Středověká (?) archeologie v Pohořelicích…

Při průjezdu Pohořelicemi by dnes většina návštěvníků neřekla, že šlo o kdysi významné moravské královské město založené snad českým králem Přemyslem Otakarem II. Pravda je, že od 16. století již bylo v držení řady šlechtických rodů, jako byly Pernštejnové, Žerotínové či Valdštejnové. Historie královského založení však městu zůstala, stejně jako jediná středověká památka, kterou je kostel sv. Jakuba. Provádět archeologii v malých městech je vždy obtížné, řada domů je v soukromém vlastnictví a peněz na archeologické výzkumy obecně málo… Proto dosud v Pohořelicích nebylo mnoho příležitostí zjistit něco více o jejich středověké historii, nejstarších domech, hradbách a zástavbě vůbec. Až na výjimky domy pochází až z období po 30-leté válce. Jeden menší výzkum byl proveden nedávno při rekonstrukci Paarova zámečku kolegy z Archeologického ústavu AVČR v Brně a další je prováděný našim ústavem od loňského podzimu při rekonstrukci hotelu Pfann. Ke středověké minulosti se nám však prozatím nepodařilo dokopat, neboť archeologická zvrstvení zde dosahují až 2 m (!), což je úroveň, které žádný ze stavebních zásahů nedosáhnul…

Naše práce se prozatím soustředily na dvě plochy ve dvoře. Snižování interiéru objektu, které probíhalo narychlo na sklonku roku, se nám bohužel nepodařilo podchytit. Zásahy však byly velmi mělké do hloubky asi kolem půl metru. První skutečná sonda byla prozkoumána ve dvoře a šlo o dokumentaci podélného řezu parcelou při výkopu kanalizace. Druhou sondou byl pak výkop pro retenční nádrž o ploše 16 metrů čtverečních.

V jižní části dvora se pod současnou kamennou dlažbou dvora nacházel „zahradní“ horizont, a to až do hloubky cca 0,6 m. Pod ním se nacházelo několik vrstev štěrkování dvora, nejprve z kamenů s kusy cihel, hlouběji z říčních oblázků o celkové mocnosti 0,4- 0,5 m. Tyto vrstvy můžeme datovat do přelomu 15. až 16. století. Pod nimi se objevila asi 20 cm silná podlaha stájí (?), pod kterou bylo opět štěrkování, tentokrát na povrchu propálené, zřejmě požárem starší nadzemní stavby z 15. století. Hlouběji jsme výzkum kvůli stavbě neprováděli, takže nám středověké situace zůstaly skryté. Jinak jsme zachytily minimálně tři vápenné jámy a další dvě kruhové novověké jímky. V propojce retenční nádrže a kanalizační přípojky byly v hloubce cca 1 m odhaleny podlahy nadzemního domu o síle asi čtvrt metru vymezené stěnou domu tvořenou obvodovým žlábkem (trámem?). Dokumentovány byly dvě úrovně podlah, na starší jsme začistili propálené místo (Otopné nebo pyrotechnologické zařízení?). V exteriéru bylo zachyceno zvrstvení planýrek po požáru. Původně jsme se domnívali, že se jedná o pozůstatky po požáru, avšak pod nimi se nacházel zbytek pece zachycený jen částečně a na profilu. Možností je i tedy kontinuita pyrotechnologického provozu. Pod tím vším opět další štěrkové komunikační vrstvy…

Bohužel se výzkumu prozatím nepodařilo zachytit zatím geologické podloží ani nejstarší vrcholně středověké vrstvy. Ze získaných situací a dokumentace hotelu Pfann (o tom až jindy) je však více než pravděpodobné, že charakter města byl do 16. století zřejmě dřevohliněný.