Zápisníček

V červnu 2012 (jak již bylo referováno) byly zahájeny práce na záchranném archeologickém výzkumu v místech nově budovaných suterénů v jižním křídle (plocha A – křídlo J3 kočárovna a plocha B – křídlo J1 jízdárna). Dále byla odkryta a začištěna původní dlažba v konírnách severovýchodního křídla (plocha C- křídlo V3) a částečně byl začištěn dochovaný zbytek původní dlažby v konírnách jihovýchodního křídla (plocha D- křídlo V1). V prostoru nádvoří zámecké jízdárny (plocha E) započala v srpnu 2012 plošná exkavace až na úroveň nového založení komunikace (do hloubky cca 0,6 m). Do konce roku se podařilo provést záchranný archeologický výzkum pouze v jižní části nádvoří.

Vlastní areál zámecké jízdárny se nachází na pravobřežní terase ramena Dyje, severně od dnešního středu Lednice, v nadmořské výšce 167,5-168,5 m se sklonem v severním směru. Terén přechází poměrně příkře do údolní nivy ramena Dyje v nadmořské výšce 161,5 m. Areál se nachází v geologicky a geomorfologicky výrazné sníženině Dolnomoravského úvalu, který je z větší části vyplněn mohutnými komplexy faciálně značně proměnlivých sedimentů neogenního stáří, které leží na podloží karpatských flyšových příkrovu. Na povrch neogenních sedimentů, tvořených jíly, jsou uloženy kvartérní fluviální písky a písky se štěrkem, které jsou překryty náplavovými hlínami (Čtyroký – Havlíček 2004, 9-20).

Obec Lednice se připomíná již v listině olomouckého biskupa Roberta z roku 1222, tehdy patřila místním vladykům Adamarovi a Lipertovi z Lednice, kteří si zde zřejmě brzy poté vybudovali tvrz. Ta měla střežit významný přechod při řece Dyji na cestě spojující sever s jihem. Nedrželi ji ale dlouho, již před rokem 1244 předal král Václav I. Lednici Sigfriedovi Waisemu (Sirotkovi). V roce 1322 postoupil Ortlín Sirotek tvrz s dvorem Janovi z Lichtenštejna. Vlastní Lednice je pak patrně od roku 1322 vedena jako vlastnictví Lichtenštejnů. V držení Lichtenštejnů zůstala Lednice, s krátkou přestávkou v letech 1571–1576, až do roku 1945 (Svoboda 2004, 175-185). Vlastní výstavba zámecké jízdárny se odehrála na konci 17. století, kdy Karel Eusebius pozval Jana Bernharda Fischera z Erlachu, aby se podílel na realizaci projektu zámecké jízdárny a stájí. Po něm byl pak také patrně od roku 1690 přizván i Domenico Martinelli. Tak vznikl v areálu barokní zámek s jízdárnou i rozsáhlou zahradou (Kroupa 2004, 365-372).

V minulosti byl v zámeckém areálu doložen kostelní hřbitov u gotického kostela sv. Jakuba, situovaný původně jižně od dnešního zámku. Dále byla zjištěna přítomnost pravěkých zahloubených objektů datovaných do neolitu, pozdní doby bronzové a do doby laténské (Vitula – Stránská 2006, 25-27). Z  jižního a západního okraje obce Lednice je pak doloženo kontinuální osídlení patrně již od pozdní doby kamenné (Klanicová 2004, 157).

Doposud se v rámci probíhajícího záchranného výzkumu podařilo, kromě vrcholně středověkého osídlení, zachytit archeologické situace z pozdní doby kamenné, reprezentované především sídlištními jámami a nálezy keramického materiálu v druhotné poloze. Z mladší a především pozdní doby bronzové (podolská kultura) byly odkryty pozůstatky mělce zahloubených chat se sloupovými jámami, doprovázené zásobními jámami. Z laténského období se jedná o nálezy sídlištních objektů, zásobních jam především z nádvoří jízdáren. Ojedinělými nálezy sídlištního charakteru je reprezentována patrně i mladší doba římská.

Při provádění ZAV se dále podařilo odkrýt relikty vrcholně středověkého osídlení, které bylo tvořeno převážně suterény dřevohliněných domů (jednom případě i lochu) a bylo doprovázeno značným množstvím dalších zahloubených objektů. Na nádvoří byl zachycen také relikt cesty, který může souviset s přívozem přes řeku směrem do Podivína, připomínaným v 15. století. Veškeré tyto vrcholně středověké aktivity lze předběžně datovat do 14. -15. století. Vše indikuje osídlení podél cesty do historického centra Lednice, které muselo následně ustoupit budování lednického zámeckého areálu.

V celém prostoru zámeckých jízdáren se podařilo zachytit situace související s výstavbou a provozem jízdárny. Například se jednalo o základy nerealizovaného severního křídla, masivní kameno-cihelnou zeď, která byla založena v hloubce 2,9 m pod úrovní současného terénu, nebo o doklady změny dispozice jízdáren a různé úrovně dlážděných povrchů. Podařilo se nalézt i přímé doklady užívání jízdáren (např. udidla, podkovy aj.).

V rámci ověřování stavu historické kanalizace bylo provedeno několik sond v areálu zámeckých jízdáren. Odkryt a zdokumentován byl rozsáhlý systém odvodňovacích cihelných štol v celém areálu až po jejich vyústění do řeky Dyje. Tento systém budovaný od konce 17. století nejvíce utrpěl při budování inženýrských sítí v nedávné minulosti. Při vyústění štoly do řeky Dyje (S 44) byly odkryty pozůstatky starší dřevěné konstrukce skládající se z ražených pilot doplněných fošnami, která tvořila zřejmě vyústění staršího odvodnění areálu. Konstrukce zřejmě náleží do průběhu 18. století. Při výstavbě mladší cihelné štoly byla tato konstrukce patrně druhotně využita jako podpůrná, pro zajištění stability založení stavby.

Výzkum v areálu zámeckých jízdáren bude pokračovat tento rok a budeme o něm podrobněji informovat.

LITERATURA:
Čtyroký, P. – Havlíček, P. 2004: Geologická minulost Lednice a jejího okolí. In: E. Kordiovský (ed.) a kol. Městečko Lednice. Lednice, 9-20.
Klanicová, E. 2004: Pravěké osidlení Lednice a Nejdku. In: E. Kordiovský (ed.) a kol. Městečko Lednice. Lednice, 146-164.
Kroupa, J. 2004: Lednický zámek doby barokní a klasicistní. In: E. Kordiovský (ed.) a kol. Městečko Lednice. Lednice, 355-385.
Svoboda, M. 2004: Lednice lenním statkem moravských markrabat a českých králů. In: E. Kordiovský (ed.) a kol. Městečko Lednice. Lednice, 175-192.
Vitula, P. 2011: Státní zámek Lednice jízdárny. Záchranný archeologický výzkum při obnově kanalizace a budování závláhového systému (předběžná zpráva). Brno 2011.
Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006. In: Památková péče na Moravě (Monumentorum Moraviae Tutela) 12/2006, 7-37.