Morový sloup

Na místě starého mariánského sloupu se roku 1679 městská rada usnesla postaviti na paměť velkého moru sužujícího město v letech 1679-1680 sloup morový. Tento morový sloup, nacházející se v horní partii náměstí Svobody, byl však v podobě, jak ji známe dnes, vztyčen až roku 1689.

Kamenické práce provedl Bartoloměj Rabensteiner a Ondřej Brand, zednické práce měl konat Jan Kř. Erna, tesařské Jan Ebenberger a sochařské Ferdinand Pfaundler. Ten však dokončil jen sochu Panny Marie pro ústřední sloup a sv. Rozálii v jeskyni, neboť koncem roku 1681 zemřel. Městská rada tak zbývající sochařskou výzdobu zadala Baltasaru Frobelovi a Janu Kašparu Pröbstlovi. Ti měli udělat čtyři sochy morových světců, a dosud nehotovou hlavici na ústředním sloupu a opraviti mariánskou sochu i sv. Rozálii. Městská rada se přitom s Pröbstlem asi nepohodla, neboť ke konci roku 1687 uzavřela smlouvu s italským mistrem Jakubem Conenallem a svěřila mu provedení hlavice. Jak Frobel, tak Pröbstel protestovali, že se práce zadává cizímu, svobodnému tovaryši. Také kameník Brand zemřel již roku 1683 a v práci na morovém sloupu pak pokračoval kameník Bernard Heger z Brna.

Spodní část architektury sloupu tvoří hranolovitý podstavec s grottou (uvnitř sv. Rozálie) a pamětními nápisy. Podstavec završuje průběžná římsa, nad níž jsou umístěny čtyři postamenty se sochami morových světců – sv. Šebastiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromejského a sv. Františka Xaveria. Uprostřed na soklu s kartušemi je sloup s kompozitní hlavicí, na níž stojí Panna Marie s dítětem.

Morový sloup je někdy považován za dílo dvou dob. Architektura s ornamentem ukazuje na barokní umění 17. století, kdežto postranní plastiky morových světců prozrazují již ducha 18. století.

Plán města Brna z roku 1825 s vyznačením morového sloupu

Náměstí Svobody v letech 1740-1755 s vyobrazením morového soupu

Morový sloup zachycený na obraze J. Masserleho (po r. 1760)

Morový sloup zachycený F. Richterem v roce 1829

Morový sloup kolem r. 1910

Pohled na morový sloup, r. 2006

Tajuplná Stará hora

29. 08. 2022 – Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová – zobrazit

V minulom príspevku sme vás informovali o sídlisku prvých roľníkov pod Starou horou v Oslavanech. V priebehu výskumu však boli odhalené aj ďalšie skutočnosti ktoré nám približujú ich náboženské predstavy... Tajuplná Stará hora

29. 08. 2022Na úbočí Starej Hory - Oslavany

16. 06. 2022Mendelova výstavka

16. 06. 20225.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku

16. 06. 2022Mnich, nebo rytíř?

25. 04. 2022SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum

22. 04. 2022Svratecký náhon aneb brněnské Benátky

19. 04. 2022Rekonstrukce Mendlova náměstí

07. 04. 2022Ďáblovi pacholci a stopy po nich

07. 04. 2022Nález hypokausta v želivském klášteře