní kamenné obvodové zdi šířky 80 cm pojené maltou a přiléhající k jižnímu boku presbytáře. Stavba byla podsklepena zaklenutým prostorem tesaným do skalního podloží. Z kamenné valené klenby se zachovala pouze patka a náběh na vnitřní straně zdi.
Pokud tedy jde o nejstarší podobu gotického farního kostela sv. Mikuláše v Humpolci, lze bezpečně říci, že při jižním boku presbytáře stála kamenná stavba o čtvercovém půdorysu. Síla zdiva v základech naznačuje, že by mohlo jít o stavbu patrovou, tedy o věž. Jednotný charakter zásypu podsklepené části tohoto přístavku nasvědčuje jednorázovému zániku v souvislosti se stavební činností, pravděpodobně v době barokní přestavby kostela, kdy došlo k rozšíření a celkové změně jeho půdorysného schématu.

Hejhal, P. 2004: Humpolec, Horní náměstí, odvodnění pozemků okolo kostela sv. Mikuláše. Zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu. ARCHAIA Brno, o.p.s. Nepublikovaný rukopis.

Hejhal, P. – Hrubý, P. 2004: Humpolec – kostel Sv. Mikuláše. Zjišťovací archeologický výzkum v souvislosti se stavbou „Odvodnění pozemku kolem kostela Sv. Mikuláše. ARCHAIA Brno, o.p.s. Nepublikovaný rukopis