Zápisníček

Roku 1334 se jmenuje Púta z Újezda, v letech 1334 až 1483 fara patřila ke klášteru v Doubravníku. 1350 jsou připomínáni bratři Lovek a Hereš z Újezda, kteří náleželi k rodu vladyků z Drahan. K zmíněnému rodu snad patřil i Smil z Drahan, který postoupil roku 1358 vše co měl v Újezdě Mikulášovi z Nové Vsi. V roce 1365 Lovek z Drahan přenechal své ženě Markétě v Újezdě dvůr. Na začátku 15. století se po Újezdě píší Mikeš, Petr, Bohuš a Markéta. V roce 1464 pak sestry Kateřina a Gertruda a zřejmě jejich manželé Václav a Jan Vojnové z Litavy. Kolem roku jako odúmrť majetek připadl Králi (Matyáš Korvín), který jej 1482 postoupil komořímu Mrakšovi z Noskova a jeho bratřím Janu a Petrovi. O osm let později panství koupil Vilém z Perštejna. Roku 1589 prodali ves Újezd spolu s pustým zámkem bratři Jan a Maxmilian z Perštejna Katharýnovi z Katharu, ten pak ves spolu s dalšími o tři roky prodal Hynkovi Brtnickému z Valdštejna (Hosák 2004, 339-340; Šimek 2010, 45-51).

První písemná zpráva o kostele sv. Jiljí je z roku 1373, kdy jedna třetina patronátního práva patřila Vokovi z Drahan. Kostel je orientovaná stavba s takřka čtvercovou lodí a obdélným presbytářem. Na jižní straně se k lodi přimyká hranolová věž, při JZ koutě lodi a věže je válcový útvar schodiště. K západnímu průčelí pak byla přistavěna předsíň nad níž se nachází chór. Kostel byl postaven někdy kolem poloviny 13. století, z této stavby je hmota lodi i presbytáře. Na sklonku 15. století byla přistavěna věž s dřevěným patrem zvonice, jihovýchodní nároží presbytáře bylo opatřeno mohutným opěrákem. Tato stavební aktivita je odvozována od stáří zvonu odlitého roku 1483, druhý zvon pak je z roku 1568. V letech 1865 až 1873 kostel prošel novogotickou přestavbou. Byla upravena věž, dostavěna západní předsíň a chór. Pravděpodobně došlo i k zaklenutí doposud plochostropé lodi i presbytáře. Mělo být přistavěno i šnekové schodiště (zřejmě však bylo vystavěno již dříve). V roce 1904 byla pořízena nová cementová podlaha a kostel byl vymalován (Šimek 2010, 266-267).

Literatura: Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravskoslezské; Šimek, T. 2010: Dějiny Újezda u Tišnova; Škabrada, J. 1998: Dům jako sestava trojdílných bytů (K možnostem typologického uspořádání středověkého domu). Průzkumy památek 1/1998, 33-42.