Počátky výzkumů v Brně (2. polovina 19. století – 1945)
Počátky živelné a nahodilé archeologické činnosti spadají v Brně stejně jako jinde do doby bouřlivé kapitalistické industrializace. První nálezy byly zachyceny v souvislosti s bouráním středověkých a barokních hradeb a zastavováním jejich prostoru. Ještě větší zásahy do archeologického terénu přinesla velká asanace na přelomu 19. a 20. století, kdy byla většina historické domovní zástavby nahrazena historizující architekturou nájemních domů, sídel úřadů a bank. Při té příležitosti bylo také zničeno či těžce narušeno přibližně 40 % historické zástavby, míru zničení dosud dochovaného archeologického terénu odhadujeme zhruba na 50 %.
Na celém území dnešního města Brna byly do 80. let 19. století archeologické nálezy zaznamenávány jen ojediněle, od této doby se sběry a průzkumy začaly provádět poněkud intenzívněji. To platí i pro období středověku. Přímo v historickém jádru města Brna došlo k prvnímu zaznamenanému nálezu středověké keramiky na dnešní Husově třídě při odtěžování svahu Špilberka r. 1864. K prudkému nárůstu nálezů středověkých a novověkých nádob došlo v souvislosti s již zmíněnou velkou asanací historického jádra.
Roku 1919 vznikl Státní archeologický ústav s odbočkou v Brně a výzkumnou činnost vyvíjelo i pravěké oddělení Moravského zemského muzea. V záchranném výzkumu se však v průběhu 1. republiky a 2. světové války angažovali také nadšení amatéři.
Protože prvními vykonavateli „archeologické“ praxe byli vedle muzejních a vlastivědných pracovníků či učitelů také profesionální historici, případně historici umění (zejména B. Bretholz, A. Prokop). Jednotlivé nálezy z tohoto období měly pouze dokumentovat kulturu středověké každodennosti, přibližovat určitou historickou událost, případně odhalovaly vývoj významné stavby v centru města (např. kostela sv. Petra a Pavla).
I při publikaci v odborné literatuře byla pozornost věnována spíše samotným předmětům než nálezovým okolnostem. K určitému zlepšení došlo v období po 1. světové válce. Ke zkvalitnění metodiky archeologických výzkumů, tedy zejména dokumentace, došlo především u odkryvů mimo zastavěná území.
Obecně byl význam archeologických památek z tak „mladého“ období podceňován. Ještě koncem 50. let považoval V. Hrubý šíře založený archeologický výzkum Brna za nemožný pro nepřekonatelné překážky, tj. zástavbu a poničení archeologického terénu. Nezbývá nám než být vděčni za to, že alespoň část informací z narušovaných situací nezmizela beze stopy. Dnes má většina středověkých nálezů z počátečního období výzkumů města Brna informativní hodnotu sběru, unikátní a dobře zachovalé nálezy však dosud slouží pro výstavní a didaktické účely, zejména v expozicích Muzea města Brna.
Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní)
13. 09. 2024 Lenka Sedláčková – Kristýna Kuklová zobrazit