Hostinský dům sv. Jana Evangelisty v minoritském klášteře v Brně
Při výzkumu doprovázejícím rekonstrukci ulice Orlí se v úrovni základů podařilo alespoň částečně dokumentovat jednotlivé stavby tvořící uliční frontu a to jak na straně severní, tak i jižní. Bylo tomu tak i v případě Hostinského domu sv. Jana Evangelisty někdy označovaného jako Stará fara. Jedná se o jednotraktovou budovu, která se nachází v jihovýchodním koutě areálu minoritského kláštera, tedy v severní frontě ulice Orlí. V literatuře se bez bližšího vysvětlení uvádí, že stavba je ve své podstatě středověká (Svoboda – Černoušková 1994). V blíže neurčené době byla stavba přebudována na Hostinský dům sv. Jana Evangelisty. K jeho významnému poničení došlo za švédského obléhání Brna roku 1645 (stavba bez krovů je dobře vidět na vedutě Brna od H. B. Beyera a H. J. Zeissera z roku 1650). Dům byl kolem roku 1672 opravován, další opravy a úpravy pak zřejmě následovaly v první třetině 18. století. V 70. letech minulého století byl suterén domu adaptován pro potřeby vinárny Baroko. V průběhu výzkumu se podařilo odkrýt podstatnou část jižní stěny domu v úrovni terénu. Ukázalo se, že stavba v sobě obsahuje substrukci vrcholně středověkého zděného domu ze druhé poloviny 13. století. Jednalo se o okapově orientovaný dům, jehož byl východní díl/polovina byla podsklepena (původní sklep se stal základem pro dnes dvoudílný sklep na půdorysu takřka celého domu, jenž je valeně zaklenut). Primární sklep byl plochostropý, polozahloubený. Horizontální členění pater odpovídající polozahloubenému sklepu si podržela stavba po celou dobu své existence, tedy až do současnosti. Centrálně byl vyzděn vstup z maloformátových cihel (25 x 12 x 4,5 cm), ke kterému byl následně vyhlouben výkop, do nějž měla být vyzděna vstupní šíje (k použití těchto cihel a jejich dataci ve středověkém Brně viz Holub – Kolařík – Merta – Peška 2010). Ta však realizována nebyla, vstup byl vzápětí zazděn a výkop pro šíji zasypán. Ze zásypu, který měl charakter planýrky shořelé dřevohliněné stavby, byla vyzvednuta keramika datovaná do poslední třetiny 13. století. Teoreticky lze uvažovat o dřevohliněných patrech této stavby, která se stala obětí požáru. Těch je pro období kolem roku 1300 v Brně doloženo několik. V této době měl být požárem vážně poškozen i minoritský konvent. Pod východní stěnou dnešního domu bylo odkryto západní nároží stavby ze sousední, východně položené parcely bývalého domu Orlí 19. I v tomto případě se jedná o stavbu, kterou můžeme položit do závěru 13. století. Tento dům však byl do ulice orientován štítově. Pozůstatky sklepů dalšího domu byly odkryty ještě východněji, takřka při Měnínské bráně. Tato stavba má také středověký původ. Máme tedy doloženy nejméně tři domy tvořící severní stranu uliční čáry ve spodní části ulice Orlí. Další stavby lze s největší pravděpodobností očekávat v západní části uliční fronty, blíže k ulici Minoritské. Dokládá je několik zlomů ve fasádě jižního křídla malé kvadratury kláštera. Jejich pozůstatky zřejmě dokládá i dispoziční nepravidelnost tohoto křídla. Na již zmiňované vedutě Brna od H. B. Beyera a H. J. Zeissera jsou zde v zástavbě patřící klášternímu areálu v západní části při ulici Orlí patrné dva štítově orientované trakty, které bychom také mohli považovat za pozůstatky některého ze starších domů. Za zmínku pak stojí i to, že na vedutě není vyobrazena malá kvadratura, ta tedy vznikla až někdy v průběhu úprav areálu na sklonku 17. století. Všechny doložené i hypotetické stavby/domy nebyly zcela jistě součástí nejstaršího areálu minoritů. Do majetku kláštera se dostaly pravděpodobně až někdy ve 14. nebo 15. století. Podařilo se tak alespoň částečně rekonstruovat nejstarší topografii severní části ulice Orlí a vymezit i původní areál minoritského kláštera, jehož rozloha byla na sklonku 13. století oproti dnešku takřka poloviční. Hostinský dům sv. Jana Evangelisty byl vystavěn na místě staršího a hlavně menšího vrcholně středověkého domu, jenž byl okapově orientován. Dvoudílný dům na obdélném půdorysu dosahoval rozměrů cca 12 x 6 m. Někdy v pozdním středověku nebo renesanci došlo k jeho asanaci spolu se sousedním domem na Orlí 19. Na mírně pozměněné parcele pak byl vystavěn dům dnešní dispozice. Zmíněná veduta H. B. Beyera a H. J. Zeissera zobrazuje stavbu v dnešním rozsahu. V roce 1672 tak zřejmě došlo pouze k opravám a úpravám vyvolaným poškozením za švédského obléhání roku 1645. V klášteře samotném pak probíhaly rozsáhlé stavební akce na počátku 18. století, za kvardiána Barnabáše Freisla (Foltýn a kol. 2005, 170-171), kdy byla nově vystavěna malá kvadratura a areál tak v podstatě získal svou dnešní podobu.
Literatur: Holub, P. – Kolařík, V. – Merta, D. – Peška, M. 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. Dějiny staveb 2010; Foltýn a kol. 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů; Svoboda, A. – Černoušková, D. 1994: Brno. Historická mapa podzemí.
Nejnovější články
-
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře
Starší články najdete v archivu.