Na letošního sv. Václava jsem využil možnosti, která se naskytla a navštívil jsem obřanský kostel sv. Václava. Byl totiž přístupný veřejnosti, a to včetně věže i krovů. O kostelu se uvažuje jako o původně románském (především na základě půdorysné dispozice půlkruhového presbytáře a také s odkazem na pány z Obřan, o nichž je první zmínka k roku 1234). O věži asymetricky představěné západnímu průčelí předpokládá Bohumil Samek, že byla postavena ve 14. století – první zmínka o kostelu je totiž z roku 1368. Předpokládá se, že kostel byl poničen za třicetileté války, v době obléhání Brna Švédy (1643 nebo 1645). Podle Řehoře Wolného mělo dojít k jeho přestavbě a obnově až roku 1718, kdy byla zvýšena loď, zaklenut presbytář a na severní straně lodi vystavěna kaple sv. Barbory. V roce 1780 kostel vyhořel (rozlily se i staré zvony), při jeho opravě byla do lodi vestavěna hudební kruchta. Kostel obklopoval hřbitov ohrazený zdí a opatřený bránou. Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazenou apsidou/presbytářem. K severní zdi lodi je přisazena kaple sv. Barbory vystavěná na čtvercovém půdoryse a sakristie. Při západním průčelí, osově posunutá k severu stojí hranolová věž přístupná točitým schodištěm přisazeným v severozápadním koutě. Někdy se uvažuje i o tom, že kostel je vlastnický, sídlo majitele mělo být někde severně kostela, v místě, kde dnes vede průkop pro trať budovanou na sklonku 30. let minulého století (při tehdejších zemních pracích se nic nenašlo, což však nemusí být relevantní informace). To co jsem viděl ve věži a krovu odpovídá informacím Ř. Wolného. Všude pouze baroko. O věži bych spíš předpokládal, že je až pozdně gotická či renesanční. Musíme si tedy počkat až případně dojde k nějakým zemním pracím abychom se snad dověděli víc.

Literatura: Hosák, L. 2004: Historický místopis země moravskoslezské, 208; Kuča, K. 1989: Památky Brna, 61-62; Kuča, K. 2000: Brno, vývoj města, předměstí a připojených vesnic, 471; Samek, B. 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. svazek A/I, 238;