Břeclav zámek – hrad

09. 07. 2019 – David Merta

Jelikož zde moji kolegové už od loňska provádí rozsáhlejší archeologický výzkum s významným objevem, který bude představen v nejbližších dnech, neuškodí několik informací o stojící zámecké stavbě.

Dosud poněkud opomíjený objekt leží v severozápadní části města Břeclavi při Mlýnském náhonu mezi slepými rameny řeky Dyje. Půdorysnou dispozici ve tvaru písmene „L“ tvoří dvě dvoupatrová křídla Předpokládá se, že zde stával původně hrad postavený knížetem Břetislavem I., od něhož panství dostalo své jméno. Později přemyslovský hrad i Novou a Starou Břeclav získali Žerotínové, kteří zeměpanský hrad 1. polovině 16. století přestavěli na honosný zámek. Ladislav Velen z Žerotína (1579-1638) za svoji aktivní účast na stavovském povstání proti panovníkovi po roce 1618 o panství přišel. Roku 1638 tak zámek a panství získala knížata z Liechtenštejnu, vlastnící mimo jiné sousední panství.Za válek s Turkem i za následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. Při pozdějších rozsáhlých úpravách lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek (který však nebyl v té době sídelním) jako součást tohoto komplexu přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.Před archeologickým výzkumem tak byl stavební vývoj zámku v Břeclavi shrnut do pěti základních stavebních etap. Za nejstarší část dispozice bylo pokládáno zřejmě západní dvoutraktové křídlo ze 40. let 16. století, které snad navazovalo na starší středověkou dispozici. Což je pravda. V druhé renesanční fázi ze 2. poloviny 16. století vzniklo jižní křídlo zámku s vnitřní schodišťovou věží. Nejstarší etapy a jejich chronologie však budou upřesněny ještě po probíhající dokumentaci obnažených zdí, které napovídají, že počátky stavby budou složitější než se původně předpokládalo. Ve 2. polovině 17. století byla k západnímu křídlu přistavěna vnější schodišťová věž s točitým schodištěm a nároží jižního křídla zpevnila kónická věž, spojená v úrovni 2. patra s vnitřní schodišťovou věží. Ve 2. čtvrtině 18. století byla zazděna arkáda při jižním křídle a ke křídlu byla připojena jižní věž se schodištěm. Jižní a západní křídlo zámku bylo v této fázi spojeno s diagonálním křídlem. V prvním dvacetiletí 19. století byl zámek novogoticky upraven. Autorství proměny renesanční zámku i jeho okolí však nelze s určitostí připsat ani J. Hardtmuthovi, jak se o to pokusil Metoděj Zemek a L. Nechvátal, ani M. Wingelmüllerovi, i když návrh z lichtenštejnské stavební kanceláře asi pocházel. Tolik jen v krátkosti k historii tohoto místa a zítra už o té archeologii…

Ke čtení:Černoušková, Dagmar – Borský, Pavel – Maráz, Karel: Stavební vývoj břeclavského zámku. Průzkumy památek I/1995 s. 100 až 108.


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.