SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
Historie Lysic se začala psát roku 1308 v
souvislosti s Heraltem z Lysic a Kunštátu, který se objevuje jako
svědek v listině Bernarda z Cimburka. První písemná zmínka o tvrzi
je totiž doložena k 11. únoru 1476. Pánové z Kunštatu drželi Lysice
postupně ve třech větvích až do 16. století. Na krátký čas se poté
majiteli stali Pernštejnové. Ti Lysice v roce 1529 prodali Janu
Černčickému z Kácova. Jeho syn Diviš začal se stavbou renesanční
vodní tvrze, jejímž pozůstatkem dodnes zůstává západní křídlo a
vodní příkop před zámkem.
Výraznější proměnou zámek prošel až za Březnických
z Náchoda, kdy na místě vodní tvrze postupně vznikl renesanční
zámeček. To je doloženo datem 1589 na portálku nad vchodem to
původní staré tvrze. V renesančních úpravách pokračovali i potomci
Hrona z Náchoda – Jiří a Ferdinand Leopold. O Ferdinandovi
Leopoldovi Březnickém z Náchoda se zmiňuje nápis u hlavního vchodu
do zámku. Díky jeho přestavbám získal zámek reprezentativní
renesanční podobu. Byly vystavěny arkády na vnitřním nádvoří či
renesanční zahrada se salou terrenou, která byla dle datace na
arkádách dokončena v roce 1666.
Do své dnešní podoby byl zámek upravován v 18.
století za majitele Antonína Amata Serényiho. Pracovalo se
především na vnějších úpravách fasády, proto dnes zámek na první
ohled působí zcela barokně. Roku 1811 se Lysice neodmyslitelně
spojily se starým českým šlechtickým rodem Dubských z Třebomyslic.
V jejich rukou zámek zůstal až do konce druhé světové války. Dubští
zahájili rozsáhlou přestavbu dotýkající se i zámeckých zahrad,
kterou byl pověřen místní zednický mistr František Vašíček se svým
synem Kajetánem.
Zámecká zahrada vznikla za Jiřího Březnického z
Náchoda na místě štěpnice a zelinářství podle italských vzorů
terasové úpravy svahových pozemků. Nejstarší zmínky o ní máme z
počátku 17. století. Postupně zde vzniklo několik teras, které
navzájem propojoval systém schodišť. V průběhu času celý zahradní
komplex prošel drobnějšími barokními či empírovými úpravami, během
nichž vzniklo v zahradě i několik zajímavých staveb. Tou
nejpoutavější je sloupová kolonáda, která je u nás naprosto
ojedinělá a je nepochybně poznávacím znamením Lysic. Vznikla v
první polovině 19. století přestavbou původní renesanční zdi, která
sloužila jako vyhlídkový ochoz, ale mimo to obklopovala hřiště
(míčovnu), které sloužilo k míčovým hrám a pravděpodobně i ke
štvanicím.
Po druhé světové válce byl zámek na základě
Benešových dekretů zestátněn a po roce 1947 byl jako památka první
kategorie zpřístupněn. Celková rekonstrukce interiérů proběhla v
roce 1966-1972. Od roku 2002 je zámek národní kulturní
památkou.
Rekonstrukce SZ Lysice- kolonáda rozmanitosti
začala na podzim roku 2021 a týká se především zámecké zahrady a
objektů v ní umístěných. V roce 2021 byl zachycen původní kamenný
odvodňovací kanálek nad opěrnou zdí horního parteru zahrady,
částečně zničený při opravách po 2. světové válce (OBR 4).
Zachyceny byly i útržky starších parkových cest. Dále byl odkryt
historický odtokový cihelný žlab za objektem fíkovny, na který
navazoval cihelný kanálek se spádem k západu (OBR 5-6).
Následně začalo snižovaní terénu v prostoru
prostředního parteru zahrady a v kolonádě. Dochován zde byl původní
povrch parkových cest, či případně část jejich skladby. Parkové
cesty na nádvoří kolonády byly dochovány ve značném rozsahu,
porušeny byly pouze výkopy mladších inženýrských sítí (OBR 7-9).
Současně byly dokumentovány okenní ostění a niky (a další prvky) v
původně renesanční (jižní) zdi pod dnešní kolonádou. Při jižní
části kolonády byl odkryt starší (renesanční ?) podzemní zaklenutý
prostor- sklep (OBR 10-11). Vstup do něj je ještě viditelný i na
historické vedutě z roku 1776 (OBR 12).
Na spodním parteru zahrady byly při výkopových
pracích zachyceny základy pro opěrné pilíře (OBR 13), založené až
na dno rybníku (OBR 14). Rybník i opěrné pilíře byly zachyceny na
více místech během zemních prací a jsou vyobrazeny na plánu F.F.
von Nicolai z počátku 18. století (OBR 3). Na západní straně
rybníku byla zachycena v úzkém výkopu patrně zděná hráz (?), na
jižní straně byl dokumentován pouze mírně svažitý břeh. Ze spodního
parteru zahrady pochází i mladší dvojdílný dřevěný kanálek- vodovod
(OBR 15).
Při opravě cesty do parku nad sala terrenou byla
odkryt i pozůstatek původního kamenného odvodňovacího žlábku
parkové cesty (OBR 16). Přímo před sala terrenou byly pak
dokumentovány odvodňovací kamenné a cihelné kanálky. V rámci
terénních úprav kolem objektu unikátní historické fíkovny byly
dokumentovány starší opěrné zdi se zpevňujícími patkami, na kterých
byla fíkovna postavena (OBR 17). Při severní straně oranžérie byly
dokumentovány dnes zasypané odvětrávací kanálky tzv. anglický
dvorek (OBR 18).
V prostoru jižně od oranžerie byl odkryt starší
unikátní otopný dvoj kanálek, který předcházel výstavbě oranžerie
před polovinou 19. století. Patrně byl součástí stavby lehčí
konstrukce, kde byly umístěny rostliny, a která byla vytápěna
pomocí kanálku (OBR 19-21). Jižněji a hlouběji jsme odkryli
nadzemní a část základového zdivo starší budovy patrně bývalého
pivovaru, který je v Lysicích uváděn až do 1. čtvrtiny 18. století
(OBR 22-23). Prozatím bylo zachyceno jihovýchodní nároží stavby
(včetně mladší přestavby) a část podlah z dlaždic zachycená ve
sklepích oranžerie. Ještě jižněji byly zachyceny mladší odvodňovací
cihelné kanálky.
Záchranný archeologický výzkum v areálu významné
národní kulturní památky státní zámek Lysice odhaluje a dokumentuje
unikátní stavební a historický vývoj této památky. Práce na stavbě
a na ZAV budou pokračovat minimálně po celý zbytek roku 2022.
Nejnovější články
-
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem -
20. 02. 2022 Jakub Těsnohlídek, Kateřina Těsnohlídková, Josef Krpálek
„Starý“ Havlíčkův Brod -
24. 11. 2021 Lenka Sedláčková
Archeologický výzkum tzv. Mendelova skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně -
30. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Svatý Jeroným z Leitnerky -
27. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Katalog k výstavě Trojí život středověké keramiky -
23. 09. 2021 Jakub Těsnohlídek, Renata Neumannová
Cihelna Termesivy - Obchvat Havlíčkova Brodu ve světle industriální archeologie -
23. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Vyrábělo se pod Provaznickým vrškem zlato ze švestek? -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák
595 let od počátku obléhaní Břeclavi -
30. 08. 2021 Michal Bučo, Denisa Wachbergerová
Po stopách prvého kovu -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal
Jižní brána a skleník na hradě Veveří -
23. 07. 2021 Lenka Sedláčková
Pod Provaznickým vrškem
Starší články najdete v archivu.