Zápisníček

V loňském létě proběhl archeologický výzkum ve dvoře domu Zelný trh 10 v Brně. Vzhledem k tomu, že se jedná o exponované místo pod petrským návrším a zároveň o městiště při nejstarším brněnském náměstí, byla naše očekávání adekvátní dané situaci. O domě jsme mnoho informací neměli, tedy z vlastní zkušenosti, neboť když se zpracovával před více než patnácti lety grantový projekt věnovaný problematice nejstarších brněnských měšťanských domů, tehdejší správce nemovitosti nám neumožnil přístup. Poprvé jsme se tedy v domě byli podívat asi před sedmi lety, a to jen letmo, když se chystala jeho rekonstrukce. Ta nakonec neproběhla, realizuje se až nyní. Při příležitosti plánované rekonstrukce byl na dům zpracován stavebněhistorický průzkum (Czajkowski a kol. 2001). Stavba je obecně považována za jednu z významnějších brněnských barokních architektonických pamětihodností, protože od roku 1537 (prodali jej tehdy páni z Lipé) patřil žďárskému klášteru, a opat Hennet z Hennetů jej nechal po roce 1751 přestavět do dnešní podoby, tedy na brněnské poměry v poměrně honosný palác. Vzhledem k dispozici a velikosti parcely (19 x 44 m) se předpokládá, že se původně jednalo o dvě parcely. Tak místo vidí např. Oldřich Vičar ve své práci věnované brněnské topografii k roku 1348 (Vičar 1965). Takže jsme očekávali, co přinese výzkum. Zajímalo nás to i v kontextu archeologického výzkumu vedlejší (jižnější) parcely, Domu pánů z Fanalu, v 80. letech minulého století. Rudolf Procházka zde dokumentoval suterén dřevohliněného domu , odpadní jímky a torzální středověkou architekturu (Procházka 2000, 87-88, 90). Podařilo se také rozpoznat rozsáhlý sklep vrcholně středověkého zděného domu (úplně základní info Merta 2001, 43). Byli jsme tedy v očekávání i tímto směrem. Při výzkumu v prostorách dvora se však nic odpovídajícího odkrýt nepodařilo. Chyběly i jinak zcela běžné odpadní jímky, nevyskytoval se zde dokonce takřka žádný půdní typ. Takže před námi vyvstala pro vnitřní město velmi nezvyklá situace. Ostatně nás zklamalo i podzemí, tedy suterény domu. Při vší úctě ke zpracovatelům SHP nám jejich analýza sklepů v kontextu toho, co běžně známe z Brna, nedávala smysl a doufali jsme, že budeme úspěšnější. Opak byl pravdou. Nebyli jsme schopni identifikovat jakékoliv pozůstatky kamenných konstrukcí, které by signalizovaly kamennou zástavbu (zděná jádra) konce 13. století, jak ji známe z obdobných brněnských lokalit. A nezaregistrovali jsme ani případné jiné konstrukce, o nichž by bylo možno uvažovat jako o středověkých či raně novověkých. To se při prvních „letmých“ návštěvách opravdu nestalo. Snad to bylo dáno určitým laxním přístupem, špatným osvětlením nebo nějakou jinou objektivní či subjektivní příčinou (částečné zaomítání zdí), případně vším dohromady. A také jsme neměli k dispozici rozumné zaměření domu. To vše se jakoby švihnutím kouzelného proutku změnilo nyní, když chtěl architekt slyšet náš názor na stáří spojovací chodby pod průjezdem domu. Naráz bylo pod jižní částí domu možné identifikovat pozůstatek trojdílné stavby klasické dispozice vyzděné z cihel vysokého formátu, jejichž používání v Brně začíná v profánním prostředí někdy v polovině 14. století (Holub – Kolařík – Merta – Peška 2010, 153-154). A pod severní částí budovy se zjevil pozůstatek kamenné zdi, která by mohla být reliktem vrcholně středověkého sklepa (zděného jádra). Tato zjištění tak podporují předpoklad dvojice parcel, které byly spojeny někdy v novověku (nejspíš). A abych neupíral výzkumu v tomto směru – při jižním křídle domu byla odkryta vrcholně středověká kamenná zeď, která nepochybně patřila nějaké stavbě (domu), ale její fragmentárnost prozatím (tehdy) neumožňovala nějakou bližší identifikaci. Takže až nyní jsme byli naladěni k novým očekáváním, ve která doufáme po odstranění zásypů kleneb místností v přízemí a při výzkumu v průjezdu domu. A doufáme tak, že se podaří zachytit či identifikovat a následně nějak srozumitelně interpretovat další dva brněnské středověké domy.

Literatura: Czajkowski P. a kol. 2001: SHP Palác opatů Žďárských; Holub, P. – Kolařík, V. – Merta, D. – Peška, M. 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. Dějiny staveb 2010, 139-159; Merta, D. 2001: Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně. Průzkumy památek VIII – 2/2001, 41-60; Procházka, R. 2000: Zrod středověkého města na příkladě Brna. Mediaevalia Archaeologica 2, 7-158; Vičar, O. 1965: Místopis Brna v polovici 14. století. (Prostor uvnitř městských hradeb). BMD 7, 242-283; obecně k brněnským palácům pak Jeřábek, T. – Kroupa, J. a kol 2005: Brněnské paláce. Stavby duchovní a světské aristokracie v raném novověku.