Opět Dolní Heršpice tentokrát č. 11

19. 01. 2015 – Marek Peška - Pavel Staněk

V závěru listopadu jsme zahájili první část výzkumu domu našeho kolegy Viléma Waltra v Brně – Dolních Heršpicích č. 11. Akci jsme již dříve avizovali v souvislosti s výzkumem sousedního domu č. 10, o kterém jsme informovali 13. června loňského roku. Původně česká ves, ve které se obě usedlosti nachází, vznikla při ústí Lískoveckého potoka do Svratky a patřila od neznámé doby komárovským benediktýnům (1195 probošství). Ves se nalézá na půli cesty mezi Komárovem a Modřicemi. Od 2. pol. 13. století byla zdejší půda emfyteutickým právem dávána brněnským měšťanům. Ve vsi nebyl postaven kostel a duchovní správou (farností) náležela do Komárova. Po zániku proboštství v roce 1527 se dostala i s ostatním majetkem do držení kapituly sv. Petra v Brně (Kuča 2000, 336-339).

Záchranný výzkum sousedního domu měl být původně jakousi zjišťovací sondou, ale podloží zde bylo oproti očekávání objeveno až v hloubce cca 2 m, což výrazně umenšilo naděje na významnější odhalení a rozsáhlejší výzkum v sousedním domě č. 11. Plánované stavební úpravy v č. 11 se totiž omezí pouze na částečně snížení podlahy cca 0,75 m, odvlhčení a inženýrské sítě. Plošný výzkum jednotlivých místností se dotkne pouze nejmladších období cca do 18. století. Nicméně jsme se s Vilémem dohodli, že po začištění a dokumentaci plošných situací položíme i několik sond v interiéru, abychom ověřili stratigrafii podlah a případnou konstrukci někdejších stěn domu. Dnešní usedlost je přestavbou staršího domu někdy v závěru (?) 19. století. Na stabilním katastru z 1. pol. 19. století je navíc objekt ještě spojen se sousedním č. 12. Při pohledu na fasádu je patrné zvýšení interiéru o cca 0,5 m oproti ulici, což je způsobeno neustálým navyšováním podlah patrně v souvislosti se záplavami na řece Svratce v uplynulých staletích. Prozatím se výzkum dotknul nejzápadnější místností (světničky) v sousedství č. 12. Kromě základu starší příčky zde byla odhalena cca 1,5 mocná stratigrafie podlahových úrovní sahajících až do 14. století podobně jako tomu bylo v případě sousedního č. 11. Datování je prozatím obtížné, neboť nálezů mezi podlahami je poskrovnu… O dalším průběhu výzkumu budeme informovat někdy v příštích měsících a přineseme i podrobnější informace o dnešní dispozici a stavebním vývoji usedlosti.

Kuča, K. 2000: Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Praha.

ilustrační foto