Brno 15. srpna 1645

17. 08. 2011 – David Merta

V den Nanebevzetí P. Marie (15. srpna) roku 1645 zažilo Brno jeden z nejdramatičtějších dnů své historie. Tohoto dne proběhla největší z útočných akcí švédských obléhatelů města (od 3. května do 23. srpna 1645). Od páté hodiny ranní až do čtvrté odpolední probíhalo intenzivní ostřelování z děl a moždířů, průběžně doplňované útoky na Petrov, na bránu Židovskou (dnes ústí Masarykovy do ulice Benešovy), na úsek hradeb při jezuitské koleji, na opevnění svatotomášského kláštera, na krytou cestu a Špilberk. Akce měla vítězně završit obléhání Brna trvající již 104 dny. Brno se ubránilo za cenu asi 15 padlých a necelé třicítky raněných (celkem mělo v boji zahynout na 150 obránců a 250 jich utrpělo zranění, u oblehatelů se uvádí 8 000 padlých). Další vojenské aktivity Švédů již nedosáhly potřebné intenzity a vše směřovalo k ukončení obléhání o týden později.

Díky množství relací k celé akci a jejich zevrubnému zpracování již na sklonku 19. století (Berthold Bretholz 1895 a František Šujan 1898) známe průběh obléháni den po dni s množstvím nejrůznějších informací, týkajících se příprav na obléhání, samotných bojů, jejich následků i nejrůznějších privilegií získaných na základě úspěšné obrany. Z dnešního pohledu jsou velmi zajímavé všechny poznámky týkající se topografie města a jeho nejbližšího okolí. Ty nám pomáhají utvořit a dotvořit si představu o tehdejším vzhledu Brna, jež známe z dobových vyobrazení a plánů.

Z hlediska archeologie se doposud podařilo zachytit jen několik aktivit přímo souvisejících s obléháním Brna. Jedná se o relikt švédského zákopu na ulici Husově, asi 20 metrů dlouhý přibližovací zákop ve dvoře domu Koliště 9 a několik dělových projektilů vyzvednutých vesměs z druhotných poloh z výzkumů jednotlivých parcel ve vnitřním městě.

Dodnes je pak dobře patrný průlom v hradbách pod kanovnickými domy na Petrově, který známe z pramenů písemných i ikonografických.

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto

ilustrační foto


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.