Zámek Uherčice

25. 10. 2017 – Miroslav Dejmal

Zámek v Uherčicích na Znojemsku patří mezi naše renesanční skvosty, o to více zamrzí jeho současný stav. Předchůdce dnešního zámku je pozdně středověká tvrz, ta vznikla až na přelomu 15. a 16. století. Tvrz byla následně Krajíři z Krajku v polovině 16. století renesančně přestavěna. Další renesanční přestavba a rozšíření zámku západním směrem došlo za Štrejnů ze Švarcavy okolo roku 1586. Za stejných majitelů pak vzniklo i vstupní arkádové nádvoří a základ renesanční zahrady. Při barokních úpravách byla rozšířená hospodářská část a došlo k úpravě interiérů. Stejně se pak dělo v rámci klasicistních úprav. Okolo roku 1800 byl Collalty upraven anglický park a v roce 1801 byla dokončena rozhledna v podobě romantické zříceniny. Ta je tedy patrně nejstarší rozhlednou u nás.

Možnost zkoumat uherčický zámek jsme měli celkem třikrát a to díky přípravy projektu částečné obnovy areálu. Poprvé již minulý rok. Tehdy jsme provedli geofyziku, ve spolupráci s ÚAM FF MU, a zaměřili jsme se na hlavní a arkádové nádvoří. Výzkumem se podařilo identifikovat historické povrchy a charakter pochozích terénů - dlažeb, zachycen byl i průběh historické kanalizace. Ověřit se podařilo založení některých konstrukcí. Vyvrácen byl předpokládaný příkop podél západní strany tvrze a nově ho předpokládáme na straně jižní. Podařilo se zachytit i starší stavby předcházející zámecké stavbě, které patrně souvisejí s hospodářským zázemím tvrze.

V tomto roce jsme se vrátili na hlavní nádvoří, kde jsme ověřovali další detaily a úrovně povrchů včetně založení obou renesančních schodišť arkádové kolonády. Dále jsme se zaměřili také na tzv. Čertovo kolo v parku. Jde o pravidelný kruhový útvar o průměru 13 metrů a výšce cca 1 m. Pahorek byl uměle navršen. Po obvodu je zpevněn kamennou sypanou částí. Původně na něm stála zděná stavba. Patrně šlo jen o lehčí podezdívku pod dřevěnou konstrukci. Můžeme uvažovat, že zde stál vyhlídkový altán, či zahradní okrasný chrám. Datací stavba jistě spadá do projektu zahrady okolo roku 1800. Nicméně lehká stavba zanikla beze zbytku, stejně jako síť cest, která k ní vedla.

I když výzkumy na zámku v Uherčicích nepřinášejí zrovna nejstarší nálezy a při volbě míst sond jsme limitováni požadavky pro projekt, i tak v něm vidíme smysl a bavil nás. Výzkumy v rámci předprojektové přípravy na novověkých zámcích jsou specifickým typem archeologického odkryvu, kdy hlavním úkolem je ověřit původní podobu konstrukcí tak aby následně mohlo dojít k obnově areálu ke zvolenému časovému období. Přestože se může zdát, že se jedná o nezáživný typ postmedieválního výzkumu. Vždy nás těší, že můžeme přispět ke kvalitní obnově památkových areálů. Jak se nám potvrdilo, při systematickém zaobírání těmito výzkumy, se dají řešit i zajímavé vědecké otázky. Které jsou ovšem trochu jinak položeny, než to známe z archeologie středověku.

Závěrem popřejme štěstí uherčickému zámku při přidělování dotací, jelikož je nutně potřebuje. V situaci, kdy na některých objektech ve správě státu se obnovují již jen detaily či se budují až monstrózní novotvary ve stamilionových projektech. Je ostudou, že tato perla renesanční architektury pořád neprošla celkovou obnovou. Snad snaha kastelánů a nakloněných pracovníků NPÚ porazí neúprosný diktát návštěvnosti, který je teď asi pro stát klíčem pro rozdělování peněz místo historické hodnoty a potřeby…


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.