Krása, která hřála…

Od konání putovní výstavy (2008-2010, Uherské Hradiště, Opava, Mohelnice a Brno), která představila zájemcům ty nejkrásnější nálezy kamnářských výrobků z Moravy a Slezska neuplynulo mnoho času, ale především díky archeologickým výzkumům se pramenná základna k tomuto tak oblíbenému tématu stále rozšiřuje. A tak i výzkum při stavbě JKC na ulici Veselé přinesl některé překrásné kousky kamnářských výrobků.

Na úvod jen zmiňme, že kachlová kamna – v mnohých ohledech pozoruhodná a také dodnes nepřekonaná součást středověké a raně novověké domácnosti – se zrodila nejpozději v průběhu 12. století v jižním Německu a hornatých oblastech Švýcarska. Rodící se kachlová kamna měla podobu pece s uzavřenou kopulí, do jejíž hliněné konstrukce byly vloženy keramické nádoby, skrze které se ven dostávalo vnitřní naakumulované teplo. Z této konstrukce se zrodil základní stavební článek - keramický kamnový kachel. V průběhu staletí se pak původní čistě praktická součást domácností proměnila v estetizující interiérový prvek. Prvořadou roli v tom sehrál rozvoj plastické výzdoby čelních stěn komorových kachlů, jenž postupně vyústil v takřka nepřebernou škálu nejrůznějších motivů, od náboženských přes mytologické, žánrové, portrétní až po motivy heraldické, architektonické či ornamentální. Postupem času se také tento honosný, ale nákladný prvek domácností rozšiřoval ze šlechtických a církevních kruhů i do prostředí měšťanského.

V brněnském prostředí se první komorové kachle objevují ve druhé polovině 14. století v souvislosti s moravskými markrabaty z rodu Lucemburků, kteří si nechali režnými i glazovanými kamny vybavit svůj sídelní hrad Špilberk. Záhy se však s nálezy komorových kachlů setkáváme i v podhradí…

Prvním „úlovkem“ je kachel ze série novozákonních motivů Klanění, na kterém je zobrazen první, nejstarší z mudrců – Kašpar. Ten klečí levým kolenem na segmentovém oblouku kružby a přes spodní šat má přehozený volně splývající plášť, který je na boku sepnut ozdobnou sponou se třemi střapci. V rukou drží pokladnici ve tvaru domu s prejzovou střechou. Za ním stojící panoš mu snímá z hlavy korunu a z horního rohu shlíží polopostava andílka ukazující dvěma prsty pravé ruky k betlémské scéně pod sebou. Se stejným motivem se setkáváme na zeleně glazovaném prořezávaném kachli z Brna - Kobližné 19, žel dochovaném jen v segmentu. Analogické kachle pak známe např. z hradu Lipnice či Landštejna. Kachel můžeme zařadit do období 2. poloviny až poslední třetiny 15. století.

Druhým nádherným kouskem je komorový kachel s korunovanou orlicí s rozpjatými křídly, která nese na hrudi štítek s příčným břevnem - znakem Babenberků a rakouských zemí. Námět lze patrně spojit s Albrechtem Habsburským, který se stal z vůle svého tchána Zikmunda Lucemburského pánem moravského markrabství a vznik reliéfu by tak měl být kladen do dvacátých až třicátých letech 15. století.Z brněnských nálezů známe minimálně čtyři obdobné nálezy, avšak velmi torzovité. Zlomky minimálně ze dvou exemplářů byly získány z lokality Kapucínské nám. 5, dále ze Starobrněnské 8 a především z Kapucínského náměstí – nádvoří kláštera. Posledně zmiňovaný nález pak pochází z hrnčířské pece a nabízí se tak možnost, že námi nalezený kachel by mohl pocházet právě z dílny hrnčíře pracujícího v prostoru dnešního Kapucínského náměstí, přičemž bychom museli posunout jeho vznik do pozdního 15. stoeltí. Na druhou stranu dnes již víme, že i v prostoru výzkumu na Veselé pracovala hrnčířská dílna, jejíž produkce zahrnovala i kamnářské výrobky. Ale o tom snad někdy příště
:)

Literatura
Jordánková, H. – Loskotová, I. 2007: Kachlová kamna pozdního středověku v královském městě Brně, BMD 20, 325–380.

Loskotová, I. 2011: Brněnské kamnové kachle v období gotiky. Nepublikovaná disertační práce na ÚAM FFMU v Brně.

Menoušková, D. – Měřínský, Z. (edd.) 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. Uherské Hradiště.

Měchurová, Z. 1991: Předběžné výsledky výzkumu na Kapucínském nám. 5 a 8 v Brně, AH 16, 145–168.

Pavlík, Č. – Vitanovský, M. 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.