Břeclav zámek – hrad
Jelikož zde moji kolegové už od loňska provádí rozsáhlejší archeologický výzkum s významným objevem, který bude představen v nejbližších dnech, neuškodí několik informací o stojící zámecké stavbě.
Dosud poněkud opomíjený objekt leží v severozápadní části města Břeclavi při Mlýnském náhonu mezi slepými rameny řeky Dyje. Půdorysnou dispozici ve tvaru písmene „L“ tvoří dvě dvoupatrová křídla Předpokládá se, že zde stával původně hrad postavený knížetem Břetislavem I., od něhož panství dostalo své jméno. Později přemyslovský hrad i Novou a Starou Břeclav získali Žerotínové, kteří zeměpanský hrad 1. polovině 16. století přestavěli na honosný zámek. Ladislav Velen z Žerotína (1579-1638) za svoji aktivní účast na stavovském povstání proti panovníkovi po roce 1618 o panství přišel. Roku 1638 tak zámek a panství získala knížata z Liechtenštejnu, vlastnící mimo jiné sousední panství.Za válek s Turkem i za následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. Při pozdějších rozsáhlých úpravách lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek (který však nebyl v té době sídelním) jako součást tohoto komplexu přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.Před archeologickým výzkumem tak byl stavební vývoj zámku v Břeclavi shrnut do pěti základních stavebních etap. Za nejstarší část dispozice bylo pokládáno zřejmě západní dvoutraktové křídlo ze 40. let 16. století, které snad navazovalo na starší středověkou dispozici. Což je pravda. V druhé renesanční fázi ze 2. poloviny 16. století vzniklo jižní křídlo zámku s vnitřní schodišťovou věží. Nejstarší etapy a jejich chronologie však budou upřesněny ještě po probíhající dokumentaci obnažených zdí, které napovídají, že počátky stavby budou složitější než se původně předpokládalo. Ve 2. polovině 17. století byla k západnímu křídlu přistavěna vnější schodišťová věž s točitým schodištěm a nároží jižního křídla zpevnila kónická věž, spojená v úrovni 2. patra s vnitřní schodišťovou věží. Ve 2. čtvrtině 18. století byla zazděna arkáda při jižním křídle a ke křídlu byla připojena jižní věž se schodištěm. Jižní a západní křídlo zámku bylo v této fázi spojeno s diagonálním křídlem. V prvním dvacetiletí 19. století byl zámek novogoticky upraven. Autorství proměny renesanční zámku i jeho okolí však nelze s určitostí připsat ani J. Hardtmuthovi, jak se o to pokusil Metoděj Zemek a L. Nechvátal, ani M. Wingelmüllerovi, i když návrh z lichtenštejnské stavební kanceláře asi pocházel. Tolik jen v krátkosti k historii tohoto místa a zítra už o té archeologii…
Ke čtení:Černoušková, Dagmar – Borský, Pavel – Maráz, Karel: Stavební vývoj břeclavského zámku. Průzkumy památek I/1995 s. 100 až 108.
Nejnovější články
-
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem
Starší články najdete v archivu.