Sklo středověkého Brna

smysl a cíl projektu / předběžné výsledky / sklo 1240 až 1270 / sklo 1270 až 1350 / sklo 1350 až 1400 / sklo 1400 až 1450 / sklo 1450 až 1550 / bibliografie

Interní projekt pracovně nazvaný "sklo středověkého Brna" byl zahájen v roce 2000 v souvislosti se zpracováváním starších nálezů skla a nových nálezů z prostoru Velkého Špalíčku v Brně. Vedením projektu byla pověřena externí spolupracovnice naší společnosti PhDr. Hedvika Sedláčková, CSc, která také provádí veškeré zpracování vlastního skla. Vyhodnocení nálezových okolností a jejich historickému kontextu se průběžně věnuje tým archeologů společnosti Archaia Brno. Dosud byl zpracován nálezový fond ze 130 zahloubených objektů, tj. ca 2200 exemplářů, které jsou uloženy v Muzeum města Brna (dále MuMB), což představuje zhruba 90% nálezů z Brna ve stavu k únoru 2005.


Smyslem a cílem projektu je zpracování a vyhodnocení všech nálezů dutého středověkého skla v období 13. - 15. století z Brna s přihlédnutím k ostatním nálezům v jihomoravském regionu. Dosud byly skleněné předměty z archeologických výzkumů v historickém jádru Brna zpracovány a publikovány pouze výběrově. Množstvím a kvalitou, však soubor z Brna představuje jeden z nejpočetnějších a nejvýznamnějších celků ve středodunajském regionu (asi 2000 exemplářů). Do doby kolem r. 1400 je zastoupeno především sklo dovážené a to pravděpodobně zejména z Itálie, méně z území německých zemí. Od poloviny 14. století se objevují také domácí výrobky, které po r. 1400 převážily. Zpracování všech nálezů z Brna dovolí nejen vypracovat typologii a chronologii s nadregionální platností, ale nepochybně přispěje i významnou měrou k řešení otázek původu importovaného skla a obchodních spojení ve středověku. U vybraných souborů z jednotlivých časových horizontů bude provedeno i vyhodnocení další ch složek materiální kultury s důrazem na exkluzivní, případně importované předměty. Závěrečným výstupem projektu bude kniha obsahující zásadní studii o vývoji brněnského skla, katalog nálezů doplněný o charakteristiku dalších složek hmotné kultury a nálezového prostředí, jakož i studie věnovaná obchodním stykům Brna a jižní Moravy s potenciálními zeměmi původu skla, případně se zprostředkovateli dovozu.


Předběžné výsledky projektu: z archeologických výzkumů v historickém jádru města Brna, které zde probíhají od poloviny 80. let 20. století, pochází překvapivě velké množství dutého i okenního skla. Naprostá většina nálezů pochází ze zásypů jímek, v menší míře též studní. Velmi bohaté a významné soubory jsou především z prostoru tzv. Velkého špalíčku, především z Dominikánské 5 a 7, Dominikánské 11 – 19 a Mečové 2, ale také z Dominikánského náměstí, náměstí Svobody 17 („Dům pánů z Lipé“), Kozí 4, Kobližné 3 a 4, Petrova 2, Panenské, Jakubské a Rašínovy ulice. Na základě analýzy souborů dutého skla v konfrontaci s dosavadním stavem poznání chronologie středověké hmotné kultury středověkého Brna se podařilo rozlišit v rozmezí let 1240 až 1550 šest časových horizontů, v nichž docházelo k obměně tvarového repertoáru. V rámci těchto období byla vypracována typologie importovaného skla a základ typologie domácího skla.

Předběžné výsledky také ukazují, že do poloviny 15. století bylo do Brna ve velkém množství dováženo především vysoce kvalitní sklo středomořského (italského) původu. Dovoz byl omezen pouze na Brno a nejbližší okolí. Ve městech střední a severní Moravy nebo v Čechách se tyto výrobky objevují jen ojediněle. Výrobky domácích hutí se na brněnském trhu prosazují v průběhu 15. století, jeho typologie však dosud nebyla zpracována. Německé zboží se do Brna dostává teprve ve druhé polovině 15. století a je omezeno na několik základních typů.



1240-1270
Z deseti objektů pochází 48 nádob, které reprezentují sedm základních typů:
1) Konvice (I.1.), číška s optickým dekorem (IV.1.) a zlomky šálků (VII.1.) jsou z bezbarvého skla
2) Nejpočetnější. skupinu tvoří lahve s vnitřním prstencem z jasně zeleného (III.1.), modrého (III.2.) nebo hnědého či fialového skla (III.3.)
3) Lahve s natavenými žebry (II.1.,2.) z hnědožlutého, sytě fialového nebo nažloutlého skla jsou známy pouze z tohoto období
4) Nádoby z jasně zeleného skla byly patrně vyrobeny v Záalpí, u ostatních předpokládám původ v středomořských (italských sklárnách).


1270-1350
Z tohoto období pocházejí soubory s nejbohatšími nálezy
Některé typy a varianty se vyskytují pouze v předpokládaném prostoru sídla markrabství
1) Nejpočetnější skupinu tvoří několik variant číšek s nálepy: IV.1.1. s velkými šnekovitými nálepy jsou vždy z hnědého/hnědožlutého skla.
2) Číšky s nálepy vytaženými do hrotu (IV.1.2.) a drobnými
svinutými (IV.1.3.) jsou ze skla lehce našedlého.
3) Na druhém místě v množství jsou lahve s vnitřním prstencem (III.3.), většinou z našedlého skla.
4) Ve vysokém počtu jsou doloženy také šálky, především s jemnými (VII.2.) a výraznými (VII.3.) žebry.
5) Výrobky z hnědé/fialové skloviny jsou na ústupu.


1350-1400
Množství nálezů zůstává stejné, pozorujeme však mírnou obměnu repertoáru.
1) Vedle konvičky ze skla barvy pečetního vosku (I.1.) se nově objevují džbány (I.2.)
2) Překvapivě velkým počtem jsou zastoupeny stolní lahve (I.3.)
3) Lahví s vnitřním prstencem (III.3.) ubývá a stejně jako číšky s nálepy (IV.1.) a šálky (VII.2.,3.) jsou vyrobeny buď ze silnostěnné, našedlé skloviny, nebo z tenkostěnné, zcela bezbarvé.
4) Novou variantu představuje číška se žebry (IV.4.2.)
5) Číšky s nálepy jsou často malých rozměrů
6) Výjimečné typy jsou opět z areálu pravděpodobného sídla markrabství (VIII.)
7) Výrobky z hnědé/fialové skloviny mizí.
8) Stolní lahve, číšky s nálepy a poháry se vyskytují i na šlechtických sídlech v okolí Brna
9) V souborech se pozvolna objevují také výrobky českých nebo moravských skláren (např. IV.1.5.)


1400-1450
Zhruba 60% nálezů tvoří sklo z domácí hutí, především vysoké číše českého typu. Tvarová škála importovaných nádob se výrazně zúžila a inovovala a se sklem se setkáváme i v prostředí chudších městských vrstev.
1) Lahve s vnitřním prstencem již mizí.
2) Číšky s nálepy jsou zastoupeny pouze variantami s hrotitými nálepy (IV.1.2.), tělo je soudkovité s nízkým okrajem. Některé jsou vyrobeny ze světle zelenomodrého skla. Několik miniaturních číšek s nálepy můžeme pokládat za dětské hračky.
3) Novinku představují číšky s vícebokou kupou (IV.1.4.) a vysokou hladkou horní částí (IV.1.7.)



1450-1550
Náplň tohoto období je známa z několika bohatých jímek z prostředí církevních hodnostářů a městských patricijských domů a importované sklo tvoří zhruba 30% nálezů.
2) Číška se žebry zdobená emailem a vysoká číše s nálepy z modrého skla a zlomky několika dalších nádob mají původ z italských (benátských) sklárnách.
2) Z německých hutí sem přicházely hlavně výrobky ze světle modrozeleného skla: soudkovité číšky s velkými nálepy, vysoké válcovité číše s velkými nálepy, číšky s optickým dekorem žeber a čoček.
3) Hladké číšky. Nádoby z tzv. lesního, nebo bezbarvého skla jsou v menšině.
4) Některé typy, v Německu běžně rozšířené, jako např. číšky „Maigelein“ nebo „Kreuzrippenbecher“ se v Brně, ani jinde na Moravě nevyskytují ani v jediném exempláři.
5) Německého původu mohou být i některé exempláře vysokých číší „Keulenglas“ .


Výběrová bibliografie ke středověkému sklu z Brna:

Černá, E. 1994: Středověké sklo v zemích koruny české. Katalog výstavy, Most, s. 105 - 107.
Himmelová, Z. 1990: Sklo středověkého Brna – Mittelalterliches Glas in Mähren. In: Archaeologia Historica 15, s. 437-445.
Merta, D. - Peška, M. - Sedláčková, H. 2002: Příspěvek k poznání středověkého skla z Brna – Ein Beitrag zum Erkentniss mittelalterlichen Glases aus Brünn. In: Pravěk NŘ 12, 359-412. Brno.
Sedláčková, H. 2003: Typologie des Glases aus dem 13. und 14. Jahrhundert aus Brünn, Mähren. In: Auf gläsernen Spuren. Berichte zur mittealaterlichen Archäologie in Österreich Band 19, 127-138. Wien.
Sedláčková, H. v tisku: Abriss einer Typologie der mittelalterlichen Glasimporte aus Brno/Brünn, Mähren (Tschechische Republik), Annales du 16e Congres de l´Association Internationale pour l´Histoire du Verre (London 2003 – odevzdáno do tisku v lednu 2004).



Výroba repliky stolní lampy z 15. století z Brna. Více …



Ke stažení ...



Do roku 2007 byl projekt realizován bez jakékoli externí finanční podpory, převážně na vlastní náklady PhDr. Hedviky Sedláčkové a společnosti Archaia Brno. Na roky 2007 a 2008 se podařilo získat grantovou podporu. Projekt probíhá pod názvem „Sklo středověkého Brna a jeho postavení ve střední Evropě“ (GAČR č.j. 404/07/0004, řešitelka: PhDr. Hedvika Sedláčková).

Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023 – Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík – zobrazit

Při rekonstrukci vozovky I/54 a I/55 ve Veselí nad Moravou byl prozkoumán hřbitov kolem kostela Panny Marie. Během šesti týdnů bylo vyzvednuto celkem 525 pohřbů... Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023Archeologický výzkum na Pernštejně 2023

20. 10. 2023Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě

20. 10. 2023Starobrněnský haltýř

07. 04. 2023Ve stínu hradeb (Ivančice)

07. 04. 2023Archeologie na ulici Spolková v Brně

07. 04. 2023Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně

12. 02. 2023Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici

12. 02. 2023Mendelova podpora archeologie

13. 11. 2022Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov)