X. setkání v Josefově
Ač jubilejní desátý ročník Setkání v Moravském krasu provázelo vcelku nepříznivé počasí, takřka vše se podařilo. Pouze návštěvníků bylo méně než v minulých letech (svoji roli snad sehrálo i semifinále MS v hokeji…). Vlastní akci předcházel workshop pořádaný Technickým muzeum v Brně, věnovaný železářství. Jednalo se především o experimentální tavbu železa v replikách protohistorických a historických pecí. Workshop probíhal za účasti hutníků brněnských, pod vedením ing. Martina Baráka, pracujících ve dvou pecích realizovaných na velkomoravský způsob (pece MB 10041/aX a MB 1041/bX), týmu z maďarského Kecskemétu a Technické univerzity v Budapešti (Gallina Zsolt, Költő László, Fehér András, Thiele Ádám - pec staromaďarská) a Paul Merluzzo s Thierry Tonnelierem z Laboratoires Métallurgies et Cultures Institut de Recherche sur les Archéomatériaux v Belfortu s pecí ve stylu galorománském. Účastníky byla i dvojice badatelů z moskevské akademie, letos však pouze v teoretické rovině. Všechny tavby (až na maďarskou) proběhly úspěšně, podařilo se vytavit několik železných lup o váze v rozmezí 2 až 3 kg. Nepříjemné bylo pouze to, že jednu z částečně kovářsky zpracovaných lup z velkomoravské pece někdo zcizil… Na železářství navazovala práce několika kovářů, kteří verbálně i prakticky předvedli své dovednosti. Jiří Kadera opět bravurně zvládal svůj milíř, oproti loňsku pálící uhlí z bukového dřeva (vloni to byl smrk), čímž došlo k vytvoření nezanedbatelné zásoby kvalitního paliva pro další železářské experimenty. Vyšší odborná škola restaurátorská vypalovala v hrnčířské peci keramiku a poskytla hrnčířský kruh, který se těšil zájmu dětí i odborníků. Součástí akce byla prezentace CHKO Moravský kras.
Naše společnost působila ve dvou oblastech – industriální a potravinářské. K prvně jmenované patřil trojitý pokus směřující k výrobě kolomazi v dehtářské peci. První a třetí byl veden dle tradiční technologie, druhý za využití milířování. Zatímco první dva se alespoň částečně podařily (frakce dřevného octu, omezené množství kolomazi odpovídající množství výchozí suroviny), druhý selhal. Průběhu chce být věnován zvláštní příspěvek. Podobně se vedlo i Michalu Daňovi s odléváním drobných předmětů (přezek) z barevných kovů (především bronzu). I k této činnosti chceme připravit separátní vstup (slíbil kolega Marek Peška). Hlavní oporu potravinářství představoval provoz chlebové pece (volně realizovaná podle archeologického nálezu z ulice Pekařské v Brně, datovaného do renesance). Pečení probíhalo vcelku úspěšně. Ukázalo se však, jakou roli sehrálo to, že jsme nad pecí nepostavili přístřešek. Několikrát přehnavší se déšť totiž vytopenou pec neplánovaně v průběhu pečení zchladil, čímž byl celý proces zbržděn…Nepoměrně lépe probíhala destilace v alembiku (replika archeologického nálezu z poloviny 14. století). Opět se potvrdilo, že jde o zdlouhavý, ale poměrně jednoduchý proces s hmatatelným výsledkem. Navíc i divácky atraktivním a na rozdíl od všech výše jmenovaných činností i ekologicky přijatelným. Průběžně jsme také využili replik středověkého a novověkého nádobí. Velmi se osvědčili oba džbány, využívané k osvěžování především pekařů. Vyrobeny byly podle nálezů z odpadní jímky na Starobrněnské 8 (výzkum z roku 1997, jímka ze 16. století). Přímému použití vyhovoval jejich objem (cca 1/5 l) umožňující snadnou manipulaci, nádoby dobře držely teplotu a u větší bylo konstatováno, že množství piva je optimální – nestačilo zvětrat dřív, než jej dvoučlenný pekařský tým zkonzumoval. V průběhu potravinářských experimentů došlo k destrukci obou pekáčů (důvod není zcela jednoznačný, snad materiálová vada).
Kromě nejrůznějších podnětů letos zaujal především jeden fakt. Z ekologického pohledu znamenal současný provoz čtyř železářských pecí, dvou kovářských výhní, pracoviště kovolitce, milířování a spuštění dehtařské pece místní mikrokatastrofu. Na základě s tímto jevem spojených pozorování si lze učinit jakousi představu o tom, co pro panenskou přírodu znamenal příchod velkomoravských hutníků. Ti během jediné sezony museli řádně zpustošit okolí svých hutí. Jak odpadem vzniklým při vlastních tavbách (jedna huť měla kolem deseti pecí, sezona znamenala několik taveb v každé z nich), tak i těžbou dřeva pro přípravu dřevěného uhlí, o emisích nemluvě. A co teprve provoz huti Františky, to už musela být opravdu síla…
I na základě výše jmenovaného jsme se pro příště rozhodli soustředit spíše na čisté technologie související s každodenním životem našich předků. Pořídíme tedy další jeden nebo dva alembiky, něco nádobí a pokusíme se vystavět sofistikovanější potravinářskou pec i s přístřeškem. Výsledky svého snažení bychom chtěli prezentovat i nějakou tzv. vědeckou formou, nejspíše na Archeologii technice narok v TMB (mimochodem, letos jsme se dohodli, že AT bude tematicky věnována nejrůznějším pecím, jelikož kolem problematiky pyrotechnických zařízení koluje množství fám, různých tradovaných omylů až bludů a iracionálních tezí). Takže příště v Josefově nashledanou!
Nejnovější články
-
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře
Starší články najdete v archivu.