Kestřany a absolutní data

16. 09. 2013 – David Merta-Václav Kolařík

Letošní rok přinesl další vcelku přelomová zjištění týkající se stavebního vývoje Horní tvrze v Kestřanech. Mimo již na tomto místě prezentované, archeologicky zkoumané vstupní šíje do purkrabství se podařilo získat absolutní data týkající se jihozápadní věže. Vědělo se o dvojici zhlaví trámu podlahy druhého patra, které se však doposud datovat nepodařilo. Přede dvěma roky byly odkryty pozůstatky trámů podlahy patra. Ani ty datovány nebyly. Vše se podařilo až letos díky Tomáši Kynclovi. A data na první pohled překvapivá se ukazují jako velmi logická a zapadající do mozaiky stavebního vývoje tvrze. Zároveň se nám z mlhy staletí vynořil pěkný uzavřený stavební horizont. Věž tvrze je ve starší literatuře datována do 14. století spolu s hradbou a válcovou věžičkou v severovýchodním nároží (EČT 2000, 288). Dobroslav Líbal a podobně i František Kašička výstavbu kladou do předhusitského období (Líbal 2001; Kašička 1987, 332). Jiří Kuthan bez udání důvodů považuje opevnění za pozdně gotické (Kuthan 1975, 116). A dendrochronologie mu dala v podstatě za pravdu, když výstavbu položila do šedesátých let 15. století. V současnosti máme k dispozici trojici dat – 1451/52 (zhlaví trámu stropu patra), 1448/49 (pochva závory vstupu do patra) a 1448-65 (zhlaví trámu stropu původně plochostropého přízemí). Můžeme předpokládat, že s výstavbou věže a hradby vznikla i věž východní (sýpka) a trojdílný palác při jižní straně nádvoří, jehož relikt byl odkryt taktéž přede dvěma roky. Přestavováno bylo i purkrabství, pozůstatkem čehož je přinejmenším shora zmíněná vstupní šíje. Prozatím se pro toto období nepodařilo lokalizovat bránu. Je pravděpodobné, že se nacházela v místech brány současné, tedy mezi palácem a věží. Tato pozorování doplňují i stavebněhistorické skutečnosti (konzultace s Michalem Ryklem). Máme tak před sebou nevelkou šlechtickou fortifikaci reprezentující poslední záchvěvy středověkého ducha, která vznikla v době bezvládí po husitských válkách. Lze předpokládat, že svému majiteli sloužila i v dobách mírových a klidných jako jakýsi „lusthaus“. Stejnou dobu vzniku pak lze přisuzovat i tvrzi dolní. Jak je vidno, kestřanské tvrze v sobě nesou ještě množství zajímavých informací, které se čas od času vynoří na světlo boží. Předpokládáme, že informační to v podobě archeologických i stavebněhistorických pramenů bude nadále pokračovat.

Literatura:
Encyklopedie českých tvrzí II. díl K-R, 2000; Kašička, F. 1987: Soubor tří feudálních sídel a dvorce v Kestřanech u Písku. AH 12/87, 331-343; Kuthan, J. 1975: Gotická architektura v jižních Čechách. Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II., Líbal, D. 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek.

ilustrační foto