Zápisníček

Novější články:

Jedna celkem dobře datovatelná konzola, nebo ne?

úterý  22. 11. 2016 – David Merta – skrýt článek

Konzoly, svazkové přípory, profilace žeber, okna, portály, římsy a vůbec všechny výrazněji opracované kamenické články jsou žádaným datačním materiálem či pomůckou pro každého stavebního historika či badatele. Vždycky, když jsme se ptali starších, zkušenějších uměnovědců, jak to je s datací těchto artefaktů, bylo nám řečeno, že se máme podívat do Mencla nebo Líbala, případně Kuthana. Že oni si tak moc jistí nejsou a vůbec. Tak jsme se v těchto otázkách většinou dívali do toho nebo těch Menclů, Líbalů a Kuthanů a jsme tam, kde jsme. Není to tak, jak by si leckterý cynik nebo posměváček myslil, že jsme v …… Prostě většinu věcí se nějak logicky či alespoň objektivně (ono, co je to objektivně, že?) snažíme řešit/analyzovat sami. I v našem okolí existují stavby, jejichž stavební vývoj je poměrně dobře doložen písemnými prameny. A právě tyto stavby umožňují pro to které období docela dobrou orientaci. Patří mezi ně i kostel sv. Tomáše u bývalého kláštera augustiniánů. Problém je, že ze středověké podoby kláštera se dochovala jen část suterénních prostor, z kostela pak presbytář, a to jen jeho exteriér. Jinak je vše baroko. Klášter byl založen Janem Jindřichem, bratrem Karla IV., jinak moravským markrabětem. Se stavbou se začalo někdy kolem roku 1353, dokončena byla až na konci století. Kostel byl zřejmě stavěn jako první a dostavěn byl rychleji. Právě na severní straně severní věže se nachází torzo svazkové přípory, která dnes směřuje odnikud nikam. Bývala považována za doklad gotické kvadratury, archeologické výzkumy, které se v těchto místech uskutečnily však žádné torzální architektury, konstrukce či substrukce neodkryly, tedy nedoložily. Ale to je jiná věc. Naše přípora vycházející z kružbové konzoly by měla tedy patřit k oněm dobře datovaným. Takovéto konzoly známe z širšího brněnského okolí např. z ambitu kláštera premonstrátek v Dolních Kounicích. Víme tedy, že tato konzola byla vytesána někdy po roce 1353, počítá se s tím, že z kostela byl nejdříve postaven presbytář, a dřív než 1397. Takže s tou chronologickou citlivostí to bude asi tak jako u keramiky…

PS: a někdy se také díváme na Martin Aigners´Burgenseite, tam je k inspiraci dost „materiálu“, už jsme mnohokrát přemýšleli o tom, že bychom něco podobného měli udělat…(http://www.burgenseite.com/).

Ke čtení: Foltýn, D. a Kol. 2005: Encyklopedie moravských klášterů; Líbal, D. 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek; Mencl, V. 1949: Česká architektura doby lucemburské.

Archív: