Zaniklá barokní sklárna u Božejova na Pelhřimovsku

Petr Hejhal - Petr Hrubý

Od listopadu 2005 až do června roku 2006 se naše pracoviště pohybovalo na mimořádně velké stavbě přeložky silnice první třídy I/34 mezi Novou vsí a Božejovem na Pelhřimovsku. Výzkumné práce probíhaly na základě dohody a velmi dobré spolupráce a koordinace s jihlavskou divizí ŘSD ČR.
V dubnu, kdy začal odtávat sníh, naši pracovníci zachytili pozůstatky velkých i menších kamenných usedlostí a další objekty. Kromě toho, jak se počasí lepšilo, byly nacházeny další a další předměty, jako hutnický odpad, nepřeberné soubory korálků a další zlomky skla. To vše naše archeology nenechalo na pochybách, že mají co do činění se sklářskou hutí.
Celkově se pak podařilo v plném rozsahu odkrýt několik domů, mnoho hospodářských objektů a na samém okraji skrývky pak také hutnickou pec. O její interpretaci a funkci je však až do současnosti vedena velmi živá diskuse.
Jihlavské pracoviště ARCHAIA Brno přistoupilo k důsledné dokumentaci, ale také k intenzivnímu získávání drobných artefaktů, korálků a dalších zlomků stolního skla, plavením v sítech, za využití místního vodního zdroje.
Na výzkumu se podíleli specialisté z řady spolupracujících institucí. Pracovníci ARCHAIA Praha celý areál hutě zdokumentovali fotogrametricky, Jiří Fröhlich z Prácheňského muzea v Písku provedl odbornou expertízu nalezeného skla, Antonín Majer z Volyně odebral vzorky z vnitřního prostoru pece na analýzy a podobně i kolega Malý z Muzea Vysočiny v Jihlavě odebral celé soubory vzorků z areálu hutě i jejího okolí, na chemické analýzy.
Sklárna je datována na závěr 17. a počátek 18. století a řadí se mezi nejstarší novověké hutě na Pelhřimovsku. Personálně a zejména pak svým sortimentem je nalezená huť u Božejova velmi úzce spjata s okruhem pošumavských skláren. Jako jediná na Českomoravské vrchovině produkovala jinak ryze šumavský výrobek, kterým jsou korálky – tzv. páteříky. Díky poměrně bohatému fondu písemných pramenů a jejich zpracování v dosavadní odborné literatuře je často v případě nalezené hutě možné sledovat i osudy jejich skelmistrů, ekonomické a finanční okolnosti provozu sklárny a další důležité aspekty.
Po zpracování budou nálezy uloženy v Muzeu Vysočiny v Pelhřimově s tím, že pravděpodobně ještě v roce 2007 bude zorganizována za spolupráce obou institucí výstava, věnující se právě Barokní sklárně u Božejova.

Literatura

Adler, J. 1981: Zaniklé sklárny na Pelhřimovsku, Jihočeský sborník historický 50/3, 166-171.
Fröhlich, J. 1989: Sklárny střední Šumavy. Výsledky archeologického průzkumu. Sušice.
Kaván, J. 1998: Problematika výzkumů sklárny z hlediska vyhodnocení a zpracování archeologického průzkumu Karlovy Hutě v Jizerských horách, která pracovala v létech 1758-1775, Sborník archaeologia technica 19, 143-180.
Mareš, E. 1893: České sklo, příspěvky k dějinám jeho až do konce XVIII. století. Praha.
Merta, J. 1994: Zaniklá sklárna ve sklené (kat. úz. Pusté Žibřidovice, okres Šumperk). Soubor výsledků archeologického výzkumu v sezóně 1992, Sborník archaeologia technica 9, 45-49.
Pikl, J. 1968: Minulost Božejova a jeho okolí. Božejov.
Tausch, J. 1981: Sklárny a skláři na Kamenicku, Vlastivědný sborník Pelhřimovska, 26-37.

Celkový pohled na odkrytou plochu ...

Dokumentace kamenných základů sklárny ...

Plavení vzorků hlíny ...

Počátky výzkumu ...

Sklářská pec ...

Třídění korálků ...