Veselí nad Moravou – Bartolomějské náměstí II

18. 09. 2009 – Miroslav Dejmal – Aleš Hoch

Tento týden byla ukončena první etapa ZAV na Bartolomějském náměstí ve Veselí nad Moravou. Od první zprávy, kterou jsme zde podali v půlce srpna přinesl výzkum mnoho nových zásadních informací. Nejstarší sídelní aktivity v prostoru náměstí datujeme do doby bronzové (ojedinělé objekty a keramické nálezy). Překvapivým nálezem byl kostrový pohřeb, nejspíše solitérní. Mrtvý ležel na zádech v orientaci V-Z a nenacházely se u něj žádné milodary. Datování opíráme pouze o keramiku ze zásypu hrobu, která se hlásí do raného středověku. S hrobem nejspíše souvisí i další zajímavé objekty z raného středověku. Jedná se o pec neznámého účelu s předpecní jámou zachycenou v řezu kanalizace. Dále pak zemnice o rozměrech 3 x 3,4 m s kůlovými jámami při stěnách. Podél severní stěny se táhla v podloží zasekaná lavice a v severovýchodním rohu se nacházela destrukce kamenné pece. Pod zemnicí se v superpozici nacházela zásobní jáma, taktéž z raného středověku, což nám nejspíš dokládá minimálně dvou fázové osídlení z tohoto období. Další objekt interpretujeme také jako zemnici, opět s destrukcí kamenné pece ve severovýchodním rohu. Zatím posledním nálezem z RS je zahloubený objekt s kamennou destrukcí, pravděpodobně také pecí. Z období vrcholného středověku je důležité zjištění, že prostor náměstí byl osídlen již v 2.polovině 13. století (keramika je shodná se zámkem, kde je navázána na dendrodata). To posouvá datovaní vzniku Veselí o sto let dříve. Kromě komunikačních vrstev nalézáme v ploše náměstí kumulace pyrotechnologických zařízení a pozůstatky lehčí zástavby nejspíše z 2.poloviny 14. století. V prostoru východně od kostela jsme odkryli základ středověké hradby, kterou se nám podařilo dokumentovat i ve fasádě stojícího domu na jihovýchodním okraji původního středověkého města. S pokračováním výzkumu můžeme čekat i další informace o charakteru osídlení Bartolomějského ostrova.

ilustrační foto