Fara v Doubravníku

Asi jsme ukončili základní a zásadní výzkum v prostorách bývalé fary v Doubravníku a jejím nejbližším okolí. Proběhla totiž dokumentace střední části stavby, to je dnešní chodba, která nám doposud v našich výzkumech a průzkumech chyběla. Podařilo se tak skloubit, tedy navázat na informace, respektive konstrukce dokumentované v minulosti v jižní i severní části stavby. Dokumentovali jsme především různá zdiva, vstupy a podlahy. Dnes tedy jistě víme, že nejstarší stavbou byla ona Jaroslavem Sadílkem indikovaná věž, která zřejmě stála solitérně (dříve jsme si to také mysleli, ale ne tak pevně). Ne tedy solitérně jako tak, ale ve své době jako jediná stavba zděná v těchto místech – navazovala na ni nějaká nám bohužel rozsahem i dispozičně neznámá zástavba dřevohliněná, která zanikla někdy za husitských válek. Tak nějak jsme si to mysleli už dříve. A pak následovaly jednotlivé zděné fáze až do výstavby fary v dnešní podobě, to je na sklonku 18. století. O věži, tedy její zděné složce lze zřejmě uvažovat zcela jistě pro úroveň přízemí (to se jako sklep dochovalo dodnes) a patro (jeho fragmenty jsme mohli vidět), případná další podlaží musíme předpokládat jako dřevohliněná – roubená nebo hrázděná. Víme také, že zděná stavba vzniklá ob jednu stavební fázi, tedy třetí přestavbou měla takřka čtvercový půdorys o délce strany cca 14 m (i se zakomponovanou věží). To je takřka shodný půdorys a rozměr jako u tzv. středověkého proboštství stojícího před západním průčelím kostela Povýšení sv. Kříže – do této stavby jsme bohužel doposud neměli možnost nahlédnout... Rozsah výzkumu neumožnil zkoumání nejstarších archeologizovaných terénů na nebo nad úrovní geologického podloží. I tak, jak už bylo řečeno, nám umožnil alespoň v základních rysech pochopit (?) stavební vývoj tohoto objektu, který nepochybně patřil k areálu bývalého kláštera. Vzhledem k tomu, že o stavebních dějinách doubravnické fary jsme letos přednášeli v Plasích, nezůstane u pouhé kusé informace na tomto místě, ale výsledkem bude dokonce celý článek ve sborníku Dějiny staveb. Samozřejmě, že Doubravník, přinejmenším pak prostor při kostele, nepustíme ze zřetele a budeme se i nadále snažit systematicky sledovat pokud možno (nebudou-li objektivní příčiny proti) všechny zemní práce nebo stavební zásahy abychom se dozvěděli více.

Ke čtení:

Foltýn a kol. 2005: Encyklopedie moravských klášterů; Staněk

P. 2015: Panenský klášter v Doubravníku. AH 40, 2, 839–855

Jan, L. (ed.) 2008: Doubravník v dějinách 1208-2008.

Starší zápisníčky:

http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=490

http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=692

http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=493