V rámci projektu “MZM – odvodnění opěrné zdi Dietrichsteinského paláce” proběhl na podzim minulého roku záchranný archeologický výzkum v prostoru nad atriem výstavní budovy Moravského zemského muzea, který je přístupný z Uličky Václava Havla.

Samotný prostor je zajímavý nejen z důvodu svého umístění v bezprostřední blízkosti svatopetrského vršku, tedy prostoru již tradičně spojovaného s nejstaršími počátky Brna, ale především faktem, že prostor tohoto dvorku byl na počátku 17. století „zakonzervován“ výstavbou Dietrichsteinského paláce. Původně 5 středověkých parcel bylo v roce 1613 vykoupeno biskupem Františkem kardinálem z Dietrichsteina, který zde začal budovat svůj rodový palác. V roce 1618 měla být dokončena výstavba severního a východního křídla paláce. O více jak 100 let později bylo přistavěno jižní křídlo a z dochovaných pramenů je zřejmé, že zamýšlená přestavba byla realizována pouze z části, neboť zde bylo projektováno i zcela nové spojovací křídlo v zadní části paláce proti petrskému kopci, tedy v místech dnešního výzkumu. K výstavbě tohoto křídla však nikdy nedošlo a prostor byl využíván jako zahrada, později jako parkoviště.

Přestože se výzkum odehrál pouze v 2 až 2,5 m úzkém prostoru, podařilo se dokumentovat množství zajímavých situací. K těm opravdu překvapivým, a to nejen pro nás archeology, patřila cca 2 m mocná betonová vrstva nacházející se pod situacemi ze 13. století. Jak se následně ukázalo, jednalo se o ražené zjišťovací sondy z 80. let minulého století, což mimochodem potvrdily i některé zabetonované nálezy (plechovky, plastové kelímky, obal slabikáře).
Výzkumem byla zachycena i vodovodní přípojka vedoucí do fontány umístěné v atriu muzea. Výstavbu, pravděpodobně spíše přestavbu staršího vodovodu z 1. poloviny 17. století, můžeme na základě mincovního nálezu klást k roku 1800.

Zásadní poznatky přinesl výzkum k otázce středověké zděné zástavby a parcelace daného prostoru. Při severním křídle Dietrichsteinského paláce byl zachycen středověký zděný dům reprezentovaný zasypaným suterénem a další zdivo parcelní zdi (?) bylo dokumentováno v délce 8 m v jihovýchodní části výzkumu. Suterén patrně náležel jednomu z měšťanských domů orientovaných průčelím do ulice Petrské a z hlediska datace jej lze zasadit do předhusitského období.

V předpokládaném zázemí parcel bylo dokumentováno více jak 1,5 m mocné souvrství odpadních a komunikačních vrstev dorovnávajících a zpevňujících terén, a to již od počátku 13. století. Zachyceny byly i zahloubené objekty sloužící jako odpadní jímky.

Po jarní odmlce, kdy došlo k zaizolování vlhkých zdiv, jsme se do zkoumaného prostoru opět vrátili, abychom po odbagrování recentních aktivit začistili a zdokumentovali případné archeologické situace v nezkoumaném prostoru dvora před finální úpravou povrchu parkoviště. O zajímavých zjištěních z nynejší etapy výzkumu budeme informovat někdy příště.