Dýka z Veselé

08. 08. 2016 – Lenka Sedláčková

Vedle obrovského množství keramiky a zvířecích kostí se výzkumem na Veselé podařilo získat i velice dobře dochovanou dýku s dřevěnou rukojetí. I přes skutečnost, že předmět samotný jsem v ruce neměla, neboť byl ihned po objevu předán ke konzervaci, je i z fotek zřejmé, že se jedná o dýku typu Nierendolch, pro kterou je typická ledvinovitá rukojeť.

Tento typ dýk patří obecně k nejrozšířenějším v rámci celé střední a západní Evropy, kde se s nimi setkáváme v poměrně dlouhém časovém úseku od 14. do poloviny 16. století. Z našeho prostředí pochází několik nálezů těchto dýk z Prahy, Hradišťka u Davle, Jihlavy či Čáslavi. Nález obdobné rukojeti společně s unikátní zdobenou koženou pochvou pochází rovněž z Brna – Staré radnice. Je poměrně zajímavé, že nálezy těchto dýk se váží především na městské prostředí, kde je k uchování jejich dřevěných rukojetí vhodné prostředí. Několik podobných nálezů známe z Kodaně, Göttingenu, Linderburgu, Wismaru či Augsburgu. Obzvláště významné jsou nálezy z Lübecku, kde se podařilo archeologicky odkrýt i celou dílnu na výrobu tohoto typu dýk. V nálezovém souboru se zde objevily jak dokončené, ale ještě neosazené dřevěné rukojeti, tak jejich polotovary a defektní kusy s množstvím výrobního odpadu. Jejich výrobu lze ovšem předpokládat i řadou lokálních dílen.

Dýka z Veselé pochází samozřejmě z jímky, kde ji pravděpodobně některý z brněnských měšťanů asi nechtěně ztratil při vykonávání svých každodenních potřeb. Nález byl doprovázen (prozatím) nepočetnou keramikou, kterou můžeme zařadit do období 14. století, snad i do 1. poloviny.

Literatura
Dragoun, Z. 1983: Gotické dýky ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy, Archaeologica Pragensia 4, 225-261.Loskotová, I. 2012: Dýka u pasu brněnského měšťana, In: Mezi raným a vrcholným středověkem (Doležel, J. – Wihoda, M. edd.), 645-652, Brno.Schoknecht, U. 1990: Der Nierendolch – eine mittelalterliche Waffe, Wiesmarer Studien zur Archäologie und Geschichte I, 62-63.Falk, A. – Hammel, R. 1987: Archäologische und schriftliche Quellen zur spätmittelalterlich-frühneuzeitlichen Geschichte der Hansestadt Lübeck, Lübecker Schriften zur Archäologie und Kulturgeschichte 10. Lübeck.