Anotace příspěvků FUMA 2004

Dana Novotná: Možná podoba nejstaršího kamenného domu v Jihlavě
Jihlava je jedním z mála měst, ve kterých byly velmi krátce po založení ( koncem 13.století) stavěny kamenné domy, respektive kamenné paláce. Jejich podoba není z dosud provedených průzkumů zcela zřejmá, existují pouze dílčí zjištění.

Petr Hejhal – Petr Hrubý - David Zimola: Pramenná základna pro studium zděných středověkých domů na Jihlavsku -archeologické výzkumy měšťanských domů a parcel
Příspěvek pojednává o archeologických výzkumech v novějším období, při kterých byly zachyceny stopy zděné architektury na území Jihlavy. Jedná se o zbytky staveb v areálu města uvnitř hradeb a v jednom případě o pozůstatky zástavby předměstí. Vedle Jihlavy se objevují první pozůstatky středověké zděné architektury v městečku Brtnice. Poněkud specifický je problém středověkého domu v menších městech, u kterých na sklonku středověku převažuje rustikální charakter. To je případ domu Růžová 83 v Pelhřimově.

Petr Holub – David Merta – Jaroslav Sadílek: Počátky zděných měšťanských domů v Jihlavě
Příspěvek je zaměřen doposud stojící historickou architekturu dokumentovanou v rámci záchranných archeologických výzkumů v Jihlavě. Jeho snahou je informovat o současném stavu poznání této problematiky 25 let od vydání souhrnné studie A. Vošahlíka.

Antonín Kudrnáč: Středověká měšťanská architektura v Telči
Založení a parcelace města na starším osídlení- doklady a nové poznatky, Vytýčení hradebního systému - využití terénního reliéfu, vodotečí a narušení původního osídlení; zakládání jednotlivých objektů a jejich stavební vývoj, nové poznatky o urbanistických zásadách a prostorové členění objektů; stavební materiály , dochované doklady použití, konstrukce svislé a vodorovné, podlahy, výplně otvorů, vodohospodářské úpravy, přesun stavebních hmot; průčelí a zastřešení objektů- příklady nalezených fragmentů a hypotetické závěry pro původní vzhled objektů před renesanční přestavbou po roce 1530.

Václav Kolařík – David Merta – Marek Peška: Jak vypadal měšťanský dům v Brně kolem roku 1300
Před 30ti lety byl publikován článek O. Vičara "Jak vypadaly měšťanské domy v Brně v polovici 14. století". Příspěvek si klade za cíl informovat o stavu poznání profánní architektury, respektive měšťanského domu v Brně za uplynulých 30 let. Bádání přineslo některé odpovědi, zatím je však více snad prozatím neřešitelných otázek.

David Merta – Marek Peška - Rudolf Procházka: Výsledky a výhledy projektu „Měšťanský dům středověkého Brna“
V rámci tříletého projektu financovaného ministerstvem kultury ČR. bylo katalogizováno i 75 stojících zděných objektů a reliktů včetně několika případů zkoumaných plošným archeologickým výzkumem, dále pak 34 fragmentů ve výkopech malého rozsahu. dokumentovaných do konce r. 2002. Zařazena byla i budova Staré radnice, proboštský dvůr a a kanovnické domy na Petrově. Do 1. poloviny 13. stol. lze klást dva domy. Velká skupina většinou podsklepených, jednodílných až trojdílných staveb vznikla v rozmezí 2. poloviny 13. až počátku 14. stol. Rané zděné domy obvykle nezabíraly celou šířku parcely, po straně býval volný průjezd. Lomový kámen doplňovala ve vyzdívkách oken a nik i v ojedinělých klenbách nízká cihla (4,5 – 5,5 cm). Po r. 1300 dochází k postupnému přechodu na vysokou cihlu pod vlivem slezské gotiky některých chrámů.. Zástavba parcel se v postupně rozšiřuje, objevují se první doklady srůstání dvou oddělených objektů. Z poloviny 14. stol. jsou doloženy klenuté přízemní síně. 15. století charakterizuje rozvoj výstavby konstrukcí z režných vysokých cihel (7,5- 8,5 cm) v nadzemních částech domů, objevují se členěná průčelí a sklípky vysunuté mimo původní dispozici.. Vedle jednoduchých staveb již s krytým postranním průchodem na dvůr se dále rozvíjejí velké dispozice se středovým průjezdem, někdy již s dvorními křídly. Tento charakter měly i doložené paláce šlechty a vyššího kléru.

Branislav Lesák - Ivan Staník : Výsledky záchranného archeologického výskumu v pamiatkovej rezervácii Bratislava na parcele Ventúrska ulica č.11-13 vo vzťahu k poznaniu stredovekej murovanej architektúry v Bratislave
Bratislava-Ventúrska ulica č.11-13, parcela č.358, západná časť PR Ba, historický blok č.15, záchranný archeologický. Výskum Na základe terénnych zistení archeologický výskum v priestore vnútroblokovej záhrady parcely č.358, odokryl murovaný objekt o rozmeroch 6,09x5,62m s dlhšou osou v smere SZ-JV. Objekt sme identifikovali ako suterén so vstupom z juhu spolu s dochovanou samostanou vstupnou šijou do úrovne pôvodného terénu. Ide o kvalitnú stredovekú hmotu jednopriestorového objektu so zachovanými technickými prvkami definujúcimi techniku stavby. Kameň ako základný stavebný materiál sa použil len na stavbu suterénu, po úroveň zodpovedajúcu ukotveniu stropných trámov. Na stavbu nadzemnej časti sa použila hlinitá hmota - nabíjanica, ktorej deštrukciu sme zachytili na dne interiéru suterénu. Podľa nálezových okolností jeho vznik kladieme do horizontu 2.polovice 14.storočia a zánik na koniec 15 až začiatok 16. storočia. Samotný prezentovaný objekt nie je typickým predstaviteľom meštianskej murovanej architektúry v Bratislave, ale zaujme čo sa týka použitých stavebných materiálov a kvality dochovania.

Miloš Gregor - Peter Uhlík: Mineralogická charakteristika stavebných materiálov z objektu Ventúrska 11 – 13, Bratislava
Cihly patří k nejstarším produktům stavební keramiky. Už národ Sumerů znal stavební keramické tvárnice. Jílová surovina použitá při výrobě cihel je charakteristická nižší kvalitou v porovnání s keramickými jíly. Cihlářská surovina obsahuje nižší množství Al2O3 a vyšší obsahy Fe a též vyšší obsah piesčité a hlavně prachovité frakce, v ktoré dominují křemeň, slídy, úlomky hornin. Současná teplota výpalu cihel sa pohybuje od 900 do 1100 °C. Předmetem našeho štúdia je mineralogická charakteristika stavebních materiálů (tehly, nabíjanica) s ohledem na určení teploty výpalu a možné proveniencie použitých surovin. Minerální složení stavebních materiálů byolo determinované na základě rtg. difrakční analýzy a studia výbrusového materiálu v polarizačním mikroskopu. Na základě identifikovaných minerálů byla teplota výpalu cihlářských materiálů vymezená v intervalu 500 – 600 °C. Pravděpodobným zdrojem suroviny (štěrk, písek, jílovitá hmota) pro výrobu stavebního materiálu jsou aluviální náplavy řeky Dunaj.

Ferus, V, - Baxa, P.: " Mestiansky dom v Bratislave v druhej pol. 13. stor.".
Príspevok a zaoberá špecifickým typom meštianskeho domu v Bratislave v druhej polovici 13. storočia, ktorý bol identifikovaný v 80. rokoch 20. storočia na základe systematických stavebno-historických a archeologický výskumov v mestskej pamiatkovej rezervácii. Bol postavený z miestneho lomového kameňa, dvojpodlažný, so zapusteným jednopriestorovým prízemím s charakteristickým nosným klenutým pásom. Na poschodí boli dve miestnosti oddelené murovanou priečkou. Pri stavbe tývchto domov sa nepoužívala tehla, všetko sa robilo z kameňa a dreva. Schodisko tvorilo samostatnú prístavbu. Tento typ si stavali stredné a nižšie vrstvy obyvateľov ranogotického mesta.

Ivan Staník : Meštiansky dom so vstupnou šijou z 13. stor na Hlavsnej ulici v Trnave (Měšťanský dům se vstupní šíjí z 13. Století v Hlavsní ulici v Trnavě)
Ide o jeden z dvojpriestorových objektov meštianskej architektury 13. storočia v Trnave so vstupnou šijou do spodneho priestoru. Povodne minimalne dvojpodlažny objekt je zaradeny do skupiny najstarších murovanych domov z tehloveho muriva so škarovanou úpravou povrchu murív.

Frank Löbbecke: Steinerne Profanbau des Hochmittelalters in südwestdeutschen und nordschweizer Städten
Die hochmittelalterliche Profanarchitektur im Südwesten des deutschen Reiches soll am Beispiel des reichen Steinbaubestandes der Stadt Freiburg im Breisgau dargestellt werden. Hier kann exemplarisch die Entwicklung von den kleinen einräumigen Bauten des 12. Jahrhunderts zu normierten, mehrräumigen Anlagen im folgenden Jahrhundert nachvollzogen werden. Vergleiche mit benachbarten Städten ordnen diese Entwicklung in einen größeren Rahmen ein.

Paul Mitchell : Early stone houses in Vienna
Recent projects have begun to bring Vienna‘s earliest stone houses to light. These date to the late twelfth century/ the period around 1200. A house plot might consist of a single stone building accompanied by various wooden buildings, with or without earthern cellars, and a characteristic range of pits and industrial structures. Surviving roman walls were incorporated into new buildings. From the early thirteenth century this picture changed rapidly as Viennese plots were „petrified“: In some cases stone houses may have been demolished and replaced by houses with a completely different ground plan, but on the whole existing buildings were enlarged to cover an entire plot, acquiring stone cellars and new upper storeys. This process was apparently largely completed before the end of the century. House towers also appeared in the thirteenth and fourteenth centuries. Research into medieval housing in Vienna has only just begun. We don’t yet have enough data to be able to answer open questions about wall structure, the layout of plots, the use of different building types or of divergence between the various districts of the town. Our picture is highly provisional and will be extended and challenged by new projects in the coming years.

Doris Schön: Wiener Bürgerhausarchitektur des 13. und 14. Jahrhunderts
Seit 1995 kam es zu einem Neustart auf dem Gebiet der Stadtkernarchäologie sowie der Bauforschung in der Wiener Innenstadt. Bei diversen Grabungen sowie einem großangelegten Bauforschungsprojekt konnten neue Erkenntnisse zur spätmittelalterlichen Entwicklung Wiens gewonnen werden. Dabei gelang es erstmals spätmittelalterliche Parzellengrößen und die Infrastruktur auf der Parzelle, wie Brunnen und Latrinen, aufzuzeigen. Auch die Häusergrößen und die Verteilung der Baukörper auf den Parzellen konnten dokumentiert werden. Der Vortrag wird einen Überblick über die überraschende Fülle an erhaltenen spätmittelalterlichen Bauten, von denen manche noch bis in das zweite Obergeschoß vorhanden sind, geben. Vorgestellt werden aber auch Baudetails wie Pfeiler und Konsolen sowie diverse Fensterformen des 13. Jahrhunderts. Den Abschluss bildet die Computer unterstützte Rekonstruktion – auf Basis des bauarchäologischen Befundes - eines Hauses aus der zweiten Hälfte des 13. Jahrhunderts.


Stefan Scholz: Duchovní a světské korporace středověkého regionu Hainburgu a otázka stavebníků kulturního dědictví se zvláštním ohledem na sakrální stavby 13. století a stavební tvorbu v období Přemysla Otakara II.
Přednáška představuje rámcově dosud ještě nevypublikované výsledky intenzivního interdisciplinárního bádání, které autor uskutečnil v průběhu projektu „Hainburg města středověku“ v letech 2001-2 v návaznosti na svoji diplomovou práci s titulem „Problémy raně- a vrcholněstředověkých dějin Hainburku nad Donajem“ (Univ. Vídeň, 2000). Jedná se o první, byť i přerušený a navíc již zlikvidovaný archeologický výzkum na místě nejstaršího sakrálního a profánního střediska raněstředověkého protourbánního suburbia na upatí hradu Heimenburg II resp. zaniklého farního centra tohoto dunajského města a jeho historického regionu na nejvzdálenějším východě Rakouska kolem bývalého městského chrámu p. Marie a sv. Martina, dále o předběžné stavebněhistorické výzkumy téměř zcela dochované městské fortifikace ze 13. století a zejména o nález absolutně chronologicky datovaného zdiva z období Přemysla Otakara II. ve Vídeňské a Maďarské bráně a v jednom měšťanském domě na původním severním průčelí vrcholněstředověkého hainburského fóra. Následovně se autor zabývá problematikou stavebníků, podporovatelů a uživatelů těchto (církevních) staveb, která je mimo jiné tématem nového bilaterálního výzkumu vzájemných vazeb sakrální architektury 13. století v rakouských a českých zemích (Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Karlovy Univerzity v Praze a Ústav dějin umění Vídeňské univerzity). V této souvislosti se autor pokusí o přiblížení sítě duchovních a světských korporací v rámci raně- a vrcholněstředověkého sídelního, ústavního, sociálního, ekonomického a kulturního vývoje města Hainburgu a jeho historického regionu.
Toto téma je m.j. i předmětem disertační práce autora a zároveň historiografické části systematického interdisciplinárního výzkumu zaniklého středověkého farního centra kolem bývalého městského chrámu v Hainburgu nad Dunajem a jeho sítě filiálních kostelů ve historickém regiónu, která bude modelovou pilotní studií výše zmíněného česko-rakouského projektu.

Károly Magyar: Houses to be built – Houses to be destroyed - The Changing Scenes of the City Illustrated by Cases of Medieval Buda
People of our age quite often look upon the medieval cities and towns as the ones symbolizing the constancy hardened into stone. Meanwhile it could have been true to several aspects of city-life, it was definitely not so to its physical background: to the houses. Despite their relatively strong stucture, they formed matter of several smaller or bigger alterations as this is clear for any archeologists and art historians dealing with medieval burgher houses. These alterations could expand from the simple changes of the surface (like change of doors and windows, or decoration elements), through the enlargements (annexes, new storeys) to the total physical and functional rearrangement of the original structure. And – as a final opportunity – they might have even been totally destroyed.
The pulling down of a house – apart from devastations of warfares or fires - could be caused by several reasons, from individual decisions to conscious town-plannig activity. The following paper will give some examples from the area of medieval Buda to different aspects of destroying burgher houses.

Zoltán Kárpáti: Mediaeval houses, plots and town-planning around the St Sigismund Church of Buda
The 1988-2003 excavations on the northern part of Szent György Square and the southern courtyards of the former Ministry of Defense, completed with the uncovering of the western part of Színház Street, revealed both the history of the St.Sigismund Church and of those buildings and plots, that once could be found in the area of the provostship. According to the data gained from detailed analysis two building periods could be detected on the site of the later church. From 1410 the appearance of the area has changed since the construction of the St. Sigismund or Vigin Mary Chapel began and the former houses were demolished. From the area lying south of the church to the king’s house in town an open place was created.

Eszter Kovács: Results of the Recent Archeological Researches of a Mediaeval House of Buda – 14. Táncsics M. Street
Connected to the renovation of the afore-mentioned building we had the opportunity to carry out research-works on the NE part of Buda, on an important, but up to this time less detected area of the medival city. On the other hand, this was a unique chance to make almost complete archeological research in a still-standing burgher house. Due to this – according to our former expectations - medieval details appeared from under the 18-19th c. „wrapping”. However, as a matter of totally unexpected, these architectural remnants put the whole structure in a brand-new light, as they proved serious functional alterations in the past. All this forces to state some further, new questions about the earlier status of this building and the two neighbouring ones.

András Végh: Medieval stone cellars in the suburb of Buda (today Watertown)
The suburbs and other minor settlements surrounding the city center on the hill top, i.e. the mediaeval Castrum, are blank pages of archaeological research of mediaeval Buda. Despite the fact that some major objects and buildings have already been excavated, researchers are far from being able to trace back a complete set of streets, the arrangement of buildings or building types. In the past decades the increasing needs of building construction in different sites facilitated extended archeological research, in the course of which numerous remains of burgher houses have been discovered. The paper would like to present some examples of them.

J. Žuffová – M. Kazimír: K typu stredovekého prejazdového domu s jednorázovo vzniknutým uličným krídlom (K typu středověkého průjezdního domu s jednorázově zaniklým uličním křídlem)
Dlouho byl v královském městě Trnava znám pouze postupný způsob vzniku domu s průjezdem, kdy vzniku průjezdu postupné doplňování zástavby podél bočních hranic parcely. Průjezd vznikl jako „přemostění“ hloubkově orientovaných „křídel“. V Trnavě se podařilo zaznamenat modifikovaný princip vzniku průjezdního domu, který se dosud v literatuře nevyskytoval. V příspěvku budou představeny znaky tohoto typu. Z urbanistického hlediska bude pojednáno také o charakteru parcelace, na kterou se uvedený typ domu váže.

Radek Bláha, Jan Frolík, Jiří Sigl: Počátky zděné měšťanské architektury v Hradci Králové a v Chrudimi
V příspěvku jsou shrnuty výsledky archeologických výzkumů za posledních 20. let, kdy byly zkoumány nejstarší doklady kamenné a cihlové architektury. Nejstarší domy lze datovat do 14. a 15. století, což je v souladu s nejstaršími zmínkami v písemných pramenech. Jako příklady uvádíme domy číslo 37 – 43/I ve Filištínské ulici, číslo 14 v Hradební ulici (Chrudim), nebo číslo 180 v Tomkově ulici v Hradci Králové.

Petr Kočár - Radek Široký: Dům čp. 288 v Plzni. K počátkům síňové dispozice měšťanských domů
Řadový měšťanský dům čp. 288 v Dominikánské ulici v Plzni (donedávna sídlo regionálního památkového ústavu) je jedním z mála dochovaných dokladů středověké domovní zástavby města. V dochované podobě je určující pozdně gotická stavební fáze s několika dochovanými kvalitními dveřními portály, které umožňují slohové zařazení. Příspěvek vychází z výsledků archeologického a stavebně historického výzkumu objektu, který byl proveden v roce 2002 v souvislosti s jeho celkovou rekonstrukcí. Výzkum přinesl zásadní informace k poznání počátků zděné zástavby parcely a umožnil tak sledovat genezi síňové dispozice domu. Dobře dochovaná stratigrafie z počátků města umožňuje datování nejstarších stavebních fází. Výsledky výzkumu domu čp. 288 v Plzni jsou zásadní pro otázku vzniku a vývoje síňové dispozice měšťanského domu jako jedné z forem řadové zástavby středověkých měst.

Karel Nováček: Počátky zděné měšťanské zástavby v západočeských městech
Obsahem příspěvku je předběžná informace o nových dokladech nejstarších zděných městských domů ve dvou západočeských královských městech: Tachově a Plzni. V obou lokalit potvrdil současný intenzivní archeologický výzkum shodný trend vývoje měšťanské zástavby, kdy se zděné stavby objevují až ve druhé fázi vývoje domu, po likvidaci dřevohlinitých objektů. Přes velmi torzovitou pramennou základnu jsou patrné určité vývojové rozdíly mezi situací v Tachově a Plzni: zatímco v Tachově se objevují doklady integrovaných zděných objektů na širokých parcelách s rozsáhlými suterény, v Plzni se vývoj dispozic ubíral spíše aditivním rozšiřováním dispozice, jejímž jádrem byl značně standardní dvoudílný komorový blok. Předmětem sdělení budou některé též některé otázky konstrukční a chronologické a budou naznačeny i některé možnosti interpretace nejstarších zděných domů.

Kateřina Hanzlíková – Vojtěch Kašpar: Město v kameni za 18 měsíců? Nejstarší kamenná zástavba Nového města pražského

Petr Juřina: Objev kamenného romáského domu na Novém městě pražském, areál bývalých kasáren na Náměstí Republiky – předběžné sdělení