Harrisova metoda

Harrisova metoda / Stratigrafický vztah / Harrisova matice / WINBASP a ArchEd / Zajímavé odkazy


„Harrisova stratigrafická metoda“

Každé archeologické naleziště (lokalita) sestává ze série dílčích antropogenních aktivit - zejména vrstev a jam, případně i hrobů, zdí či dřevěných stavebních prvků, které jsou navrstveny přes sebe, různě se protínají či překrývají. Představují základní prameny pro poznání vývoje toho kterého konkrétního naleziště. Abychom tuto historii pochopili, musí být poznána a popsána každá jednotlivina zvlášť a je nutno rozpoznat vztahy mezi nimi, tedy stratigrafii lokality. Obecný termín pro tyto jednotliviny je STRATIGRAFICKÁ JEDNOTKA. (zkratka SJ). Tomuto termínu dáváme přednost před rovněž užívaným pojmem KONTEXT, který navozuje v češtině poněkud jiný význam ve smyslu širších souvislostí různých jevů. Stratigrafická jednotka tvoří část nadloží v konkrétním prostoru; vznikla přírodními procesy nebo lidskou činností v minulosti. Stratigrafická jednotka představuje nejnižší složku terénní situace, kterou členíme podle charakteru do 5 skupin: uloženina (vrstva, výplň), výkop, stavební konstrukce, styková plocha a pohřeb. V zásadě existují pouze dva hlavní druhy stratigrafických jednotek: uloženina a styková plocha. Stavební konstrukce a různé druhy pohřbů představují specifické druhy uloženin, které ovšem vyžadují zvláštní položky popisu. Výkop je zase druhem stykové plochy. V rámci vlastních uloženin odlišujeme vrstvu a výplň. Kritériem zařazení do podskupiny výplň je poloha v rámci jámy, případně v prostoru vymezeném stavebními konstrukcemi, ostatní jsou vrstvy. Písemný záznam se provádí do určeného formuláře, jehož náplň a způsob vyplnění jsou přesně předepsány. Cílem je zajistit, aby každý popisoval SJ stejným způsobem, čili maximální možná standardizace písemné dokumentace.

Stratigrafický vztah
Velmi důležitou informací je zaznamenání vztahu  SJ  k jiným  SJ,  (tzv. stratigrafický vztah). Ty se redukují na tři základní vztahy:

a)  zkoumaná SJ  je starší  než jiné  SJ (je stratigraficky pod)
b)  zkoumaná  SJ  je mladší  než jiné  SJ (je stratigraficky nad)
c)  zkoumaná  SJ nemá žádný přímý stratigrafický vztah k určité jiné SJ  (navzájem se  nedotýkají).

"Harrisova matice"
Sled navazujících stratigrafických jednotek nazýváme také stratigrafickou sekvencí. Vztahy v rámci této sekvence se zaznamenávají v diagramu známém jako matice naleziště (též Harrisův vývojový diagram či Harrisova matice). Prakticky nejdůležitějším úkolem výzkumu je zaznamenat tyto vztahy, protože představují klíč k událostem na nalezišti i k rekonstrukci jejich časové následnosti.

Programy WINBASP a ArchEd
I když počátkem 90. let byly tzv. „Harrisovy matice“ graficky zpracovávány v textových editorech, poměrně rychle tento způsob vytlačilo vyhodnocování stratigrafických vztahů pomocí programu v rámci softwarového „balíku“ BASP - The Bonn Archaeological Software Package od kolegů z německého Bonnu, který bohužel pracuje pod starším systémem MS DOS. Od roku 1999, je tedy pracovníky naší společnosti používanější program ArchEd 1.0 fungující pod MS Windows a vyvíjený dnes pod hlavičkou vídeňské univerzity. V rámci aplikace STRATUM byl proto vytvořen export dat právě do tohoto programu. Otázka zpětného importu do databáze není zatím dořešena.

Cornštejn

18. 02. 2021 – Miroslav Dejmal – Jakub Šimík – zobrazit

Na podzim jsme při našich cestách do Podyjí nemohli vynechat ani Cornštejn. Sice jsme pouze vypomáhali Jihomoravskému muzeu ve Znojmě, ale i tak jsme hrad rádi odborně navštívili... Cornštejn

18. 02. 2021Hrob z doby bronzové

18. 02. 2021Obilní jámy z doby bronzové na ulici Hvězdová v Brně

18. 02. 2021Vranov

02. 02. 2021Bítov

11. 01. 2021První objevy nového roku...

23. 12. 2020KDE SE VZAL VÁNOČNÍ STROMEK?

22. 12. 2020Co se letos dělo v podzemí pod Solniční ulicí?

15. 12. 2020Pod úkrytom hmly

08. 12. 2020Zimní výzkum na tzv. Římském náměstí v Brně