Záchranná činnost Ústavu archeologické památkové péče Brno (1993–1997)

Zřízením Ústavu archeologické památkové péče v Brně (dále ÚAPP) delimitací z AÚ AV ČR v Brně r. 1993 vznikla již dlouho postrádaná instituce specializovaná čistě na záchranné výzkumy. Jejími zaměstnanci se stali všichni pracovníci, kteří se na výzkumech v Brně podíleli v předchozích letech.

Terénní činnost v historickém jádru Brna a na předměstích zajišťoval nyní výlučně ÚAPP Brno s oporou novelizovaného zákona 20/1987 Sb. Intenzita přísunu informací o připravovaných stavbách byla příznivě ovlivněna skutečností, že historické jádro Brna s částí okolní zástavby, tedy značná část I. brněnského obvodu, spadá od r. 1989 pod režim městské památkové rezervace. Podstatně méně stavebních akcí se dařilo zachytit v ostatních městských částech, kde vyjma zapsaných kulturních památek procházela takřka veškerá agenda jen stavebním úřadem.

Ani v tomto období nebylo však podchycení zemních zásahů v obvodu městských hradeb úplné zejména sondáže prováděné v rámci sanace brněnského podzemí. Se začaly sledovat systematicky až od r. 1996. Každý rok probíhaly 1–3 plošné odkryvy a řada menších akcí v souvislosti s rekonstrukcemi inženýrských sítí. Z nejdůležitějších lze jmenovat sledování stavební činnosti v prostoru návrší Petrov, plošné výzkumy na Josefské ulici č. 8 a 10, na Žerotínově náměstí a na Františkánské ulici č. 9. Značný význam mělo prokázání rozptýlených pozůstatků osídlení ze 12. století na návrší Petrov, zejména jámy s nálezy omítek a malt souvisejících nejspíše s výstavbou nejstaršího chrámu sv. Petra. Plošně největší výzkum probíhal v prostoru domů Starobrněnská č. 2–4, 6, 8, kde byly kromě zjištěného a mincí datovaného osídlení z poloviny 12. století identifikovány pozůstatky nejstarší zděné měšťanské zástavby z 2. poloviny 13. století v dosud nebývalém rozsahu.

Od roku 1993 probíhalo také postupné elektronické zpracování terénní dokumentace a v důsledku pokroku v metodice dokumentace a záznamu informací se postupně zvyšovala úroveň nálezových zpráv.

Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023 – Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík – zobrazit

Při rekonstrukci vozovky I/54 a I/55 ve Veselí nad Moravou byl prozkoumán hřbitov kolem kostela Panny Marie. Během šesti týdnů bylo vyzvednuto celkem 525 pohřbů... Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023Archeologický výzkum na Pernštejně 2023

20. 10. 2023Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě

20. 10. 2023Starobrněnský haltýř

07. 04. 2023Ve stínu hradeb (Ivančice)

07. 04. 2023Archeologie na ulici Spolková v Brně

07. 04. 2023Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně

12. 02. 2023Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici

12. 02. 2023Mendelova podpora archeologie

13. 11. 2022Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov)