Výzkum na ulici Vídeňské

Přestože jsme již po četných výzkumech na lokalitě při západní straně Vídeňské ulice byli přesvědčeni, že se sem již nevrátíme, změnou projektu stavby se podařilo prozkoumat další plochu, která bezprostředně navazuje na výzkum z roku 2012.

Toho, kdo sleduje náš zápisníček asi nepřekvapí, jaký sled osídlení jsme i tentokrát zachytili - paleolit, pravěk, raně středověké pohřebiště a osídlení pozdního středověku až novověku.

Paleolitické osídlení sice nebylo tak intenzivní jako na jiných místech, ale i tak se podařilo vyzvednout bohatou kolekci kamenné štípané industrie, množství zvířecích kostí, ale především i část ohniště. Na základě dosavadních zjištění byla lokalita v období 18-14 tisíc let před dneškem opakovaně osídlována a využívána jako krátkodobá lovecko/zpracovatelská stanice.

V období neolitu lokalitu zaujala kultura s moravskou malovanou keramikou (na základě nálezů z předešlých výzkumů se pravděpodobně jedná o stupeň Ib). Zachycen byl západní okraj hliníku i solitérní objekty. Oproti předešlým výzkumům zde absentovala kultura horákovská.

Z raně středověkého pohřebiště se podařilo zachytit více jak 100 hrobů, přičemž bez zajímavosti jistě není skutečnost, že kolem 20 hrobů patřilo dětem ve věku do 2 let. Malá část pohřbených byla vybavena záušnicemi, pouze v jednom případě prstenem či mincí. Zdá se, že většina zemřelých byla pohřbívána v rakvích, jak o tom svědčí velmi špatně zachovalé zbytky dřev, antropologické pozorování, ale např. i železné skoby. Zajímavé se jeví i dvě jámy s množstvím kosterních ostatků, které snad mohly plnit funkci jakéhosi osária. Zda tomu tak mohlo být např. z důvodu výstavby rotundy, lze pouze spekulovat.

V zadní části plochy byla zachycena pozdně středověká, spíše až novověká zděná zástavba, navazující na středověkou dřevohliněnou zástavbu zachycenou dříve. Velmi zajímavou situaci představovaly v řadě za sebou vykopané jámy s pohřbenými kravami. Již mimo tento "okrsek" byla zkoumána ještě další kráva a dvě telátka. Všechna tato domácí zvířata lze považovat za uhynulé kusy. V jistém kontrastu je nález pohřbené husy, jejíž "hrobová jáma" svou velikostí značně přesahuje nutnou potřebu pro zakopání uhynulého zvířete.

Zrekapitulujeme-li zjištěné poznatky, tak do dnešního dne byla prozkoumána plocha více 6000 m2 s doklady osídlení od paleolitu po dnešek. Právě paleolitické osídlení zde patřilo k velmi intenzivním (vedle obrovského množství kamenné štípané industrie to jsou i stovky fragmentů zvířecích kostí - mamuta, soba, koně, nosoržce, zbytky barviva, ohniště) a spolu s dalšími nálezy z bezprostředního okolí můžeme říci, že prostor při úpatí Červeného kopce v zákrutu řeky Svratky patřil v období pozdní fáze mladého paleolitu k opakovaně vyhledávaným stanovištím tehdejších lovců.V období mladší doby kamenné (neolitu) pak osídlil daný prostor lid kultury s moravskou malovanou keramikou, jak naznačuje rozměrný hliník i jednotlivé solitérní objekty. Z druhotných poloh pochází i nálezy kultury s lineární keramikou, objekty náležející jen této kultuře však zjištěny nebyly. Ve starší době železné (halštatské) se do zkoumaného prostoru nasunul lid kultury horákovské. Největšího rozkvětu doznala zkoumaná lokalita v období raného středověku. V levobřežní části řeky Svratky, v okolí Mendlova náměstí, lze tušit centrum rozvíjející se aglomerace, kam je tradičně umisťováno i sídlo brněnských údělných knížat. Pravobřežní část pak měla bezpochyby plnit funkci předhradí. Snad již kolem poloviny 11. století se na zkoumaném prostoru začalo pohřbívat. Prozatím se podařilo odkrýt více jak 500 pohřbů, přičemž pokračování pohřebiště lze předpokládat částečně ještě západním a severním směrem. Význam této lokality je umocněn i sakrální stavbou v podobě rotundy, která představuje po objevu rotundy Panny Marie v dnešním augustiniánském klášteře na Mendlově náměstí, druhou takovu stavbu na Starém Brně. Po celou dobu 11.-12. století byl sakrální areál respektován dalšími aktivitami, převážně výrobního charakteru. Tomu se však nedělo již v období vrcholného středověku, kdy se zde rozvíjí osídlení, ze kterého se podařilo zachytit ojedinělou zástavbu, především pak její hospodářské zázemí s množstvím sklípků v podobě lochů.

Odkazy na starší články
2009
2011
2012 a 2012
2013

...trocha čerstvého betonu nikdy neškodí ):