Snad již poslední hroby ze starobrněnského hřbitova na Vojtově!

25. 09. 2019 – Lenka Sedláčková

Minulý týden jsme se na skok vrátili do prostoru staveniště při ulici Vojtově, kde jsme v roce 2017 prováděli rozsáhlý předstihový záchranný archeologický výzkum. Stavba již nyní finišuje, a tak probíhají i drobné dokončovací výkopové práce mimo námi zkoumané plochy. Nyní se jednalo o hloubení části kanalizace a šachty pro odlučovač ropných látek plánovaného parkoviště.

Pravidelně sledujícím našich příspěvků nemusím asi připomínat unikátní objevy, které zde byly učiněny (mamut, pravěká sídliště, keltské hroby, římský tábor, raně středověké osídlení brněnského hradu, novověký starobrněnský hřbitov).

Díky informacím z předešlých výzkumů bylo zřejmé, že se náš výzkum soustředí opět na hroby zde původně existujícího starobrněnského hřbitova a na zdokumentování případných pravěkých situací. K již prozkoumaným 1239 pohřbům můžeme po nynějším drobném výzkumu připočíst ještě 8 dalších, byť značně narušených již v minulém století, kdy zde existovala autobusová vozovna Dopravního podniku. Opětovně byl zachycen i příkop z laténského období, tj. z doby, kdy naše území obývali Kelti. „Jáma, no. Nic zajímavýho.“ Komentář chlapů ze stavby, který nás s kolegyní velmi pobavil, ale zároveň utvrdil ve smutném faktu, že kromě hrobů a pěkných nálezů nejsme tak úplně schopni širší veřejnosti zprostředkovat význam a smysl naší práce. A co odpovídat na několikráte položenou otázku: „A proč jim nedopřejete klid?!“. Věřte, že my bychom rádi, ale vždy se již pohybujeme jen tam, kde bylo o stavební činnosti již rozhodnuto. Ve zkratce – bagr, nebo archeologové. Osobně se domnívám, že známé pohřební areály (jak tomu v případě starobrněnského hřbitova je) by neměly být vědomě narušovány stavební činností, ale upraveny např. do podoby parku. Staré a nepotřebné musí ale ustoupit novému. Taková je dnes doba.

Závěrem bych ještě ráda odpověděla na nejčastěji kladenou otázku: „A co s nimi bude?“. Veškeré kosterní ostatky jsou laboratorně ošetřeny, předány k antropologickému určení a následně by měly být znovu pohřbeny. Tak alespoň určitá, byť jen částečná pieta k zemřelým, našim předkům, která by měla být bez jakýchkoliv debat a ústupků vždy dodržována.