Brno, Polyfunkční komplex Dornych: Offermannova továrna

10. 07. 2026 – Aneta Krejčířová – David Zima

V předchozím příspěvku o záchranném archeologickém výzkumu v areálu budoucího polyfunkčního komplexu Dornych padla zmínka o industriálním dědictví. Zkoumanou plochu výrazně proměnila Offermannova továrna na vlněná sukna a železniční spojka z hlavního nádraží na dolní nádraží.

Offermannova továrna patřila k předním podnikům svého druhu v 19. století a vyrostla z manufaktury, kterou v 80. letech 18. století založil Johann Heinrich Offermann – původem z Imgenbroichu u Monschau v Porýní.

Offermann přišel do Brna po roce 1770 a zpočátku pracoval v manufaktuře Johanna Michaela Köffillera. V roce 1786 se osamostatnil a založil vlastní výrobu jemných suken v domě U Velkého střevíce. Začínal se čtyřmi tkalcovskými stavy, ale už v roce 1791 zaměstnával přes 1 300 dělníků.

Po Offermannově smrti v roce 1793 převzal vedení jeho bratr Mathias Anton, později synové Johann Heinrich mladší a Karl. Nejvíce však továrnu proslavil Karl Offermann, který v roce 1851 zavedl jedny z prvních mechanických tkalcovských stavů na Moravě. Díky jeho inovacím se výrobky firmy vyvážely nejen do celé Evropy, ale také do Ameriky, Egypta či na Balkán. Podnik patřil k nejvýznamnějším v Brně.

Po rozpadu Rakousko-Uherska se firma dostala do ekonomických potíží a v roce 1928 skončila v insolvenci.

Nejstarší známé vyobrazení Offermanovy manufaktury pochází od neznámého autora (obr. 1). Z roku 1815 pak máme cenné dílo italského malíře Antonia Sacchettiho, které zachycuje soukenickou manufakturu obklopenou dřevěnými domky (haltýři) a zahradami (obr. 2). Většina provozů tehdy byla soustředěna kolem uzavřeného dvora, přičemž některé budovy stály samostatně na břehu Svitavského náhonu.

Během 19. století se areál výrazně proměnil – dvůr byl postupně obestavěn třípodlažními výrobními budovami a přízemními objekty, jejichž podobu lze vidět na dalším vyobrazení z roku 1911 (obr. 3).

Tovární budovy utrpěly poškození už na konci druhé světové války a poslední z nich byly zbořeny na počátku 50. let 20. století. Poslední dochované snímky zachycují areál těsně před jeho zbouráním (obr. 4 a 5).

V rámci archeologického výzkumu se podařilo odhalit základy západního křídla Offermannovy továrny (obr. 6 a 7), včetně kotelny (obr. 8 ) a relikty parního kotle pro parní stroj (obr. 9). Součástí areálu Offermannovy továrny byla také továrníkova vila, jejíž základy byly v rámci výzkumu taktéž odkryty.

V příštím příspěvku vám představíme železniční spojku (viadukt) mezi hlavním a dolním nádražím.