Tzv. Městský potok

Městský potok se na základě písemných pramenů stal pojmem obecně přijímaným, nikdy ovšem skutečně doloženým. Základem pro domněnku o průtoku vodního toku městem jsou záznamy z pamětní knihy, které zmiňují lázně ležící zřejmě na nároží ulice České do náměstí Svobody, a dále "Pontulus" – můstek, situovaný na ulici Kobližnou. Podle dnešních rekonstrukcí měl potok pramenit mezi Žlutým kopcem a Kraví horou, téci ulicí Údolní směrem k městu k bráně Veselé, před níž také napájel lázně, a dále touto bránou do města. Od ní pak měl vést dnešní ulicí Veselou, ulicí Středovou, pokračovat severní částí náměstí Svobody a středem ulice Kobližné až k městské Brance, kterou vytékal do hradebního příkopu a tekl dále do Ponávky. Ačkoliv v prostoru před hradbami je existence a lokalizace vodního toku téměř nesporná (písemné prameny, geologické vrty), v prostoru městského jádra narážíme na mnohá úskalí.

Četné archeologické výzkumy se v posledních letech dotkly právě diskutovaného území. Jedná se o několik sond v prostoru ulice Veselé, Středovy a na náměstí Svobody. Zásadní poznatky k průběhu Městského potoka jeho předpokládanou trasou měly přinést výzkumy vyvolané výstavbou kolektorů na ulici Kobližné a na náměstí Svobody.

Výše zmíněné výzkumy však existenci tzv. Městského potoka nepotvrdily. Na ulici Veselé byly zjištěny bahnité a vodou ovlivněné sedimenty, nejednalo se však přímo o koryto vodoteče. Ani v prostoru městské brány Veselé nebyla existence vodoteče zjištěna. Předpoklad, že trase potoka probíhala prostorem parkoviště mezi ulicemi Besední a Veselou s sebou nese otázku, jak by potok procházel městským opevněním, zmíněným již v městském privilegiu z roku 1243.

V severní části náměstí Svobody byla doložena geologická deprese podloží a v ní uložené bahnité sedimenty (typické pro velmi vlhké prostředí). Zřejmě tedy v těchto místech byly před lokací města mokřiny či bažiny, které byly již během 13. století, pravděpodobně od samého počátku založení města, vyrovnávány mocným souvrstvím navážek odpadního charakteru.

Zajímavým objevem v prostoru náměstí Svobody byl na třech místech zachycený vydřevený dešťový kanál, který snad mohl fungovat jako odpadová stoka, a který je datován k roku 1255. Odpovídalo by to i zaběhnutým představám, že Městský potok měl plnit funkci jakési městské stoky, kterou by se tato část města zbavovala nečistot a odpadní i dešťové vody. V ulici Kobližné, jejíž celou délkou byla vedena trasa kolektoru, nepřinesl výzkum opět žádné doklady o regulérním korytu vodního toku nebo jeho náplavách. Výše zmiňovaný můstek "Pontulus" v Kobližné ulici bychom mohli chápat jako jednoduché přemostění trvale nebo často zamokřeného území, popř. přemostění městské stoky, která však zatím v tomto prostoru zachycena nebyla.

Ač zůstává ještě mnoho otázek nezodpovězeno, lze dnes téměř s jistotou říci, že tzv. Městský potok, v představě rozsáhlejšího koryta městské vodoteče, ve své předpokládané trase netekl. Pravděpodobně se jednalo pouze o městskou stoku, jejíž části byly zachyceny na třech místech v prostoru náměstí Svobody. Zda tato stoka byla vedena do prostoru náměstí Svobody ulicí Veselou a Středovou a z náměstí pak ulicí Kobližnou, není prozatím známo.