Kostel sv. Petra a Pavla v Mikulovicích
Kostel sv. Petra a Pavla v Mikulovicích je považován za stavbu 3. čtvrtiny 12. století. Je tomu tak na základě datace jižního portálu, k čemuž se dostaneme později. Kostel se do literatury dostal po té, co byl v roce 1979 opravován. Tehdy byl zbaven omítky a jeho nejstarší stavební substance byla prezentována. Tehdy se také při drobných zemních pracích podařilo narušit hroby s pohřby vybavenými esovitými záušnicemi. První zmínka o kostelu je až z roku 1338 (Hosák 2004, 103; Samek 1981, 59; Samek 1999, 507-508 odtud převzat i půdorys kostela).Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazenou, ne zcela pravidelnou apsidou. K jižní zdi lodi se přimyká obdélná sakristie, západní průčelí tvoří vstup nad nímž se zvedá hranolová věž. Vstup je kryt předsíní, k níž je ze severu přistavěno schodiště. Nejstarší stavbu lze dobře rozeznat v kostelní lodi. Původní délka lodi oproti dnešní byla tří pětinová, šířka zůstala v podstatě zachována (mladší přístavba je dokonce o něco užší). Apsida je původní takřka v celém rozsahu. V lodi bylo na severní i jižní straně po třech oknech, západní okno má parapet níž než okna východní a je také širší. Svou dispozicí dokládá existenci tribuny. Apsida a loď na jižní (pohledové) straně má sokl završený průběžnou římsou/podvalkem. Vlastní zdivo je částečně z kvádrů nebo pečlivě do řádků kladených kamenů. Fasádu apsidy dělí asymetricky rozložené lizény, její podstřeší, stejně jako u lodi, člení obloučkový vlys posazený na drobných konzolkách. Nad ním probíhá pásek pilového zubořezu (není jisté, zda i na apsidě). Jak již bylo uvedeno, datace stavby je založena na uměnovědném zhodnocení ústupkového portálu v jižním (pohledovém) průčelí. Jeho půlkruhová archivolta sedí na zalamující se římse, jejíž čelní plochu zdobí obloučkový vlys, šikmou plochu reliéf šachovnice. Nad sedlovým vstupem je usazen hladký tympanon. Portál na první pohled působí jistým dojmem, že je umístěn v primární pozici. Na pohled druhý, z větší blízkosti, už to tak jednoznačné není. A při třetím pohledu, zblízka, se začínají jevit nesrovnalosti a rojí se otázky. Proč římsa nerespektuje ústupky? Proč je tak neuměle upravovaná? Proč mají prvky tvořící sedlo portálku totožnou profilaci jako římsa soklu? Proč je tympanon hladký, nezdobený? A proč je těleso konstrukce jižního vstupu, jímž je portál osazen, k jižní stěně lodi přizděno na spáru? Odpověď se nabízí – portál není v primární pozici. Dokonce se chce uvažovat o tom, že na stávající místo byl přesunut od jinud, a to nejspíš ze západního průčelí. Předpokládat lze, že se tak stalo v době rozšíření lodi západním směrem. Tomuto předpokladu by neodporovalo pozorování, že k jeho seskládání byly použity i jiné prvky. Můžeme uvažovat, že z nově vybouraného otvoru, který narušil i římsu, pochází ony dva články tvořící sedlo portálu. Dostáváme se tak na tenký led otázky možnosti translokace portálů u církevních staveb (a nejen u nich). Ta nás pak vede k úvahám nad tím, zda na portály nebyla vkládána jakási memoriální funkci. Nebo také k otázce přízemnější, zda se s nevyužitými, respektive z nejrůznějších přestaveb pocházejícími kamenickými články (portály, okna apod.) náhodou čile neobchodovalo. Obě úvahy jsou zřejmě pozitivisticky nedokazatelné. Tedy pokud někde nenajdeme písemnou zprávu, ve které by bylo vše pěkně popsáno. A ještě k dataci. Pokud bychom připustili, že portál není primárně místní, lze uvažovat o tom, že kostel byl vystavěn až někdy po roce 1200. Ale to my vlastně ani nechceme…
Literatura: Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravskoslezské; Samek, B. 1981: Mikulovice (okr. Znojmo), farní kostel sv. Václava. Výzkum románské architektury na Moravě II. SPFFBU F 25, 55-62; Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 2, J/N.
Nejnovější články
-
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem -
20. 02. 2022 Jakub Těsnohlídek, Kateřina Těsnohlídková, Josef Krpálek
„Starý“ Havlíčkův Brod -
24. 11. 2021 Lenka Sedláčková
Archeologický výzkum tzv. Mendelova skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně -
30. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Svatý Jeroným z Leitnerky -
27. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Katalog k výstavě Trojí život středověké keramiky -
23. 09. 2021 Jakub Těsnohlídek, Renata Neumannová
Cihelna Termesivy - Obchvat Havlíčkova Brodu ve světle industriální archeologie -
23. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Vyrábělo se pod Provaznickým vrškem zlato ze švestek? -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák
595 let od počátku obléhaní Břeclavi -
30. 08. 2021 Michal Bučo, Denisa Wachbergerová
Po stopách prvého kovu -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal
Jižní brána a skleník na hradě Veveří -
23. 07. 2021 Lenka Sedláčková
Pod Provaznickým vrškem -
22. 06. 2021 Hynek Zbranek
Brno - Žabovřeská ulice -
15. 06. 2021 Lenka Sedláčková – Denisa Wachbergerová
Svatá Dorota z Leitnerky -
03. 06. 2021 Lenka Sedláčková
Trojí život středověké keramiky -
28. 05. 2021 Martin Fojtík – Václav Kolařík – Lenka Sedláčková – Denisa Wachb
Ve stínu „Šarlotinek“. Archeologický výzkum mezi Cejlem a Bratislavskou -
28. 05. 2021 Miroslav Dejmal
Zahrada na Pernštejně otevřena! -
23. 05. 2021 Petr Duffek – Vlastimil Simota
Výzkum dehtářského výrobního areálu na stavbě obchvatu Lukavce (okr. Pelhřimov) -
19. 05. 2021 Lenka Sedláčková - Denisa Wachbergerová
Křídlovičtí koníčci -
16. 05. 2021 Šimon Kochan – Renata Neumannová
Dvě středověké studny ve Velkém Meziříčí -
07. 05. 2021 Michal Bučo, Denisa Wachbergerová
Počiatky stredoveku na predmestiach (Bratislavská 84)
Starší články najdete v archivu.