návrat na úvodní stránku...

O výzkumech

Těžištěm naší výzkumné činnosti jsou záchranné archeologické výzkumy, jejichž základním smyslem je záchrana informací a nálezů, kterým hrozí nenávratné zničení způsobené destruktivními zásahy do terénu. Záchranný, případně i předstihový archeologický výzkum se vždy skládá z terénní části a ze zpracování jejích výsledků do nálezové zprávy, které probíhá buď již souběžně s terénní částí, nebo po ní bezprostředně následuje. Zahájení terénních prací obvykle předchází ještě přípravná fáze projektu.



1) Přípravná fáze výzkumu slouží především k předběžnému určení rozsahu a charakteru archeologických situací na ohrožené ploše. Na jejím základě je pak stanoven konkrétní postup záchranných prací a předpokládané finanční náklady na výzkum. Základem přípravné fáze je shromáždění všech dostupných informací o ohrožené lokalitě, tzn. vyhledání historických údajů z archivních pramenů, z jejich edic a z odborné literatury, a také výsledků starších archeologických výzkumů či stavebně historických průzkumů. Doplňkově lze využít výsledků geologického výzkumu pro stanovení mocnosti antropogenních vrstev. Takto získané informace o lokalitě jsou však vždy pouze orientační, upřesnit je může pouze zjišťovací výzkum (sondáž). Po prostudování projektové stavební dokumentace se stanoví rozsah ohrožení lokality a získané informace jsou pak podkladem pro jednání se stavebníkem.

b



2) Nejnáročnější fází je vlastní terénní výzkum. Jedná se vlastně o odborné odtěžení archeologického terénu za průběžné dokumentace, takže archeologické prameny v daném prostoru nenávratně zanikají. Je třeba si také uvědomit, že veškeré nálezy jsou státním majetkem a nakládání s nimi je ošetřeno příslušnými právními normami. Metodika výzkumu vychází z britské kontextuální (stratigrafické) metody, tj. postupného odkryvu makroskopicky zachytitelných, průběžně číslovaných stratigrafických jednotek (výkopů, vrstev, zdí atd., tj. pozůstatků lidských či přírodních aktivit), z nichž je následně vytvořena "Harrissova matice" - diagram vzájemných stratigrafických vztahů jednotlivých stratigrafických jednotek. Číslem příslušné stratigrafické jednotky se označují odebrané nálezy a přírodovědnými vzorky. Základní metodika se v detailech uzpůsobuje podmínkám konkrétního výzkumu. Z každého výzkumu se pořizuje kresebná dokumentace zaměřená polohopisně i výškopisně, písemná dokumentace a fotografická dokumentace, u zvláště významných situací i videozáznam. Dokumentační postupy podléhají vnitřním standardům společnosti.

b



3) Základní zpracování výsledků terénního výzkumu tvoří jednak laboratorní ošetření nálezů a vzorků, jednak vyhodnocení veškeré pořízené dokumentace. Laboratorní zpracování se skládá z očištění nálezů, z jejich konzervace, z evidence nálezů i vzorků, případně i z jejich odborných analýz. Probíhá často ještě před ukončením terénních prací, aby se včas zabránilo znehodnocení nálezů a vzorků. Zpracování terénní dokumentace do podoby nálezové zprávy zpravidla probíhá po ukončení terénní části výzkumu. Kresebná a měřičská dokumentace je digitalizována na počítači pomocí tabletu a dále upravována, písemná dokumentace se přepisuje do speciální databázové aplikace umožňující další vyhodnocení, v digitální podobě se eviduje a archivuje i fotografická dokumentace a videodokumentace. Všechny takto zpracované informace jsou uspořádány do nálezové zprávy, která obsahuje i vyhodnocení tzv. stratigrafie naleziště (tj. chronologických vztahů zachycených pozůstatků lidské aktivity), inventární seznam nálezů a textovou část obsahující jednak interpretaci všech odkrytých archeologických situací, jednak informace získané archivním studiem již v přípravné fázi. Velmi důležitým výsledkem jsou celkové plány jednotlivých časových period (pravěk, 13. století atd.).

b



4) Nálezy vyzvednuté při výzkumu jsou státním majetkem a bývají po laboratorním ošetření a zpracování nálezové zprávy deponovány v příslušných regionálních muzeích, kde je také možno dále je studovat. Část nálezů pak pomocí grantových projektů vědecky vyhodnocují a publikují sami pracovníci společnosti. Všechny nálezové zprávy jsou uloženy v archivu naší společnosti a archivu Archeologického ústavu AV ČR v Brně.

b



Obrázky jsou použity z publikace "Martina Carvera: Underneath english towns, Interpreting Urban Archaeology, London 1987, s. 131". Obrázky jsme opatřili českým textem.

ilustrační fotografie
Virtuální model Brna Panorama města Brna YouTube.com

czech deutsch  english