Archeologie ke kultuře pití kávy v Brně (samozřejmě na příkladu nálezu z Veselé)

09. 01. 2017 – Lenka Sedláčková

Hned na začátek roku tu nejen pro milovníky hmotné kultury máme několik střípků, které se honosí několika nej… - nejkrásnější, nejzajímavější a svým původem (prozatím) nejvzdálenější kávový šálek s podšálkem. Jeho charakteristická výzdoba nás odkazuje do oblasti dnešního Turecka, přesněji do významného hrnčířského centra ve městě Kütahya. Zde byla obdobná keramika vyráběna v 1. polovině 18. století a jako levnější náhrada čínského porcelánu distribuována i za hranice Otomanské říše. Oblibu této keramiky dokládají nálezy z měst i přístavů evropských, asijských, ale i zámořských.Nález šálku na kávu v Brně není ničím překvapivým - znalost kávy v brněnském prostředí dokládají totiž i písemné prameny – v roce 1702 zde byla založena první kavárna na našem území Turkem Achmetem. Vzrůstající oblibu těchto podniků a pravděpodobně i kávy samotné, dokládá i stále se zvyšující počet kaváren - v roce 1717 měly být v Brně 3 měšťanské kavárny, o dva roky později 6 kaváren. Nález turecké keramiky by mohl ukazovat na vysokou úroveň kultury pití kávy v Brně. Ta měla být konzumována „co nejvíce horká“. Tomuto požadavku však většina evropského stolního nádobí nevyhovovalo, což bylo příčinou obliby čínského porcelánu a zboží jemu podobnému. Teprve se vznikem první evropské porcelánky (1710) byla „díra“ na trhu alespoň částečně vyplněna.Na tomto místě je však nutné vznést otázku, z jakého druhu nádobí byla káva v Brně konzumována. V soudobých souborech se totiž nádobí vhodné ke konzumaci kávy objevuje zřídka a mohlo by se tak zdát, že káva zde nepatřila k oblíbeným nápojům. V úvahu tak přichází kovové nádobí, které tradičně v archeologických nálezech absentuje, byť jeho užívání je obecně předpokládáno.O cestách kávového šálku z tureckého města Kütahya do brněnské metropole můžeme jen spekulovat. Uvažovat lze o cestě přes Benátky, vyloučit nemůžeme ani cestu skrze západoevropské přístavy. Zda se sem šálek dostal s obchodníky, či jako luxusní dar, dnes již jen těžko zjistíme. Kromě písemné zmínky o první kavárně v Brně je nález kytájského šálku dalším dokladem o konzumaci tohoto lahodného nápoje v brněnském prostředí již v 1. polovině 18. století. A nutno dodat – z přepychového nádobí, které muselo svému majiteli požitek z pití kávy mnohokráte umocnit!

Použitá literatura a internetové zdroje
Altman, K. 1993: Krčemné Brno - o hostincích, kavárnách a hotelech, ale také o hospodách, výčepech a putykách v moravské metropoli. Brno.
Crowe, Y. 2011: Kütahya ceramics and international Armenian trade networks, V&A Online Journal, Issue NO. 3 Spring 2011.
Vroom, J. 1996: Coffee and archaeology. A note on a Kütahya Ware Find in Boeotia, Greece, Pharos IV, 5-19.
https://www.vam.ac.uk/collections/islamic-middle-east