Germánský žárový hrob z výzkumu na Vojtově ulici v Brně

Jedním z mnoha překvapivých objevů, které přinesl výzkum na Vojtově ulici je i žárový germánský hrob. Zpočátku nenápadná keramická nádoba, která se objevila jednoho pátečního odpoledne pod archeologickým náčiním brigádníků (jmenovitě děkujeme Tomášovi Chúpkovi, že urnička zůstala v neporušeném stavu) upoutala naši pozornost ten den spíše méně. Po pečlivé preparaci a dokumentaci nálezové situace jsme nádobu v neporušeném a celistvém stavu opatrně vyzvedli a uložili do krabice. Snad to bylo slunečné počasí a překrásný podzimní víkend, který způsobil, že páteční objev upadl tak trochu v zapomnění. Když už jsme asi týden přemítali, co zajímavého nádoba ukrývá, zkusili jsme se přiblížit detektorem kovů. Ten hlásil, že uvnitř se skrývá něco velikého, či početného. Následovala návštěva CT, abychom ověřili obsah a mohli se rozhodnout, jak s nálezem co nejlépe naložit. Snímkování ukázalo, že v nádobě se nachází hned několik kovových předmětů, a tak jsme se jednoho zimního dne rozhodli pohřeb za pečlivé video-, foto- i kresebné dokumentace rozebrat. Jak vše probíhalo, se můžete podívat na našem dokumentačním videu. https://www.youtube.com/watch?v=mO-KFiWcKhY

Z keramické nádoby – archeology nazývané urna či popelnice, byl kromě spálených lidských kůstek vyzvednut záměrně deformovaný sekáč (?), kopí, bodka kopí a několik dalších železných předmětů, jejichž funkce snad bude rozpoznána až po jejich zkonzervování. Vzhledem ke složení hrobové výbavy usuzujeme, že se jednalo o hrob muže, snad dokonce bojovníka. Celý nález budeme samozřejmě prezentovat až po konzervaci kovových předmětů i nádoby samotné. Ohledně pohřbené osoby nám snad více napoví antropologický rozbor.

Z území Brna známe prozatím jen dva nálezy žárových germánských hrobů. Blíže nelokalizovaný nález pochází z katastru Komína, kde byla nalezena spodní část keramické nádoby se spálenými kosterními ostatky, které náležely ženě ve věku 40-60 let. Jako milodar byl do urny vložen kostěný hřeben. Druhým nálezem jsou dvě nádoby z katastru Líšně, o jejichž existenci dnes víme pouze ze starší odborné literatury. Území města Brna doposud poskytlo jen nepočetné množství dokladů germánského osídlení, přičemž těžištěm osídlení se zdá být jižní periferie Brna, jak naznačují nálezy z katastru Starého Lískovce, Dolních i Horních Heršpic, Chrlic a Přízřenic. Jen těsně za hranicemi Brna – v Modřicích však bylo v letech 2003-2004 objeveno jedno z největších germánských pohřebišť na Moravě s více jak 200 žárovými hroby.

Modřice však nejsou Brno, a tak je žárový germánský pohřeb zachycený výzkumem na Vojtově ulici prvním cele dochovaným a lokalizovaným pohřbem na území dnešního Brna.