Římané v Brně

06. 01. 2018 – Václav Kolařík a kolektiv

Když si bezmála před sedmi lety David tak trochu utahoval z čtenářů Zápisníčku a na Apríla roku 2011 ohlašoval unikátní nález pozůstatků římského tábora Brunnobona na Vojtově ulici, byl za tímto žertíkem jen jeden nedatovaný příkop dokumentovaný na profilu výkopu kanalizace a upřímná závist našim šťastnějším kolegům, kteří si již nějaký ten tábor našli.

http://www.archaiabrno.org/

Nikdo z nás tehdy nemohl tušit, že se tato „legrácka“ na téměř stejném místě zhmotní ve skutečnost.V prosinci minulého roku byl při provádění záchranného výzkumu, na budoucím staveništi dvou bytových domů v Brně-Vojtově ulici (50 metrů od aprílového profilu), odkryt pozůstatek krátkodobého tábora římské armády z období markomanských válek. Náš výzkum zachytil přibližně severojižně orientovaný, bezmála 70 metrů dlouhý, přímý úsek hrotitého příkopu, který pokračuje na severní i jižní straně mimo prostor zkoumané parcely. Vlastní příkop byl charakteristického příkrého hrotitého profilu, dosahoval šířky 2,80 – 3,00 m a hloubky přibližně 1,6 m od původního terénu.

Z výplně příkopu, jak již je to v případě analogických lokalit na našem území typické, pochází velmi málo archeologického materiálu souvisejícího přímo z římskými vojáky. O to větší bylo naše překvapení, když se přímo na dně příkopu podařilo najít sice rozbitou, ale po sestavení téměř úplnou misku provinciální provenience, sloužící nepochybně k ohřevu a konzumaci potravy jedním z římských vojáků, který si ji snad i označil soukromou značkou a po znehodnocení odhodil do ještě nezaneseného příkopu. Zajímavým objevem byl i nález skeletu muže středních let, který byl uložen do již částečně zaneseného, ale stále ještě v terénu viditelného příkopu. Chronologický vztah uložení těla a existence tábora snad pomohou osvětlit přírodovědné analýzy.

Zatím není zcela jednoznačné, na které straně příkopu se nacházel val, a tedy i vnitřní plocha tábora. Z konfigurace terénu a některých detailů pozorovaných na řezech příkopem se domníváme, že tábor se rozkládal spíše na východní straně námi zkoumaného příkopu, na pozvolna k severovýchodu se svažující terase řeky Svratky. Přimykal se k řece a byl strategicky umístěn v těsném kontaktu s důležitým brodem. Jeho hlavním úkolem bylo jistě kontrolovat přechod přes řeku Svratku a zajišťovat další postup a zásobování římské armády při jedné z jejích válečných kampaní v rámci ofenzivní fáze markomanských válek, tedy v letech 172-180 n. l. V této souvislosti je zvláště důležitý prostorový vztah s táborem v nedalekých Modřicích (jen asi 6,5 km vzdušnou čarou) a novějším nálezem pozůstatků římského tábora na západním předměstí Jevíčka. Brněnský nález pravděpodobně pomůže lépe dokumentovat průběh jednoho z komunikačních koridorů, kterým římské jednotky postupovaly do nitra barbarika. Ukazuje na pravděpodobný postup části římského vojska z Brněnské kotliny přímo přes Boskovickou brázdu do prostoru tzv. Malé Hané, tedy na území dnešní severozápadní MoravyTakže Salve Davide. Brunnobona přece jen existovala (:))