Počátky výzkumů v Brně (2. polovina 19. století – 1945)

Počátky živelné a nahodilé archeologické činnosti spadají v Brně stejně jako jinde do doby bouřlivé kapitalistické industrializace. První nálezy byly zachyceny v souvislosti s bouráním středověkých a barokních hradeb a zastavováním jejich prostoru. Ještě větší zásahy do archeologického terénu přinesla velká asanace na přelomu 19. a 20. století, kdy byla většina historické domovní zástavby nahrazena historizující architekturou nájemních domů, sídel úřadů a bank. Při té příležitosti bylo také zničeno či těžce narušeno přibližně 40 % historické zástavby, míru zničení dosud dochovaného archeologického terénu odhadujeme zhruba na 50 %.

Na celém území dnešního města Brna byly do 80. let 19. století archeologické nálezy zaznamenávány jen ojediněle, od této doby se sběry a průzkumy začaly provádět poněkud intenzívněji. To platí i pro období středověku. Přímo v historickém jádru města Brna došlo k prvnímu zaznamenanému nálezu středověké keramiky na dnešní Husově třídě při odtěžování svahu Špilberka r. 1864. K prudkému nárůstu nálezů středověkých a novověkých nádob došlo v souvislosti s již zmíněnou velkou asanací historického jádra.

Roku 1919 vznikl Státní archeologický ústav s odbočkou v Brně a výzkumnou činnost vyvíjelo i pravěké oddělení Moravského zemského muzea. V záchranném výzkumu se však v průběhu 1. republiky a 2. světové války angažovali také nadšení amatéři.

Protože prvními vykonavateli „archeologické“ praxe byli vedle muzejních a vlastivědných pracovníků či učitelů také profesionální historici, případně historici umění (zejména B. Bretholz, A. Prokop). Jednotlivé nálezy z tohoto období měly pouze dokumentovat kulturu středověké každodennosti, přibližovat určitou historickou událost, případně odhalovaly vývoj významné stavby v centru města (např. kostela sv. Petra a Pavla).

I při publikaci v odborné literatuře byla pozornost věnována spíše samotným předmětům než nálezovým okolnostem. K určitému zlepšení došlo v období po 1. světové válce. Ke zkvalitnění metodiky archeologických výzkumů, tedy zejména dokumentace, došlo především u odkryvů mimo zastavěná území.

Obecně byl význam archeologických památek z tak „mladého“ období podceňován. Ještě koncem 50. let považoval V. Hrubý šíře založený archeologický výzkum Brna za nemožný pro nepřekonatelné překážky, tj. zástavbu a poničení archeologického terénu. Nezbývá nám než být vděčni za to, že alespoň část informací z narušovaných situací nezmizela beze stopy. Dnes má většina středověkých nálezů z počátečního období výzkumů města Brna informativní hodnotu sběru, unikátní a dobře zachovalé nálezy však dosud slouží pro výstavní a didaktické účely, zejména v expozicích Muzea města Brna.

Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní)

13. 09. 2024 – Lenka Sedláčková – Kristýna Kuklová – zobrazit

Archeologický výzkum při rozsáhlé rekonstrukci teplovodní sítě v prostoru dnešních Štýřic přinesl další překvapivý objev. Po výzkumu starobrněnského hřbitova ve Vojtově ulici, kde se podařilo odkrýt více jak 200 pohřbů, jsme se na skok přesunuli do ulice Polní, kde zbývalo prozkoumat ještě poslední menší plochu... Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní)

30. 08. 2024Stará Pošta Rousínov

19. 08. 2024Že by zase ti Římané?

11. 08. 2024Pátrání po nejstarších dějinách Letkovic

20. 05. 2024Laboratorní hlasatel: konzervace dřevěných nálezů

05. 05. 2024Také letošní teplovody odkrývají stará tajemství…

28. 04. 2024Neznámý hrnčíř ze Starého Brna

23. 04. 2024Článek v Industrial Archaeology Review

23. 04. 2024Svratecký náhon na Starém Brně

23. 04. 2024Archeologická expozice v želivském klášteře