Templštejn 2018

20. 11. 2018 – Miroslav Dejmal

I tento rok v létě probíhal záchranný archeologický výzkum na hradě Templštejně. Ten je vyvolán opravou hradu a jeho zpřístupňování návštěvníkům. Výzkum může probíhat jen díky podpoře NPÚ a spolupracují na něm majitel hradu David Hamza a hlavně dobrovolníci z hnutí Brontosaurus, bez jejichž pomoci by se nešlo obejít.

Stejně jako minulý rok jsme pokračovali ve výzkumu brány, kde se buduje nové schodiště. Zatímco minulý rok jsme zkoumali čelo brány, kde jsme uvažovali, zda do brány nemohla ústit, spíše než most přes příkop, nějaká plošina či rampa. Tento rok jsme se podívali těsně za čelo brány. Samotný průjezd, či průchod měl šíři 2,6 m a vněm se potvrdilo, co jsme zde očekávali. Nachází se zde 2,8 m hluboká šachta. Šířka je shodná s šíří průjezdu. Délku se, pro povahu terénu, nepodařilo ověřit. Už z předchozího roku víme, že šachta byla odvodněna drobným kanálkem. Šachtu můžeme považovat za tzv. vlčí jámu. Tedy prostor v bráně, který byl pouze překryt, a v případě nouze ho šlo odhalit. Námi nalezená šachta nejspíše není prostor pro sklápění padacího kolébkového mostu. Žádné indicie použití tohoto typu konstrukce jsme na špaletách průjezdu nepozorovali.

Krom samotného nálezu vlčí jámy bylo překvapením, že objekt brány má minimálně dvě fáze. Západní zeď průjezdu brány představuje starší zdivo a tvořilo nároží. Zajímavé je že nároží se snažili tehdejší stavitelé zpevnit použitím velkých podélných bloků kamene. Přičemž takováto úprava na hradě je netypická. Většina nároží na hradě je buď oblá, či v případě těch pravoúhlých jsou vyskládána z běžného kamene jako ostatní zdivo. Snad jsme tedy odhalili část starší brány. Celý rozsah vlčí jámy jsme samozřejmě nemohli zkoumat, jelikož se jedná o výzkum záchranný a konstrukce bude v budoucnu bezpečně zakonzervována pod novými schody.

Již na podzim minulého roku jsme iniciovali i dendrochronologický průzkum všech dochovaných dřevěných prvků na hradě, který pro nás proved Tomáš Kyncl. Bohužel se podařilo datovat jenom malou část. Takže jistější jsme si pouze s datací opěrného pilíře s průchodem. Ten je obecně považován za jednu z nejmladších hradních konstrukcí, mladší je snad pouze štítová zeď. Datací dubových kuláčů lešení, které byly použity při stavbě, byl získán interval stavby pilíře a přilehlé budovy, která je sním provázána, mezi lety 1446-1457. Přestavbu snad můžeme přiřadit ke konci držby pánu z Lipé, kteří patrně někdy před rokem 1475 hrad ztrácejí, aby ho posléze znova po získali.

Posledním místem, které bylo v sezoně 2018 blíže zkoumáno, byl objekt tzv. zadního paláce. Zde byly částečně odstraněny sutě, které se nacházely v jeho východní části. Obnaženo zde bylo jedno z okének a trámové kapsy vymezující úroveň patra. Složitější situace byla při začištění východní zdi. Z předchozích průzkumů víme, že zde palác částečně využil obvodové zdivo starší budovy, která stála východně od něho. Přičemž překvapením pro nás bylo odhalení částečně destruovaného průchodu mezi oběma budovami. Průchod to byl velice úzký tudíž spíše pomocný. Dočištění této části hradu a jeho podrobné zaměření je pak úkolem dalšího výzkumu.Pokud vše dobře půjde, tak se na Templštejn příští rok vrátíme a hrad nám opět zase o maličko poodhalí svá tajemství.


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.